Švýcaři odmítli zpřísnění neutrality, vláda si ponechá možnost připojit se k sankcím proti Rusku
Referendum konané 27. září odmítlo návrh pravicové Švýcarské lidové strany (SVP) zakotvit v ústavě přísnější „věčnou a ozbrojenou neutralitu“. Proti návrhu hlasovalo 70,15 % voličů, žádný z 26 kantonů ho nepodpořil. Výsledek umožňuje švýcarské vládě i nadále flexibilně uplatňovat neutralitu a připojovat se k sankcím EU vůči Rusku.
Hlavní body
- Referendum o zpřísnění švýcarské neutrality se konalo 27. září 2026
- Proti návrhu hlasovalo 70,15 % voličů, pro 29,85 %; žádný z 26 kantonů ho nepodpořil
- Návrh prosazovala pravicová Švýcarská lidová strana (SVP); jedním z hlavních autorů byl bývalý člen Federální rady Christoph Blocher
- Návrh by zakázal vstup do vojenských aliancí a zavádění sankcí neschválených Radou bezpečnosti OSN
- Spolu se SVP návrh podpořila Moskva, která vyzývala Švýcary k hlasování pro
- Proti návrhu se postavila vláda, obě komory parlamentu a všechny hlavní strany kromě SVP
- Výsledek neznamená konec švýcarské neutrality, ale zachovává vládě flexibilitu včetně možnosti připojit se k sankcím EU proti Rusku
Proč je to důležité
Výsledek referenda potvrzuje, že Švýcarsko si ponechává možnost připojovat se k sankcím EU vůči Rusku, což je klíčový prvek západního tlaku na Moskvu. Odmítnutí přišlo navzdory otevřené výzvě Moskvy, aby Švýcaři hlasovali pro, a navzdory zhruba dvěma milionům švýcarských franků, které na kampaň vynaložil jeden z hlavních zastánců návrhu. Zároveň se ukazuje, že jeden ze zakladatelů iniciativy má přes rodinně vlastněné firmy dokumentované obchodní vazby na Rusko pokračující i po začátku plnohodnotné invaze. Hlasování potvrzuje, že politickým konsensem zůstává dosavadní flexibilní model neutrality, nikoli její ústavní uzamčení.
Co se stalo
Dne 27. září 2026 se ve Švýcarsku konalo referendum o návrhu zpřísnit neutralitu. Iniciativu, která měla do ústavy zakotvit princip „věčné a ozbrojené neutrality", předložila pravicová Švýcarská lidová strana (SVP). Návrh by Švýcarsku zakázal vstupovat do vojenských aliancí a zavádět sankce, které neschválila Rada bezpečnosti OSN. Podle oficiálních výsledků zveřejněných Federální radou hlasovalo proti návrhu 70,15 % voličů a 29,85 % pro; žádný z 26 kantonů návrh nepodpořil. Proti návrhu se postavila federální vláda, obě komory parlamentu i všechny hlavní politické strany s výjimkou SVP. Jedním z hlavních autorů iniciativy byl bývalý člen Federální rady Christoph Blocher. Podle šetření listu Republik mají Blocherovy dcery kontrolní podíl ve společnosti Ems-Chemie, jejíž dvě dceřiné firmy pokračovaly v činnosti v Rusku i po začátku plnohodnotné invaze. Výsledek referenda vládě ponechává možnost flexibilně uplatňovat neutralitu a připojovat se k sankcím EU vůči Rusku.
Souvislosti
Trvalá ozbrojená neutralita Švýcarska je mezinárodně uznávána od roku 1815 po napoleonských válkách a v ústavě je zakotvena od roku 1848. Iniciativa SVP vznikla jako reakce na rozhodnutí Švýcarska z února 2022 připojit se k sankcím EU proti Rusku po plnohodnotné invazi na Ukrajinu. Průzkum SRG ze začátku září ukazoval, že podpora návrhu klesla na 34 % a odpor vzrostl na 63 %. V srpnu Švýcarsko rozšířilo sankce proti Rusku o devět osob a 45 společností; dříve v roce 2022 zmrazilo ruská aktiva v hodnotě přibližně 5,75 miliardy švýcarských franků. V červnu Švýcaři odmítli i další návrh SVP o zastropování populace na 10 milionech. Na listopad je ve Švýcarsku naplánováno další referendum, které iniciovaly levicové strany proti zmírnění zákona o vojenském materiálu.