Le Penová a Bardella ostře odsoudili Rusko: Francie nesmí být zastrašována
Marine Le Penová a Jordan Bardella, vůdčí osobnosti francouzské strany Národní sdružení (Rassemblement National), zveřejnili 19. září společné prohlášení, v němž odsoudili nepřátelské akce Ruska vůči Francii. Podle nich Moskva nemůže diktovat francouzskou politiku prostřednictvím zastrašování či destabilizace a Francie nesmí přispět k dosažení ruských vojenských cílů na Ukrajině.
Hlavní body
- Le Penová a Bardella zveřejnili 19. září společné prohlášení odsuzující nepřátelské akce Ruska vůči Francii.
- Prohlásili, že Rusko nemůže přímo ani nepřímo diktovat Francii politiku pomocí zastrašování, hrozeb, destabilizace či psychologického nátlaku.
- Zdůraznili, že žádná provokace ani destabilizační akce nesmí přimět Francii, aby pomáhala Rusku dosáhnout jeho vojenských cílů na Ukrajině.
- Odsoudili rozhodnutí Moskvy převzít kontrolu nad ruskými aktivy evropských firem, včetně Nestlé a Auchanu, a označili to za „nepřátelský akt".
- Vyjádřili podporu opatřením k posílení bezpečnosti francouzské strategické infrastruktury včetně ochrany před ruskými hybridními útoky.
- Prohlášení navazuje na schůzku v Elysejském paláci 18. září, které se za stranu zúčastnil Bardella a kde byly francouzské politické síly informovány o geopolitických krizích.
- Den předtím, 18. září, prezident Emmanuel Macron oznámil, že vládě uložil připravit plán na ochranu kritické infrastruktury před ruskými hybridními útoky.
Proč je to důležité
Prohlášení představuje neobvykle ostrý postoj vůči Moskvě ze strany, kterou její oponenti dlouhodobě kritizují pro ústupky vůči Kremlu. Je vydáno bezprostředně po briefingu v Elysejském paláci o geopolitických hrozbách a na pozadí ruského dekretu ze 17. září, který fakticky zkonfiskoval aktiva evropských firem v Rusku. Přichází v předvečer prezidentských voleb 2027, v nichž je Le Penová podle průzkumů favoritem a Bardella je považován za možného budoucího premiéra.
Co se stalo
V sobotu 19. září zveřejnili Marine Le Penová a Jordan Bardella, kteří stojí v čele francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení (Rassemblement National), společné prohlášení k Rusku. V něm zdůraznili, že Rusko nemůže přímo ani nepřímo diktovat Francii její politiku prostřednictvím zastrašování, hrozeb, destabilizace ani psychologického nátlaku, a že žádná provokace ani destabilizační akce nesmí přimět Francii pomáhat Rusku dosahovat jeho vojenských cílů na Ukrajině. Současně však trvali na tom, že demokratická debata o úrovni a podmínkách finanční podpory Ukrajiny je legitimní – na rozdíl od zahraničního nátlaku. Le Penová a Bardella rovněž odsoudili rozhodnutí Moskvy z 17. září převzít státní kontrolu nad ruskými aktivy evropských společností, včetně Nestlé a Auchanu, a označili tento krok za „nepřátelský akt". Vyjádřili rovněž podporu opatřením na posílení bezpečnosti francouzské strategické infrastruktury, včetně ochrany před ruskými hybridními útoky, a prohlásili, že Francie nemůže nechat bez odezvy žádné nepřátelské akce spáchané na jejím území. Prohlášení vyšlo den po schůzce v Elyseijském paláci, které se za Národní sdružení zúčastnil Bardella a kde byly francouzské politické síly informovány o aktuálních geopolitických krizích. Den předtím, 18. září, prezident Emmanuel Macron oznámil, že vládě uložil připravit plán na ochranu kritické infrastruktury před ruskými hybridními útoky.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média jednotně rámují prohlášení jako „ostrou kritiku Ruska" a kladou důraz na nepřátelské kroky Moskvy vůči Francii a evropským zájmům – zabavení aktiv firem a hybridní hrozby – které podle nich celou deklaraci vyvolaly. Zároveň zdůrazňují ukrajinskou linku: závazek, že Francie nebude nucena pomáhat Rusku dosahovat vojenských cílů na Ukrajině, a to vedle trvání na tom, že vnitrofrancouzská debata o výši a podmínkách pomoci Kyjevu je legitimní. Tuto kombinaci dávají do kontrastu s nedávnými slovy Le Penové, že Francie nemůže udržet dosavadní finanční podporu Ukrajiny. Jako historický kontext připomínají úvěr 9,4 milionu eur, který Národní sdružení získalo v roce 2014 od moskevské banky a splatilo v roce 2023, a Le Penové cestu do Moskvy a setkání s Putinem v roce 2017.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v otázce, zda je Le Penová fakticky vyloučena z prezidentských voleb 2027. Některé texty uvádějí, že 31. března 2025 byla odsouzena ke čtyřletému trestu vězení a pětiletému zákazu zastávat veřejné funkce, čímž jí byl účast v prezidentských volbách 2027 de facto znemožněn. Jiné zdroje naopak uvádějí, že odvolací soud v červenci její odsouzení potvrdil, ale umožnil jí kandidovat – v tom případě by se případnými premiéry po vítězství Le Penové mohl stát Bardella.
Souvislosti
Le Penová oznámila 7. července, že bude kandidovat na prezidentku Francie v roce 2027. Podle průzkumů je aktuálně favoritem prvního kola. Její političtí oponenti ji dlouhodobě kritizují za postoje vnímané jako vstřícné vůči Kremlu, včetně úvěru od moskevské banky v roce 2014 (9,4 milionu eur, splacen 2023) a návštěvy Moskvy a setkání s Putinem v roce 2017. Bardella je oficiálním předsedou strany od listopadu 2022 a v případě vítězství Le Penové by se mohl stát premiérem. 16. září Le Penová uvedla, že Francie nemůže pokračovat v dosavadní finanční podpoře Ukrajiny, ale může pokračovat ve výcviku a vyzbrojování ukrajinských vojáků; to není „nepřátelské vůči Ukrajině". Bardella dříve navrhoval, aby Francie za vojenskou a finanční pomoc Kyjevu získala hospodářské protiplnění, přičemž jako vzor uvedl americkou „dohodu o minerálech" s Ukrajinou. Podle Ukraine Support Trackeru Kiel Institute poskytla Francie od začátku plnohodnotné invaze Ukrajině 26,2 miliardy eur (7,9 mld přímé bilaterální pomoci a 18,3 mld jako příspěvek na úrovni EU). Polský premiér Donald Tusk uvedl, že zpravodajské informace svědčí o ruských „plánech hybridních útoků" na země podporující Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU plánuje předložit novou bezpečnostní strategii doplňující článek 4 Severské smlouvy (Severoatlantické smlouvy).