AfD vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku, ale absolutní většinu nezískala
Podle předběžných výsledků zemských voleb v Sasku-Anhaltsku ze 6. září zvítězila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 43,8 % hlasů a 39 z 83 křesel zemského sněmu. Jde o dosud nejlepší výsledek AfD v historii zemských voleb v Německu, tři křesla ale chybějí k absolutní většině (42). CDU kancléře Friedricha Merze ztratila více než polovinu mandátů (z 40 na 15). AfD prosazuje konec vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí vůči Rusku a obnovení bližších vazeb s Moskvou.
Hlavní body
- Volby v Sasku-Anhaltsku se konaly 6. září.
- AfD získala 43,8 % hlasů a 39 z 83 mandátů – o tři méně, než je absolutní většina (42).
- CDU získala 17,2 % a 15 mandátů (v roce 2021 měla 40), SPD 9,3 % a 8, Zelení 8,9 % a 8, Die Linke 8,6 % a 8, BSW 5,3 % a 5.
- Teoretická koalice AfD a BSW by měla 44 mandátů – nejtěsnější většinu; BSW ale odmítlo podpořit vládu vedenou AfD ani CDU.
- Voličská účast dosáhla 77,8 %; kandidátem AfD na ministerského předsedu je 35letý Ulrich Siegmund.
- AfD požaduje konec vojenské pomoci Ukrajině, zrušení sankcí vůči Rusku a obnovení užších vazeb s Moskvou.
- Zahraniční reakce byly rozdělené: Elon Musk, Viktor Orbán a Matteo Salvini výsledek uvítali, polský premiér Donald Tusk kritizoval politiky, kteří jej oslavovali.
Proč je to důležité
Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku je dosud nejlepším zemským výsledkem strany v historii a zároveň znamená její nejvážnější pokus usednout do čela zemské vlády. CDU přišla o více než polovinu mandátů, což sám kancléř Friedrich Merz označil za otřes. Protože program AfD výslovně počítá s ukončením vojenské pomoci Ukrajině, se zrušením sankcí vůči Rusku a s užšími vazbami s Moskvou, má výsledek přímý dopad na ukrajinskou bezpečnostní a energetickou politiku. Rozdílné reakce z USA i ze střední Evropy – Muskovy gratulace, Orbánovo „teprve to začíná“, Ficovo pochopení pro svrchovanost voličů a Tuskovo ostré odmítnutí – ukazují, jak výsledek prohlubuje polarizaci napříč evropskou politickou scénou.
Co se stalo
V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku 6. září 2026 zvítězila Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 43,8 % hlasů (oproti 20,8 % v roce 2021) a obsadila 39 ze 83 křesel zemského sněmu. K absolutní většině (42 křesel) jí chyběly tři hlasy. CDU kancléře Friedricha Merze – v čele s dosavadním ministerským předsedou Svenem Schulzem – získala jen 17,2 % a 15 mandátů (v roce 2021 měla 40). Další místa obsadily SPD (9,3 %, 8 křesel), Zelení (8,9 %, 8), Die Linke (8,6 %, 8 – v roce 2021 měla 12) a BSW (5,3 %, 5). Svobodní demokraté (FDP) pětiprocentní práh nepřekročili. Vítězství je dosavadním nejlepším výsledkem AfD v jakékoli německé zemské volbě; účast činila 77,8 %.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média pokrývají výsledek jednoznačně prizmatem zájmů Ukrajiny: AfD opakovaně označují za „proruskou“ a „krajně pravicovou“ stranu a připomínají její programové body – požadavek na zrušení sankcí vůči Rusku, slib bezplatné výuky ruštiny na školách v Sasku-Anhaltsku, moskevská jednání zahraničněpolitického lídra AfD Markuse Frohnmaiera s ruskými úřady a Gazpromem o obnovení Nord Streamu i lednový výrok Alice Weidelové, že by Německo po příchodu AfD k moci žádalo po Ukrajině splacení pomoci a náhradu škod na Nord Streamu. Zmiňován je také bojkot projevu prezidenta Zelenského ze strany poslaneckého klubu AfD v červnu 2024 a status „potvrzené pravicově extremistické organizace“, který AfD v roce 2025 přiřkla Spolková úřadovna pro ochranu ústavy (rozhodnutí ale soud v únoru 2026 dočasně zablokoval). Ukrajinské titulky proto kladou otázku, co výsledek znamená pro Kyjev, jednotu EU a NATO a jaký precedens nastoluje před zemskými volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně 20. září.
V čem se zpravodajství liší
Většina zdrojů uvádí předběžný oficiální výsledek AfD 43,8 %, zatímco jeden článek a agentury Reuters a Guardian uvádějí zaokrouhlených 44 %. Zároveň se rozcházejí výroky zástupců BSW: lídr zemské kandidátky Thomas Schulze prohlásil, že je strana připravena jednat se všemi silami včetně AfD, ale samotná BSW vzápětí oznámila, že nepodpoří vládu vedenou ani AfD (Ulrichem Siegmundem), ani CDU (Svenem Schulzem).
Souvislosti
Sasko-Anhaltsko má 83 křesel zemského sněmu, k většině je třeba 42. AfD byla založena v únoru 2013, do Bundestagu poprvé pronikla v roce 2017 jako první krajně pravicová strana v německém parlamentu od druhé světové války. V roce 2025 ji Spolková úřadovna pro ochranu ústavy označila za „potvrzenou pravicově extremistickou organizaci“ – rozhodnutí AfD napadla u soudu, který v únoru 2026 dočasně zakázal toto označení používat. CDU vedla Sasko-Anhaltsko od roku 2002. Zahraniční politika Německa je výsadou spolkové úrovně, takže ani případná vláda AfD v Sasku-Anhaltsku nemůže sama o sobě změnit německou politiku vůči Ukrajině. Další zemské volby se konají 20. září v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně; příští spolkové volby musí proběhnout nejpozději v roce 2029.