Ruští oligarchové studují případy Usmanova a Fridmana jako možný precedens pro zrušení vlastních sankcí
Ruští oligarchové pečlivě sledují, jak se miliardářům Alisherovi Usmanovi a Michailu Fridmanovi podařilo dostat z unijního sankčního seznamu. Podle Bloombergu nejméně dva ruští podnikatelé plánují studovat Fridmanův případ s nadějí, že vytvoří precedens pro jejich vlastní soudní spory. Usmanov a Fridman byli ze seznamu vyňati na základě lobbování Francie a Lucemburska; výměnou bylo dosaženo kompromisu, že omezení vůči ostatním osobám a společnostem na seznamu byla prodloužena na 36 měsíců.
Hlavní body
- Usmanov a Fridman byli vyňati z unijního sankčního seznamu jako první Rusové po delším lobbování klíčových členských států EU
- Kompromis prodloužil sankce vůči zbývajícím zhruba 3 000 osobám a společnostem na 36 měsíců
- Lucembursko čelilo arbitrážnímu nároku Fridmana přibližně 16 miliard dolarů za zmrazení jeho aktiv
- Den po unijním rozhodnutí o Usmanovi omilostnil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev francouzského občana Martina Ryana uvězněného pro špionáž
- Francie veřejně nespojila tyto události; podle informovaných zdrojů Paříž usilovala o zrušení sankcí jako součást dohody s Ázerbájdžánem
- Lotyšsko připravuje vlastní národní sankce vůči oběma podnikatelům, Británie je podle Bloombergu ponechá v platnosti
- Advokát Sergej Glandin z BGP Litigation uvedl, že Fridmanův případ může sloužit jako „návod" pro další
Proč je to důležité
Odstranění Usmanova a Fridmana z unijního sankčního seznamu je prvním takovým případem a jiní sankcionovaní ruští miliardáři jej studují jako možný vzor pro své vlastní právní výzvy. Dohoda byla dosažena díky lobbování Francie a Lucemburska, což ukazuje, jak zájmy jednotlivých členských států mohou formovat sankční politiku EU. Zrušení sankcí se časově shodovalo s omilostněním francouzského občana v Ázerbájdžánu, což vyvolává otázky o možné vazbě, kterou Francie veřejně nepřipustila. Jiné členské státy včetně Lotyšska připravují vlastní národní sankce, aby omezily aktivity obou oligarchů v Evropě.
Co se stalo
Ruští oligarchové zkoumají způsob, jakým se Alisherovi Usmanovi a Michailu Fridmanovi podařilo uniknout unijním sankcím, v naději, že jejich případ vytvoří precedens pro další. Usmanov a Fridman byli vyňati ze seznamu po delším lobbování klíčových členských států EU: Francie prosazovala Usmanovovo vyňatí tak intenzivně, že to vyvolalo spor ohrožující prodloužení zhruba 3 000 dalších sankčních opatření. Výsledkem byl kompromis: oba oligarchové byli ze seznamu odstraněni, zatímco sankce vůči všem ostatním osobám a společnostem byly prodlouženy na 36 měsíců. Lucembursko usilovalo o zrušení sankcí vůči Fridmanovi kvůli arbitrážnímu nároku přibližně 16 miliard dolarů, který Fridman podal za údajné porušení investiční ochranné smlouvy. Den poté, co EU ustoupila ohledně Usmanova, omilostnil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev francouzského občana Martina Ryana odsouzeného pro špionáž. Bloomberg provedl průzkum mezi ruskými miliardáři a jejich blízkými spolupracovníky; nejméně dva dotázaní uvedli, že chtějí Fridmanův případ podrobně studovat.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média jako ZN.UA a LIGA.net vedou zprávu tím, že ruští oligarchové chtějí replikovat precedens Usmanov-Fridman, aby se sami vymanili ze sankcí. LIGA.net prezentuje rozhodnutí jako politicky motivovaný obchod kritizovaný bývalým ministrem zahraničí Volodymyrem Ohryzkem a zdůrazňuje stanovisko zmocněnce prezidenta pro sankční politiku Vladyslava Vlasjuka, že by EU měla oba podnikatele znovu sankcionovat. Ukrajinské zdroje rovněž vyzdvihují využití národních sankcí jednotlivými členskými státy EU (Lotyšsko, Británie) a možný přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině při klíčových zahraničně-politických rozhodnutích jakožto žádoucí ukrajinskou reakci.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v tom, zda zrušení sankcí vůči Usmanovovi a Fridmanovi bylo spojeno s ázerbájdžánským omilostněním Francouze Martina Ryana: ZN.UA uvádí informované zdroje, podle nichž Francie prosazovala vyňatí sankcí jako součást dohody s Ázerbájdžánem o propuštění vězně, zatímco LIGA.net prezentuje výklad bývalého ministra Ohryzka, že Francie chtěla osvobodit „jakéhosi špiona", případně pro Macronovy domácí politické účely.
Souvislosti
Od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 přesunuli bohatí Rusové svá aktiva a společnosti zpět do Ruska a investují doma do bank, spotřebního zboží, průmyslových aktiv a technologických firem. Francouzská kampaň na podporu Usmanova vyvolala mezi členskými státy EU spor, který ohrozil prodloužení téměř 3 000 dalších sankčních opatření; kompromis prodloužil tato opatření o 36 měsíců výměnou za vyňatí Usmanova a Fridmana. Lucembursko čelilo arbitrážnímu nároku Fridmana přibližně 16 miliard dolarů za zmrazení aktiv; Fridman tvrdí, že Lucembursko porušilo investiční ochrannou smlouvu. Zmocněnec prezidenta Ukrajiny pro sankční politiku navrhl, aby EU po vyňatí Usmanova a Fridmana zavedla nové sankce; bývalý ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko argumentoval, že členské státy mohou zrušení účinně neutralizovat národními omezeními a vyzýval k přechodu od jednomyslnosti ke kvalifikované většině.