Witkoff jednal v Petrohradě s Putinem: Moskva je podle Kremlu připravena obnovit trojstranné rozhovory v druhé dekádě listopadu
Speciální vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff se 21. října sešel v Konstantinovském paláci v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby mu předal dokumenty s přístupy k ukončení války na Ukrajině, které byly dohodnuty při jednáních v Oslu 20. října za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, norského a finského premiéra a zástupců EU a řady evropských zemí. Podle Kremlu Putin Witkoffovi sdělil, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou v druhé dekádě listopadu, přičemž tématem má být budování systému bezpečnosti po skončení konfliktu. Zelensky mezitím prohlásil, že Ukrajina je připravena přijmout dohodu, která by zmrazila frontu na současných pozicích a zachovala pod kontrolou alespoň 75 % území, a žádá silné bezpečnostní záruky připomínající článek 5 Severoatlantické smlouvy.
Hlavní body
- Witkoff přiletěl 21. října do Petrohradu, kde se v Konstantinovském paláci sešel s Putinem; schůzka trvala přibližně tři hodiny.
- Podle Kremlu Putin sdělil, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou v druhé dekádě listopadu.
- Navrhovaná jednání se mají podle Kremlu soustředit na vytvoření bezpečnostního systému pro Rusko a Ukrajinu po skončení konfliktu.
- 20. října se v Oslu konala jednání za účasti Zelenského, Witkoffa, Jareda Kushnera (on-line), norského premiéra Jonase Gahra Støreho a finského prezidenta Alexandra Stubba, zástupců EU, NATO a řady evropských zemí.
- Prezident Stubb po jednáních v Oslu hovořil o „reálném pokroku“ ve dvou směrech: krátkodobých opatřeních i širším urovnání konfliktu.
- Zelensky v rozhovoru pro Fox News uvedl, že je připraven přijmout dohodu zmrazující frontu na současných pozicích a zachovávající Ukrajině alespoň 75 % území s následnými bezpečnostními zárukami.
- Podle Zelenského jsou mezi zvažovanými bezpečnostními zárukami i mechanismy analogické článku 5 Severoatlantické smlouvy.
Proč je to důležité
Schůzka v Petrohradě otevírá možnou cestu k obnovení trojstranných rozhovorů mezi Ruskem, USA a Ukrajinou v druhé dekádě listopadu, které by se podle Kremlu měly soustředit na systém bezpečnosti po skončení konfliktu. Předtím se v Oslu podařilo dohodnout hmatatelný pokrok v krátkodobých opatřeních i v širší dohodě. Moskva přitom hodnotila ukrajinské a evropské návrhy jako málo užitečné, což kontrastuje s optimismem Zelenského, Witkoffa a evropských lídrů.
Co se stalo
Steve Witkoff přiletěl 21. října do Petrohradu, kde ho na letišti Pulkovo přivítal zvláštní zmocněnec Putinov pro hospodářskou spolupráci Kirill Dmitrijev a společně odjeli do Konstantinovského paláce. Na tříhodinovém jednání s Putinem Witkoff přednesl výsledky osloských rozhovorů, které označil za produktivní, předal dokumenty s americkými přístupy k ukončení války a požádal Putina o zvážení obnovení trojstranného formátu. Podle prezidentského poradce Jurije Ušakova Putin sdělil, že Rusko je v zásadě připraveno obnovit rozhovory s USA a Ukrajinou v druhé dekádě listopadu, přičemž hlavním tématem má být bezpečnostní systém po skončení konfliktu. Na úvod setkání Putin oznámil propuštění 74letého amerického penzisty a učitele Stephena Hubbarda, odsouzeného v Rusku za údajné žoldnéřství, a poděkoval Trumpovi za pozornost věnovanou krizi.
Den předtím, 20. října, se v Oslu uskutečnila jednání ukrajinské a americké delegace za účasti prezidenta Zelenského, Witkoffa a Jareda Kushnera (on-line), norského premiéra Jonase Gahra Støreho, finského prezidenta Alexandra Stubba a zástupců EU, NATO, Francie, Spojeného království, Německa a Polska. Hlavními tématy byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, územní otázky, sankce a poválečná obnova. Finský prezident Stubb hovořil o „reálném pokroku“ v krátkodobých opatřeních i v širším urovnání, včetně protivzdušné obrany, ochrany energetických objektů a možnosti částečného příměří. Zelensky v rozhovoru pro Fox News uvedl, že je připraven přijmout dohodu zmrazující frontu na současné linii, zachovávající Ukrajině alespoň 75 % území s následnými bezpečnostními zárukami, včetně mechanismů analogických článku 5 Severoatlantické smlouvy. Jako další krok navrhl trojstranné setkání s Putinem a Trumpem, což je formát, který Rusko dosud odmítalo.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zdůrazňují ochotu prezidenta Zelenského přijmout zmrazení fronty na současných pozicích a zároveň jeho podmínku silných bezpečnostních záruk s případným referendem v parlamentu. Zároveň upozorňují na požadavek Jareda Kushnera, aby Ukrajina přestala útočit na ruské rafinerie, přičemž Zelensky takový krok podmínil recipročními kroky Moskvy. Ukrajinský komentář nové kontakty zpravidla hodnotí jako pozitivní posun, ale varuje, že ochota Kremlu ke kompromisu zůstává neprokázána.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Západní zpravodajství se soustřeďuje na přenos koordinované nabídky z Osla do Moskvy a na možnost obnovení trojstranných rozhovorů, přičemž evropská média zdůrazňují, že Ukrajina a Rusko musejí nakonec usednout ke společnému stolu s účastí Evropy. Bílý dům vyjádřil naději, že po ústupcích USA vůči Moskvě (včetně zrušení sankcí na ruskou naftu) bude Putin vstřícnější ke kompromisu. Kreml naopak zdůrazňuje podmíněnou připravenost k rozhovorům, poválečnou bezpečnostní agendu a omezený přínos ukrajinských a evropských návrhů.
V čem se zpravodajství liší
Zatímco evropské a americké zdroje popisovaly po osloských jednáních významný pokrok a sladění na pracovní úrovni o dalších krocích, Kremlin ohodnotil nové ukrajinské a evropské přístupy jako „málo užitečné“. Liší se rovněž výklad toho, zda šlo primárně o přípravu širší rámcové dohody, nebo o konkrétní krátkodobá opatření. Konečně Trumpovo tvrzení, že Putin a Zelensky nemusejí být pro trojstranné rozhovory ve stejné místnosti, se rozchází s návrhem Zelenského na přímou účast lídrů i s dřívějším ruským stanoviskem, že takový formát přichází v úvahu až v závěrečné fázi.
Souvislosti
Schůzce v Oslu 20. října předcházela jednání poradců pro národní bezpečnost USA, Ukrajiny a EU zhruba o dva týdny dříve v Miami. Ukrajina a její západní partneři již delší dobu diskutovali o bezpečnostních zárukách, územních otázkách, sankcích a poválečné obnově. Rusko dříve uvádělo, že setkání Zelenského, Putina a Trumpa je namístě až v závěrečné fázi rozhovorů. Celý proces probíhal na pozadí zveřejnění obchodu USA s ruskou naftou, zrušení části sankcí a zpomalení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.