Witkoff a Kushner jednali v Moskvě s Putinem, v neděli míří do Kyjeva
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner přiletěli 5. září do Moskvy, kde v Kremlu strávili zhruba tři hodiny rozhovory s Vladimírem Putinem. Putin ohlásil, že nařídil třídenní přestávku úderů na Kyjev, a prezident Zelenskyj následně oznámil, že Ukrajina je připravena po stejnou dobu neútočit na Moskvu. Americká delegace má 6. září poprvé za Trumpovy vlády zamířit do Kyjeva.
Hlavní body
- Witkoff a Kushner přiletěli do Moskvy 5. září a v Kremlu vedli s Putinem rozhovory trvající zhruba tři hodiny.
- Summit Kremlu se konal 5. září – na ruské straně byli přítomni poradce Putinа Jurij Ušakov a zvláštní zmocněnec Kirill Dmitrijev.
- Putin oznámil třídenní příkaz neútočit na Kyjev; Zelenskyj deklaroval ochotu Ukrajiny neútočit na Moskvu a schválil diplomatický program na 6. září v Kyjevě.
- Podle Ušakova rozhovory trvaly "věcné, konstruktivní a mimořádně otevřené"; Witkofovu roli vyzdvihl Dmitrijev jako "důležitou mírovou misi".
- Witkoff a Kushner mají 6. září poprvé za Trumpovy vlády zamířit do Kyjeva k rozhovorům se Zelenskym.
- Putin prohlásil, že "širší příměří" s Ukrajinou dohodnuto nebylo; Kreml trvá na řešení "kořenových příčin" konfliktu.
- Do delegace USA patřil i úřadující šéf sankcí ministerstva financí Gene Lang.
- Ruské údery pokračovaly na jiných ukrajinských regionech a přes noc 4.–5. září byla zasažena letiště v Kyjevě a Boryspili.
- V Kyjevské oblasti 5. září zahynuli dva lidé a bylo poškozeno 28 objektů v pěti okresech; v Kyjevě se za den vyhlásilo pět leteckých poplachů.
Proč je to důležité
Návštěva otevírá první přímý kontakt vyslanců Trumpovy administrativy s Ukrajinou za stávajícího prezidentského cyklu, po sérii cest do Moskvy bez zastávky v Kyjevě, které Kyjev kritizoval jako neúctu. Třídenní reciproční zdrženlivost vůči hlavním městům je symbolický, ale omezený krok – ruské údery jinde na Ukrajině pokračovaly a Kyjev hlásil "demonstrativní" útoky na letiště Kyjev a Boryspil. Žádný průlom z jednání nevzešel a Kreml zopakoval své maximální požadavky (předání celého Donbasu, vzdání se členství Ukrajiny v NATO a EU, omezení ozbrojených sil), které Ukrajina opakovaně odmítá.
Co se stalo
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner přiletěli 5. září do Moskvy, kde je na letišti Vnukovo přivítal Kirill Dmitrijev, zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro investice a ekonomickou spolupráci. Před vjezdem do Kremlu strávili 3,5 hodiny na pracovním obědě s Dmitrijevem, načež jejich kolona vpodvečer dorazila do Kremlu, kde začala schůzka s Putinem. Na ruské straně se kromě Dmitrijeva zúčastnil také Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov; americkou delegaci doplnil úřadující šéf sankčního úřadu ministerstva financí USA Gene Lang. Rozhovory podle Ušakova trvaly 3 hodiny 10 minut; ruská státní média RIA Novosti uvedla, že kolona amerických zástupců opustila území Kremlu po 23:05 a ve 23:45 se podle TASS vrátila na letišti Vnukovo. Witkoff poděkoval Putinovi za třídenní přestávku v úderech na Kyjev i Moskvu po dobu návštěvy, označil svou komunikaci s Putinem za jeden z nejlepších momentů svého života a poděkoval za usnadnění návratu Američana Roberta Gilmana, který byl v Rusku vězněn od roku 2022 a v srpnu omilostněn. Putin na úvod setkání charakterizoval situaci jako "ne jednoduchou", prohlásil, že od půlnoci 5. září nebyly na Kyjev vedeny žádné údery, a ujistil, že Moskva "nikdy s Ukrajinou širší příměří nedohodla". Současně ujistil, že žádost o zastavení úderů obdržel přes oficiální kanály. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ohlásil třídenní příkaz k neútočení na Kyjev od půlnoci z 5. na 6. září s odůvodněním na přípravu rozhovorů v Kyjevě. Ještě před setkáním s Putinem telefonoval s Witkoffem a Kushnerem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prohlásil, že Ukrajina je připravena zdržet se úderů na Moskvu výměnou za to, že Rusko po stejnou dobu neudeří na Kyjev. Zelenskyj rovněž schválil diplomatický program pro 6. září v Kyjevě. Přes noc z 4. na 5. září Rusko zasáhlo drony kyjevské letiště a letiště Boryspil – Zelenskyj to označil za "demonstrativní" údery v reakci na přípravy příletu americké delegace – a také budovu SBU v Kyjevě. Ruské údery pokračovaly i 5. září v dalších oblastech Ukrajiny; v Kyjevě se během dne vyhlásilo pět leteckých poplachů. Podle Kremlu zůstávají Putinovy požadavky z projevu před dvěma lety – předání celého území čtyř ukrajinských oblastí a zřeknutí se členství Ukrajiny v NATO – "neochvějné"; Ukrajina tyto požadavky opakovaně odmítá. Witkoff a Kushner mají 6. září poprvé za Trumpovy vlády zamířit do Kyjeva, kde je plánováno setkání se Zelenskym.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Kyjev vnímá návštěvu jako dlouho odkládaný a potřebný krok: Zelenskyj dříve kritizoval, že američtí vyslanci opakovaně jezdili do Moskvy bez zastávky v Kyjevě, a jejich první cesta do ukrajinské metropole za Trumpova mandátu tak vnímá jako nápravu neúcty. Zelenskyj v sobotu telefonoval s Witkoffem a Kushnerem, jednostranně deklaroval ochotu Ukrajiny zdržet se úderů na Moskvu a podmínil ji ruskou reciprocitou vůči Kyjevu, čímž rámoval krok jako oboustranný, nikoli jednostranný. Kyjev zároveň zdůrazňuje, že ruské údery jinde na Ukrajině pokračovaly i v den oznámení přestávky, "demonstrativní" noční útok na letiště v Kyjevě a Boryspili i zasažení budovy SBU hodnotí jako signál, že Moskva podkopává ducha dohody. Ukrajinský Generální štáb uvedl, že klidový režim na linii kontaktu od 5. do 9. září je jednostrannou ukrajinskou iniciativou, ale boje pokračují, protože příměří nemůže být jednostranné či asymetrické – a hrozí, že by ohrozilo životy ukrajinských vojáků. Z ukrajinského pohledu je zarážející i přítomnost sankčního úředníka ministerstva financí USA v delegaci a zprávy, podle nichž Washington tlačil na Kyjev, aby přerušil údery na Moskvu a ruská energetická zařízení, což je vnímáno jako asymetrický požadavek vůči Ukrajině. Kyjev rovněž opakovaně odmítá ruské maximální požadavky – předání zbytku Doněcké oblasti, zřeknutí se členství v NATO a EU a snížení početních stavů ozbrojených sil – jakožto kapitulaci.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Z pohledu mezinárodních médií je hlavním příběhem diplomatická choreografie: Witkoff a Kushner přiletěli do Moskvy s Trumpovým "návrhem na ukončení války", strávili s Putinem v Kremlu zhruba tři hodiny a následně se poprvé za Trumpovy vlády chystají do Kyjeva. Putin otevřel setkání slovy, že situace je "ne jednoduchá", Dmitrijev návštěvu nazval "důležitou mírovou misí" a Kreml oznámil třídenní vzájemné zdržení se úderů na Kyjev a Moskvu – tedy omezený, ale konkrétní ústupek. Zároveň ale Kreml trvá na odstranění "kořenových příčin" konfliktu a svých maximálních požadavcích (předání celého Donbasu, žádné NATO ani EU, omezení ozbrojených sil), které Ukrajina odmítá. Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké Kremlu hodnotí očekávání od návštěvy jako "extrémně nízká" a CNN považuje skutečný diplomatický průlom za nepravděpodobný. Do širšího kontextu patří i paralelní události: Německo formálně obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na letiště v Lipsku a ruské údery na ukrajinské regiony mimo Kyjev a Moskvu pokračovaly. Bílý dům podle Reuters a Axios uvedl, že strany diskutovaly konkrétní plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.
V čem se zpravodajství liší
Časový začátek třídenního zdržení se úderů na Kyjev se mezi zdroji liší: Peskov uvádí, že jde o půlnoc z 5. na 6. září, zatímco Peskov i Kreml v jiných formulacích hovoří o období "od půlnoci 5. září" či "5.–8. září". Ukrajinský Generální štáb a Ukrajinska pravda popsaly "režim klidu" na linii kontaktu od 5. do 8. září jako jednostrannou ukrajinskou iniciativu; zdroj z Kanceláře prezidenta to následně popřel vůči Suspilne. Zprávy o obětech noci 4.–5. září se rozcházejí: jeden soubor uvádí čtyři mrtvé a pět zraněných v Dněpropetrovské oblasti, jiný dvě mrtvé v Bučanském okresu Kyjevské oblasti s 28 poškozenými objekty a tři mrtvé v Čuhujivu v Charkovské oblasti.
Souvislosti
Ukrajinský vzdušný prostor je od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi, uzavřený. Witkoff a Kushner opakovaně jezdili do Moskvy, ale dosud se během Trumpova mandátu nevydali do Kyjeva, což Zelenskyj kritizoval jako neuctivé. Necelých deset dní před návštěvou byl v Moskvě ředitel CIA John Ratcliffe; Trump schůzku popsal jako "polorutinní". Kyjev Kremlu dříve navrhl 96hodinové příměří od 5. do 8. září, které Moskva zprvu ignorovala, než Putin přistoupil na omezené třídenní zdržení se úderů na hlavní města.