Zelenskyj na Valném shromáždění OSN označil Putina za „nultého pacienta" války
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Vladimir Putin je „nultý pacient", od něhož se šíří myšlenka války. Oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji, a uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině využívá občany 47 zemí. Zelenskyj varoval, že pokud Moskva bude dál útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní nadcházející zimu bolestivou i pro Rusko. Prezident rovněž představil protiraketový program FREYJA s dosavadní účastí deseti zemí a varoval, že již v příštím roce hrozí, že o průběhu bojů budou rozhodovat systémy umělé inteligence.
Hlavní body
- Zelenskyj 23. září promluvil na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
- Podle Zelenskyjova tvrzení ztratila ruská armáda od ledna do srpna 248 964 lidí zabitéch a těžce zraněných, což převyšuje populaci 21 zemí.
- Rusko letos obsadilo jen mírně přes 1 000 km² ukrajinského území, přičemž významnou část Ukrajina již osvobodila.
- Zelenskyj oznámil předání dvou severokorejských zajatců Jižní Koreji; jeden z nich se při zajetí pokusil o sebevraždu.
- Podle Zelenskyje Rusko využívá ve válce občany 47 zemí, včetně Ghany, Nepálu, Indie, Jemenu, Kuby, Běloruska či Jižní Afriky.
- Zelenskyj pohrozil, že pokud Rusko nepřestane útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní zimu bolestivou i pro Moskvu – připomněl přitom „generála Zimu".
- Byl představen protiraketový program FREYJA; k deseti stávajícím členům (Ukrajina, Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Británie, Španělsko, Nizozemsko) byla minulý týden přizvána také Polsko.
Proč je to důležité
Zelenskyj využil globální tribunu k tomu, aby rámoval válku jako zdroj celosvětové nestability a přesunul pozornost od samotné Ukrajiny k širším bezpečnostním důsledkům – od severokorejské vojenské účasti přes nábor občanů ze 47 zemí až po hrozbu autonomních zbraňových systémů. Současně představil konkrétní diplomatické a vojenské výstupy (předání zajatců Jižní Koreji, program FREYJA, ochota ke schůzce s Putinem za podmínky deeskalace), které mají udržet podporu Západu během zimy a tlačit na Moskvu.
Co se stalo
Prezident Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku vystoupil na 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Rusko označil za „nultého pacienta" války a uvedl, že od ledna do srpna přišla ruská armáda na ukrajinském bojišti o 248 964 vojáků – tedy o více, než činí populace 21 států světa; za cenu těchto ztrát prý Rusko získalo jen mírně přes 1 000 km² ukrajinského území, z nichž významnou část Ukrajina zpětně osvobodila. Zelenskyj oznámil, že Ukrajina nedávno předala dva zajatce ze Severní Koreje Jižní Koreji – jednoho z nich zachytily ukrajinské síly v Kurské oblasti v lednu 2025; jeden ze zajatců se při zajetí pokusil o sebevraždu. Prezident rovněž uvedl, že Rusko ve válce využívá občany 47 zemí a jmenoval například Ghanu, Nepál, Indii, Jemen, Kubu, Bělorusko či Jižní Afriku; vyzval jejich vlády, aby tomu zabránily. Zelenskyj pohrozil, že pokud Moskva nepřestane útočit na ukrajinskou energetiku a teplárenství, „generál Zima" se může obrátit i proti Rusku a Ukrajina učiní tuto zimu bolestivou i pro něj. Představil protiraketový program FREYJA, ke kterému se zatím připojilo deset zemí (vedle Ukrajiny Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Británie, Španělsko a Nizozemsko) a Polsko bylo přizváno minulý týden. Podle Zelenskyje Ukrajina v letošním roce od počátku roku čelila přes 2 100 raketám (z toho 950 balistických) a 63 000 útočným dronům (z toho přes 7 700 reaktivních "Šáhedů"); reaktivní drony prý Rusko vypouští každou hodinu. Varoval, že již v roce 2027 hrozí, že o průběhu bojů začne rozhodovat umělá inteligence, a vyzval k ukončení válek dříve, než k tomu dojde. Zelenskyj rovněž 22. září na okraj Valného shromáždění jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o krocích k ukončení války, licencování výroby raket k systémům Patriot a o zimním podpůrném balíčku pro Ukrajinu; tentýž den Trump novinářům řekl, že je Putin připraven setkat se na úrovni lídrů a „chce, aby válka skončila". Kremlin 23. září prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova uvedl, že Putin je údajně připraven setkat se s Trumpem a Zelenskyjem, avšak pouze za vlastních podmínek. Ministr zahraničí USA Marco Rubio po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem uvedl, že obě strany mají zájem o dočasné zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu a objekty spojené s vývozem zemědělských produktů. Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN naopak prohlásil, že Rusko neudělá přestávku ve své "speciální vojenské operaci" pro jednání „v jakémkoli formátu".
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média kladou do popředí Zelenskyjovo morální odsouzení Putina jako „nultého pacienta" a rozebírají statistiku ruských ztrát (248 964 mrtvých a těžce zraněných od ledna do srpna), které kontrastují s údajně skromným územním ziskem přes 1 000 km² – z nějž se značnou část podařilo Ukrajině dobýt zpět. Velký prostor dostává předání dvou severokorejských zajatců Jižní Koreji a obvinění, že Kim Čen-un vyměňuje své vojáky za ruské vojenské technologie. Zdůrazňován je rovněž nábor občanů ze 47 zemí, čímž se Rusko podsouvá jako vůdce mnohonárodnostní koalice vedené proti Ukrajině. Ukrajinský tisk akcentuje varování „generála Zimy" – tedy hrozbu recipročních úderů na ruskou energetiku – a potřebu deeskalace před zimou, program FREYJA jako doklad mnohostranné obranné spolupráce i apel k ukončení válek dříve, než o nich začne rozhodovat umělá inteligence.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Německý tisk se soustředí na diplomatické jeviště v New Yorku a Zelenskyjovo označení Putina za „nultého pacienta", čímž přejímá ukrajinský rámec v podání mezinárodního publika. Francouzský list klade do centra otázku eskalace – obhajobu ukrajinských úderů hluboko na ruském území s mottem „abychom nezemřeli". Hongkongský anglicky psaný deník naopak vede zprávu energetickým příměřím a varováním, že zima bude bolestivá pro Rusko, pokud jednání o úderech na energetiku selžou – tedy důraz na diplomatické a ekonomické stake, nikoli rétoriku "nultého pacienta". Mezinárodní příspěvky zpravidla kladou do kontextu setkání Zelenskyj–Trump i rozhovory Rubio–Lavrov, kontrastují zájem o energetické příměří s Lavrovovým odmítnutím jakékoli pauzy v "SVO", a věnují menší prostor předání severokorejských zajatců či programu FREYJA.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinské zdroje se rozcházejí v časovém vymezení ruských ztrát 248 964 – část reportáží je váže k období leden–srpen 2025, část k "od počátku roku 2026" (respektive od ledna do srpna 2026); výsledné číslo je však ve všech případech stejné. U jednoho z ukrajinských zdrojů se objevuje údaj o „mírně přes 1 000 kilometrů čtverečních", u jiného o „mírně přes 1 000 metrech čtverečních" – tedy zřejmý chybný údaj oproti zbytku korpusu.
Souvislosti
Týden vysoké úrovně 81. zasedání Valného shromáždění OSN přivedl do New Yorku světové lídry a vytvořil rámec pro setkání na okraj summitu, včetně bilaterální schůzky Zelenskyj–Trump 22. září. Tentýž den přijalo přes 50 zemí a EU společné prohlášení vyzývající Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému příměří; Spojené státy se k němu nepřipojily. 23. září se na okraji summitu setkal ministr zahraničí USA Marco Rubio se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Zelenskyj již dříve hovořil o úderech na ruský ropný sektor jako o nástroji proti financování války; na začátku září 128 států v Ženevě schválilo nezávazný dokument o autonomních zbraních, proti přísnějším normám se postavily USA a Rusko.