Zelensky oznámil setkání s Trumpem na přelomu září, hlavním tématem budou americké antirakety

Proč je to důležité

Oznámené setkání by bylo prvním osobním setkáním Zelenského a Trumpa od jejich červencového jednání v Bílém domě a přichází uprostřed zintenzivněného diplomatického úsilí se zvláštními vyslanci USA. Ústředním požadavkem Kyjeva jsou americké protiraketové střely, které mají pokrýt akutní nedostatek – podtržený rozsáhlým ruským úderem na Kyjev v noci ze 7. na 8. září, při němž většinu balistických raket nebylo možné zachytit. Jednání se časově protíná se zahájením všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN 22. září v New Yorku, které Ukrajina uvádí jako možné místo, a podle dostupných informací se diskuse posouvá ke třístrannému formátu Ukrajina–USA–Rusko.

Co se stalo

Ukrajinský prezident Zelensky 8. září oznámil, že se v 20. dnech září setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem mají být americké protiraketové obranné střely. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tykchyj později potvrdil, že setkání je předběžně dohodnuto na druhou polovinu září, přičemž jako možné místo uvedl New York u příležitosti zahájení 81. zasedání Valného shromáždění OSN 22. září.

Schůzce předcházela 5. září návštěva zvláštních vyslanců USA Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, kde jednali s Vladimirem Putinem, a 6. září jejich příjezd do Kyjeva, kde se setkali se Zelenskym. Zelensky jim podle svých slov poskytl podrobné informace o potřebách Ukrajiny v oblasti protiraketové obrany a časových horizontech dodávek. Během návštěvy proběhla dvě bilaterální kola rozhovorů a jedno mnohostranné kolo za účasti poradců pro národní bezpečnost z Británie, Německa a Francie.

V souvislosti s návštěvou se Ukrajina a Rusko dohodly na třídenním vzájemném moratoriu na údery na hlavní města. Witkoff po jednáních uvedl, že v mírovém procesu došlo k „výraznému pokroku“ a že se strany dohodly na harmonogramu dalších třístranných rozhovorů.

Zároveň Kyjev čelil v noci ze 7. na 8. září rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zelensky uvedl, že bylo vypáleno přibližně 180 vzdušných cílů – balistické rakety Onyx, Iskander-M/S-400/KN-23, 32 řízených střel Ch-101 a 166 dronů – a že asi 90 % z nich bylo sestřeleno; ukrajinské letectvo sestřelilo více než 30 řízených střel. Podle Zelenského většinu balistických raket zachytit nešlo. Zelensky rovněž oznámil, že Ukrajina pracuje na vlastním protiraketovém programu nazvaném „Freya“ a doufá v podporu USA a evropských partnerů.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média prezentují oznámené setkání jako reakci na naléhavou potřebu amerických protiraketových střel po útoku na Kyjev ze 7. na 8. září a po dokumentovaném meziročním propadu dodávek. Zvláštní vyslanci Witkoff a Kushner jsou v ukrajinském podání líčeni jako aktéři diplomatického průlomu, přičemž moratorium na údery na hlavní města je vyzdvihováno jako konkrétní výsledek jejich cesty. Ukrajinské zdroje podrobně popisují program „Freya“ a citují Zelenského slib o podpoře USA a Evropy. Širší bilaterální agenda – „plán prosperity“, bezpečnostní záruky, dohoda o dronech a další protivzdušná obrana – je prezentována jako komplexní balíček připravovaný ministerstvem zahraničí. Zpráva Financial Times o odmítnutí 300 raket Patriot je v ukrajinském tisku rámována jako důsledek amerických skladových omezení a dění na Blízkém východě; současně jsou zmiňovány dílčí dodávky systémů Crotale a řízených střel AIM pro NASAMS.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Jediný necírajinský zdroj – ázerbájdžánská agentura APA – referuje o nadcházejícím setkání Zelenského a Trumpa v září v neutrálním tónu jako o přípravě osobního setkání, bez podrobné agendy a bez rámování nedostatku raket, které je příznačné pro ukrajinskou žurnalistiku.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí v počtu zraněných při nočním útoku na Kyjev 8. září: zatímco část ukrajinských médií (Forbes Ukraine, NV) uvádí 2 mrtvé a 10 zraněných, jiné zdroje udávají nejméně 2 mrtvé a 12 zraněných.

Souvislosti

Zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner navštívili Moskvu 5. září a jednali s Vladimirem Putinem, načež 6. září přicestovali do Kyjeva na první návštěvu Ukrajiny od začátku druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Během jejich pobytu se Ukrajina a Rusko dohodly na třídenním moratoriu na údery na hlavní města. Witkoff po jednáních hovořil o „výrazném pokroku“ v mírovém procesu a dohodnutém harmonogramu dalších třístranných rozhovorů; Kushner zdůraznil, že Trump usiluje o dlouhodobý mír, ale ukončení do zimy není zaručeno.

Ukrajina v současnosti pracuje na vlastním protiraketovém programu „Freya“ a očekává podporu USA i evropských partnerů. Financial Times informoval, že Trump odmítl žádost o 300 raket Patriot s ohledem na zachování amerických zásob kvůli možnému konfliktu s Íránem; dříve Kyjev požádal i o technologii výroby systémů Patriot, kterou Trump téměř schválil, ale později ustoupil kvůli obavám z jejího případného úniku do Ruska. Podle Zelenského Ukrajina letos získala třikrát méně protiraketových střel než v předchozím roce, přičemž partneři oficiálně argumentují děním na Blízkém východě; zároveň byly potvrzeny dodávky několika systémů Crotale a střel AIM pro NASAMS.

Možnými bilaterálními tématy setkání jsou podle ministerstva zahraničí další protivzdušná obrana, „plán prosperity“, bezpečnostní záruky a dohoda o dronech; možná třístranná témata zahrnují vývoz energie a obilí, přičemž humanitární stopu – především výměny zajatců – Zelensky označil za hlavní prioritu.