Trump oznámil „energetické příměří" Ruska a Ukrajiny, Kyjev ani Moskva ho nepotvrdily

Proč je to důležité

: Trumpovo oznámání „energetického příměří" se přímo dotýká ochrany kritické civilní infrastruktury na obou stranách, tedy objektů, na nichž závisí zásobování obyvatel teplem a elektřinou v zimě. Pokud by dohoda skutečně platila, mohla by omezit ruské údery na ukrajinské elektrárny a Ukrajinou vedené údery na ruské rafinerie; vzhledem k tomu, že ji nepotvrdila ani jedna strana a Rusko po oznámení pokračovalo v úderech, zůstává její obsah a vymahatelnost sporné. Vývoj se přitom odehrává paralelně s uvolněním amerických sankcí na ruskou naftu a s tlakem Bílého domu na Kyjev, aby zastavil údery na ruské rafinerie, což Ukrajina vnímá jako jednostranné ústupky Moskvě.

Co se stalo

: Americký prezident Donald Trump 11. října na své síti Truth Social oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou „od tohoto okamžiku" platí energetické příměří, a prohlásil, že s ním obě strany souhlasily. Příspěvek nedoprovodil žádnými podrobnostmi o době trvání, o tom, jaké energetické objekty dohoda pokrývá, ani o způsobu ověřování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky médiím – konkrétně novináři Baraku Ravidovi z Axios – řekl, že o oznámení se dozvěděl teprve z Trumpova příspěvku. Zároveň uvedl, že Ukrajina takové příměří podpoří, pokud s ním bude souhlasit i Rusko, a požádal o konkrétní informace o jeho začátku. Zelensky hovořil o příměří s kanadským premiérem Markem Carneym, finským prezidentem Alexanderem Stubbem a generálním tajemníkem NATO Markem Rutte a požádal americkou stranu o podrobnosti.

Ani Ukrajina, ani Rusko dohodu v době zveřejnění veřejně nepotvrdily. Hodinu před Trumpovým oznámením Rusko zasáhlo energetický objekt v Kyjevě; po oznámení Zelensky informoval o úderu na kyjevskou elektrárnu dronem Šáhed a o zásazích energetických zařízení v Charkovské oblasti. Ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Rusko energetické příměří porušilo „bezprostředně po jeho oznámení". Francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřili podporu výzvě po skutečném energetickém příměří a upozornili, že Rusko údery naopak zesiluje.

Situaci komplikuje řada dalších kroků, které s oznámením časově splývají: 9. října Washington po rozhovoru s Vladimirem Putinem dočasně uvolnil americké sankce na ruskou naftu (s dobou platnosti do 7. dubna 2027) a zveřejnil dohodu o dodávkách ruského paliva na americký a světový trh; Zelensky to označil za „slabé rozhodnutí silných partnerů" a „investici do války". Podle Axios americký prezident přistoupil na dohodu s Ruskem o dodávkách nafty poté, co Zelensky odmítl jednostranně zastavit údery na ruské rafinerie; během jednání 9. října v Miami prý vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner hrozili přerušením sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. 11. října Trump zároveň prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového lídra, protože Zelensky údajně nedokáže uzavřít dohodu o ukončení války.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

: Ukrajinská média informují o pokračujících ruských úderech na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jak hodinu před Trumpovým oznámením (zásah energetického objektu v Kyjevě a rozsáhlé výpadky elektřiny a dodávek vody v několika kyjevských obvodech), tak po něm – Zelensky hovořil o úderech na kyjevskou elektrárnu dronem Šáhed a na energetická zařízení v Charkovské oblasti. Ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Rusko příměří porušilo „bezprostředně".

Ukrajinské zdroje vycházejí z toho, že Trumpovo oznámení bylo ukvapené: Financial Times s odvoláním na ukrajinského představitele blízkého Zelenskému napsaly, že Ukrajina o žádné dohodě nemá žádné informace, a hlavní zpravodaj FT na Ukrajině Christopher Miller uvedl, že „žádná konečná dohoda neexistuje" a že Putin podle zdrojů FT nechce dohodu uzavřít před zimou, protože údery na ukrajinskou energetiku zvyšují tlak na Kyjev. Zelensky v komentáři pro Axios řekl, že oznámení pro něj bylo „novinkou", a zdůraznil, že Ukrajina příměří podpoří, pokud s ním bude souhlasit i Rusko – a že je připravena přestat útočit na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku.

Zároveň ukrajinská média věnují velkou pozornost diplomatickým signálům podpory – telefonátům s Carneyem, Stubbem a Ruttem i postojům Macrona a von der Leyenové, kteří volají po skutečném příměří a upozorňují, že Rusko je odmítá. Samostatnou kapitolou je kritika uvolnění amerických sankcí na ruskou naftu, které Zelensky označil za „slabé rozhodnutí silných partnerů" a „investici do války", a Trumpovo vyzývání k výměně ukrajinského vedení, na které Zelensky odpověděl, že Ukrajina je připravena ke volbám, pokud bude 60 dní platit úplné příměří.

Jak to popisují zahraniční zdroje

: Mezinárodní zpravodajství se soustředí na samotný Trumpův příspěvek na Truth Social a na jeho vágní formulaci – okamžitou platnost, tvrzení o souhlasu obou stran a absenci informací o trvání, rozsahu a ověřování – a srovnává jej s dřívějšími i pozdějšími diplomatickými signály. Připomíná Trumpovo obdobné tvrzení z 14. září, po němž tehdy ani jedna strana dohodu nepotvrdila a údery pokračovaly, i Rubiovo vyjádření z 23. září po setkání s Lavrovem, podle něhož mají obě strany o dočasné přerušení úderů na energetiku zájem; Lavrov ve stejný den na Radě bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko pro jednání „v žádném formátu" nepozastaví svou „speciální vojenskou operaci".

Zahraniční média rovněž upozorňují na rozpor s pokračujícími ruskými údery i na paralelní kroky USA – dočasné uvolnění sankcí na ruskou naftu a podle Axios a FT i hrozbu přerušení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, pokud Kyjev bude dál útočit na ruské rafinerie – a interpretují to jako ústupky Moskvě. Citují Macrona a von der Leyenovou, kteří podpořili myšlenku příměří a zároveň konstatovali, že Rusko údery na ukrajinskou infrastrukturu naopak zesiluje.

V čem se zpravodajství liší

Existuje zásadní rozpor o tom, zda mezi Ruskem a Ukrajinou vůbec existuje závazná dohoda o energetickém příměří. Trump na Truth Social tvrdil, že obě strany souhlasily a že příměří platí okamžitě. Zelensky médiím řekl, že o oznámení nevěděl, ale že Ukrajina příměří přijme, pokud s ním bude souhlasit i Rusko. Financial Times s odvoláním na ukrajinského představitele blízkého Zelenskému napsaly, že Ukrajina o žádné dohodě nemá informace, a zpravodaj FT Christopher Miller uvedl, že „žádná konečná dohoda neexistuje" a že Putin podle zdrojů FT nechce dohodu uzavřít před zimou. Ruští poslanci Státní dumy dohodu rovněž nedokázali potvrdit; první místopředseda energetického výboru Igor Anaňskikh naznačil, že Trump může „verbálně investovat", aby zabránil růstu cen ropy.

Druhá linie rozporů se týká toho, zda Rusko údery na energetickou infrastrukturu zastavilo. Zelensky a ministr zahraničí Sybiha hlásili ruské údery na Kyjev a Charkovskou oblast bezprostředně před i po Trumpově oznámení, Macron konstatoval, že Rusko příměří odmítá a údery v posledních hodinách zesílilo. FT naopak uvedla, že Putin údajně nechce dohodu uzavřít před zimou, protože právě údery na ukrajinskou energetiku mají zvyšovat tlak na Kyjev.

Souvislosti

Na pozadí stojí série nepotvrzených příměřových pokusů z uplynulých týdnů. Trump 14. září oznámil obdobnou dohodu o energetickém příměří, kterou tehdy ani Kyjev, ani Moskva nepotvrdily a po které údery pokračovaly. Zelensky 22. září po jednání s Trumpem řekl, že Ukrajina je „připravena na jakýkoli formát energetického příměří" s Ruskem. 23. září Rubio po setkání s Lavrovem na Valném shromáždění OSN uvedl, že obě strany mají o dočasné přerušení úderů na energetickou infrastrukturu zájem; Lavrov ve stejný den prohlásil, že Rusko pro jednání „v žádném formátu" nepozastaví „speciální vojenskou operaci".

9. října administrativa po rozhovoru s Putinem oznámila dohodu o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh a americké ministerstvo financí vydalo dočasnou všeobecnou licenci na transakce s ruskou naftou platnou do 7. dubna 2027. Podle Axios a FT při jednáních tentýž den v Miami vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner hrozili přerušením zpravodajského sdílení s Ukrajinou, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské rafinerie. Kyjev Independent a Bloomberg téhož dne s odvoláním na nejmenované americké a ukrajinské činitele uvedly, že Rusko za případné příměří požaduje zmírnění sankcí. 10.–11. října Trump vyzval k výměně ukrajinského vedení s tvrzením, že Zelensky nedokáže uzavřít dohodu o ukončení války; Zelensky odpověděl, že Ukrajina je připravena k volbám, pokud bude 60 dní platit úplné příměří. Zelenského řádný prezidentský mandát vypršel 20. května 2024 a je za válečného stavu prodlužován, protože volby za těchto podmínek nejsou možné.