Witkoff a Kushner jednali v Kyjevě i Moskvě: první cesta amerických vyslanců na Ukrajinu
Speciální vyslanci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner se 5. září setkali s Vladimirem Putinem v Moskvě a 6. září poprvé od začátku války přicestovali do Kyjeva, kde s prezidentem Zelenským absolvovali tři kola rozhovorů. Ke druhému kolu se připojili poradci pro národní bezpečnost zemí E3 (Německo, Francie, Velká Británie). Strany se shodly na pokračování dialogu, Zelenský pozval vyslance k další návštěvě.
Hlavní body
- Witkoff a Kushner se 5. září setkali s Putinem v Moskvě; schůzka trvala přes tři hodiny.
- 6. září poprvé přicestovali do Kyjeva, kde jednali se Zelenským ve třech kolech rozhovorů.
- Ke druhému kolu se připojili poradci pro národní bezpečnost zemí E3 (Německo, Francie, Velká Británie).
- Den před jejich příjezdem Rusko udeřilo na dráhy letišť Boryspil a Žuljany; americká strana zvolila vlak.
- Ukrajina, USA a evropští partneři se dohodli na dalším setkání; místo a datum nebyly oznámeny.
- Zelenský navrhl, aby americké letadlo zůstalo v Polsku a vyslanci přiletěli do Kyjeva jeho prezidentským strojem.
- 8. září měl Trump telefonický rozhovor s Putinem.
Proč je to důležité
Jednalo se o první cestu amerických vyslanců Trumpa na Ukrajinu, čímž Kyjev získal přímé místo u jednacího stolu, který dosud vedl převážně přes Moskvu. Zapojením poradců pro národní bezpečnost E3 se formálně ustavil západní vyjednávací blok namísto bilaterálního kanálu USA–Rusko. Cesty nepřinesly průlom: Rusko neprojevilo ochotu k ústupkům a Kreml je využil i k posílení Putinova vnitropolitického obrazu před volbami do Státní dumy 18.–20. září. Obě strany se shodly, že válka pravděpodobně potrvá přes zimu, přičemž se očekává eskalace ruských úderů na ukrajinskou energetiku.
Co se stalo
Speciální vyslanci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner se 5. září setkali v Moskvě s Vladimirem Putinem; schůzka trvala přes tři hodiny. O den později, 6. září, poprvé přicestovali do Kyjeva, kde s prezidentem Volodymyrem Zelenským absolvovali tři kola rozhovorů. Ke druhému kolu se připojili poradci pro národní bezpečnost zemí E3 — Německa, Francie a Velké Británie. Témata zahrnovala bezpečnostní záruky, ekonomickou podporu Ukrajiny, dodávky protivzdušné obrany a předzimní pomocný balíček. Ukrajinskou stranu zastupovali mimo jiné šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, Rustem Umerov, David Arachamija a Serhij Kyslycja. Den před příjezdem americké delegace Rusko udeřilo na dráhy letišť Boryspil a Žuljany; americká strana proto zvolila cestu vlakem. Ukrajina rovněž připravila alternativní trasu přes běloruský Homel s asi tříhodinovým pozemním přesunem do Kyjeva. Ukrajina, USA a evropští partneři se dohodli na dalším setkání; místo a datum oznámeny nebyly. Zelenský oznámil, že se s vyslanci dohodl na jejich další návštěvě, a navrhl, aby příště americké letadlo zůstalo v Polsku a do Kyjeva přiletěli jeho prezidentským strojem. 8. září měl Donald Trump telefonický rozhovor s Putinem.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentovala cestu jako důkaz posílení vyjednávací pozice Kyjeva — jak na bojišti, tak u jednacího stolu. Velký prostor dostal bezpečnostní příběh cesty: ruské údery na dráhy letišť Boryspil a Žuljany, rozhodnutí americké delegace jet vlakem a připravená alternativa přes Homel. To rámovalo Rusko jako stranu, jež narušuje diplomatickou logistiku, a Ukrajinu jako profesionálně připravenou. Publikovány byly i informace z briefingu vojenského a zpravodajského vedení — Palisy, Budanova, Drapatého, Ivaščenka a Kryvonžka — o ruských plánech na Donbase, které zdůrazňovaly, že ruské územní požadavky jsou v podstatě požadavky na kapitulaci. Zelenský popsal některé z přinesených amerických myšlenek jako „důstojné“, ale jejich podrobnosti zatím zveřejnit nelze.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Jediný neukrajinský zdroj (katarská Al Jazeera v arabštině) tituloval téma jako „Washington hovoří o trojstranných jednáních o ukončení války, Moskva a Kyjev se vyjadřují“, čímž rámoval událost z pohledu americké diplomacie, nikoli z pohledu Kyjeva či Moskvy. Anglicky psaná zpravodajství citovaná v ukrajinských textech (Bloomberg, Reuters, Axios, BBC Ukraine, Kyiv Independent, Institut pro studium války) byla vůči ruské části cesty výrazně kritičtější: popisovala, že americkou delegaci nechali v Kremlu čekat, že Putin nijak nezmírnil svůj postoj, a že cesty sloužily spíše volebním kalendářům Trumpa a Putina před listopadovými americkými kongresovými volbami a zářijovými „volbami“ do Státní dumy.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodly na tom, zda cesta přinesla skutečný pokrok, nebo sloužila převážně politické image. Americký vyslanec Witkoff na síti X oznámil „výrazný pokrok“ a Zelenskyj některé myšlenky označil za „důstojné“, ale Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké Kremlu uvedl, že očekávání před moskevskou schůzkou byla „extrémně nízká“, a evropští i američtí představitelé podle ukrajinských médií nyní očekávají, že válka potrvá i do příštího roku. Rozdílně hodnocen byl rovněž pořadí návštěv: jeden ukrajinský analytik argumentoval, že cesta do Moskvy první a teprve poté do Kyjeva „hrála více na moskevskou stranu“, protože narušila pořadí kyvadlové diplomacie důležité pro Ukrajinu; Zelenskyj naopak rámoval kyjevskou návštěvu jako důkaz posílení ukrajinské vyjednávací pozice.
Souvislosti
Rusko vede plnohodnotnou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině od 24. února 2022. Moskva podmiňuje jakékoli ukončení války tím, že se Kyjev vzdá své snahy o vstup do NATO, což Kyjev považuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Ukrajina odmítá postoupit území, která udržela za cenu těžkých ztrát, a ruské územní požadavky popisuje jako požadavky na kapitulaci. Dvacetiosmibodový americký plán přinesený do Kyjeva v listopadu byl rozpracováván v trojstranném formátu, ale nikdy nedosáhl shody o územních otázkách. Politické vedení Ruska usiluje o dobytí zbytku Donbasu do konce roku 2026, ale ruští vojenští velitelé údajně žádají přesunutí termínu na 31. března 2027; podle Palisy byly termíny již 15krát posunuty. Americké volby do Kongresu jsou naplánovány na 3. listopadu, ruské „volby“ do Státní dumy na 18.–20. září — obojí rámovalo politické načasování amerického tlaku.