Národní akademie věd Ukrajiny
Národní akademie věd Ukrajiny (NAV Ukrajiny) je nejvyšší samosprávná státní vědecká organizace země, založená v roce 1918. Je odpovědná Nejvyšší radě (Verchovna Rada) a koordinuje rozsáhlou síť výzkumných ústavů v oblasti přírodních, technických a společenských věd. Prezidium sídlí v Kyjevě na Volodymyrské ulici, kde její budovy utrpěly škody při ruských úderech.
-
Na ukrajinském území pod vládou žije podle nového odhadu 28,5 milionu lidí
Ukrajinský Institut demografie odhadl počet obyvatel území pod kontrolou vlády na polovinu roku 2026 na 28,5 milionu. O 500 tisíc je nižší než předchozí odhad a hlavní příčinou úbytku je podle expertů emigrace, nikoli úmrtí v boji. Demografický vývoj dále zhoršuje převys mortality nad porodností a možná další vlna odchodu po skončení války.
-
Zelenskij požaduje zachování sankcí proti Rusku a účinnější raket protivzdušné obrany
Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Spojené státy mohou přispět k ukončení ruské války na Ukrajině, pokud na Vladimira Putina uplatní stejný tlak a rétoriku, jakou používá vůči ukrajinskému prezidentovi. Ukrajina podle něj potřebuje zachovat sankce proti Rusku a získat účinnější protivzdušné rakety. Zároveň запrzecila tvrzení Donalda Trumpa, že Ukrajina je odpovědná za růst cen dieselu ve Spojených státech.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Ruský dron zasáhl Severní most v Kyjevě, dva lidé byli zraněni
Ráno 3. října zasáhl ruský dron Severní (Pivdennyj) most v Kyjevě. Bylo poškozeno vozovkové souvrství a trolejbusové vedení, most byl uzavřen pro dopravu z levého na pravý břeh Dněpru a dva lidé utrpěli zranění. Šlo o druhý velký kyjevský most zasažený ruskými drony během několika dní poté, co byl 1. a 2. října opakovaně zasažen a následně zcela uzavřen Jižní most.
-
Rusko podniklo rozsáhlou noctí raketový a dronový útok na Ukrajinu, zasáhlo Kyjev i deset oblastí
Rusko v noci na 29. září zaútočilo na Kyjev a nejméně deset ukrajinských oblastí kombinovaným úderem balistických raket, protilodní střely a více než 150 dronů. Poškozeno bylo depo kyjevského nádraží Kyjev-Pasažyrskyj, datová a obchodní centra, obytné domy, energetická zařízení i dvě zahraniční lodě v Oděské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana podle ranních údajů sestřelila všechny rakety a 106 dronů. Prezident Zelenskyj poděkoval USA, Norsku, Francii a Německu za nedávné dodávky raket pro systémy protivzdušné obrany.
-
Ruské KAB zasáhly školu v Sumách, dva lidé zemřeli
V úterý 29. září zasáhly ruské řízené letecké bomby (KAB) centrum Sum. Jedna z bomb dopadla na školní budovu v době vyučování, další zasáhly soukromý obytný sektor. Dva lidé přišli o život ve svých domech, nejméně devět osob bylo zraněno, včetně tří dětí. Prezident Zelenskyj odsoudil útok a vyzval USA, Evropu a partnery Ukrajiny k vyvíjení skutečného tlaku na Rusko.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.