Téma: Evropská unie
-
Kallasová vyzvala na moratorium na útoky v Černém moři kvůli obnově vývozu ukrajinského obilí
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová na tematické akci OSN pořádané pod předsednictvím EU vyzvala k moratoriu na útoky v Černém moři s cílem obnovit ukrajinský námořní vývoz obilí. Uvedla, že ukrajinský námořní vývoz obilí se od srpna kvůli eskalaci ruských útoků fakticky zastavil a že téměř 90 % ukrajinského zemědělského exportu proudí přes černomořský koridor.
-
51 členských států OSN vyzvalo Rusko k bezpodmínečnému příměří, USA se nepřipojily
Ukrajina souhlasila s úplným, okamžitým a bezpodmínečným příměřím. Skupina 51 členských států OSN následně 23. září vydala společné prohlášení, v němž vyzvala Rusko, aby učinilo totéž a zapojilo se do smysluplných mírových jednání. Prohlášení prezentovaly šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Spojené státy se ke společnému prohlášení nepřipojily.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Šéfka diplomacie EU Kallasová navrhne sankce za uspořádání ruských voleb na okupovaných územích Ukrajiny
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že navrhne sankce proti jednotlivcům, kteří umožnili konání ruských voleb do Státní dumy na okupovaných územích Ukrajiny. Hlasování, které se konalo od 18. do 20. září, označila za „simulaci demokracie" a další vážný úder ruské demokracii. Švýcarsko a Německo rovněž odsoudily hlasování na okupovaných ukrajinských územích.
-
EU spustí nový program společných projektů s Ukrajinou z nevyčerpaných fondů SAFE
Evropská komise oznámila nový program společných projektů s Ukrajinou financovaný z nevyčerpaných prostředků SAFE v minimální výši 10 miliard eur. Konečná částka závisí na dokončení zbývajících úvěrových dohod v rámci SAFE, přičemž schválení maďarského plánu stále chybí. Současně EU vyčlenila 3,3 miliardy eur na obranné potřeby Ukrajiny.
-
Ukrajinské firmy úspěšně otestovaly interceptory proti jetovým „Šáhedům“, Zelenskyj oznámil na summitu C8
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil na summitu „Karpatská osmička“ (C8), že dvě ukrajinské společnosti úspěšně provedly bojové zkoušky nových interceptorů schopných sestřelovat ruské jetové drony „Šáhed“. Ukrajina chce urychleně nastavit sériovou výrobu a již podepisuje kontrakty. Zelenskyj zároveň jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o řešení finančních mezer.
-
Návrh rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá se 100 miliardami eur pro Ukrajinu
Návrh dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034 obsahuje plánovanou alokaci 100 miliard eur pro Ukrajinu. Podle vysoce postaveného diplomata EU obeznámeného s přípravou rozpočtu, který hovořil pod podmínkou anonymity, tato částka v současných diskusích nezpochybňována. Významná část summitu lídrů EU 15.–16. října v Bruselu má být věnována právě rozpočtu na roky 2028–2034, přičemž členské státy cílí na dosažení dohody do konce roku 2026.
-
EU vyčlení Ukrajině další 3,3 miliardy eur na rakety a drony
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámila, že EU vyčlení Ukrajině další 3,3 miliardy eur na nákup raket a dronů. Prostředky mají být převedeny v pátek 18. září v rámci programu Ukraine Support Loan. Von der Leyenová rovněž navrhla využít zbylé prostředky programu SAFE k nové společné obranné iniciativě EU a Ukrajiny včetně vývoje systému protivzdušné a protiraketové obrany založeného na projektu Freya.
-
Zelenskyj oznámil další úspěšný test ukrajinského přechytávače proti reaktivním dronům Šahed
Prezident Volodymyr Zelenskyj 17. září oznámil další úspěšný test ukrajinského přechytávače proti ruským reaktivním dronům typu Šahed. Během zkoušek byl sestřelen nejméně jeden cílový dron. Zelenskyj uvedl, že výroba přechytávačů bude rozšířena, a zároveň hovořil o přípravě nových aktivních a dalekonosných operací proti Rusku.
-
Norsko dá Ukrajině 1 miliardu korun přes mechanismus EU, jako první nečlenská země
Norsko oznámilo, že přes mechanismus EU Ukraine Facility vyčlení 1 miliardu norských korun (asi 90–92 milionů eur) na podporu provozu ukrajinského státu a reformy v oblasti protikorupční politiky a energetiky. Stává se tak první nečlenskou zemí EU, která do tohoto mechanismu přispěje. Rozhodnutí bylo oznámeno při návštěvě Norska evropskou komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.
-
Babiš navrhl společný evropský systém protiraketové obrany Euro Patriot
Český premiér Andrej Babiš na Pražském obranném summitu navrhl vytvoření společného evropského systému protiraketové obrany nazvaného Euro Patriot. Jako podnět zmínil výzvu ukrajinského prezidenta Zelenského, aby si Evropa vyvinula vlastní schopnosti v oblasti balistické, antibalistické a protidronové obrany. Babiš navrhuje, aby evropské státy získaly licence na výrobu střel k systému Patriot.
-
Nizozemsko ratifikovalo úmluvu o Mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny
Nizozemsko dokončilo ratifikaci úmluvy Rady Evropy o zřízení Mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny. Ratifikační listinu 15. září v Štrasburku odevzdal stálý zástupce Nizozemska při Radě Evropy velvyslanec André Gaspel. Ratifikační proces tak dokončilo 9 zemí a EU; ke vstupu úmluvy v platnost je třeba 25 ratifikací.
-
Von der Leyenová oznámila společný vývoj protiraketové obrany EU a Ukrajiny na bázi projektu Freyja
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém výročním projevu o stavu Unie 16. září oznámila, že EU chce s Ukrajinou společně vyvinout dostupnou modulární protiraketovou obranu založenou na projektu „Freyja". Zároveň představila nový program společných projektů s ukrajinskými firmami financovaný ze zbytkových prostředků fondu SAFE a oznámila první unijní nákup amerických raket Patriot pro Ukrajinu.
-
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení zavedení DPH na zásilky ze zahraničních tržišť
Nejvyšší rada Ukrajiny schválila 16. září v prvním čtení novelu daňového zákoníku, která zavádí DPH na zboží zakoupené přes zahraniční e-tržiště bez ohledu na hodnotu. Pro návrh č. 16051-1 hlasovalo 273 poslanců. Současně prošla v prvním čtení i novela celního zákoníku č. 15460, pro niž hlasovalo 267 poslanců. Ministr financí Serhij Marčenko uvedl, že jde o součást závazků Ukrajiny vůči MMF a EU.
-
EU navrhuje nový balíček sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu: 1 576 položek
Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) předložila 16. září na zasedání Výboru stálých zástupců (COREPER) návrh nového balíčku individuálních sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Balíček obsahuje 1 576 fyzických a právnických osob spojených s ruskou „oboronkou“ a podporou války proti Ukrajině. Podle zdroje jde o největší rozšíření sankčního režimu EU týkajícího se porušování územní celistvosti Ukrajiny od jeho založení v roce 2014.
-
Ruský dron udeřil na vlak u hranice s Polskem krátce po odjezdu diplomatického vlaku s bývalými evropskými premiéry
Ruský dron zasáhl lokomotivu osobního vlaku u přechodu Jahodyn na ukrajinsko-polské hranici. O několik minut dříve stejným místem projel diplomatický vlak s bývalými evropskými premiéry a bezpečnostními poradci. Nikdo nebyl zraněn. Útok vyvolal otázky o záměrnosti a eskalaci vůči členskému státu NATO a EU.
-
Evropští komisaři poslali ukrajinským poslancům dopis s podmínkami další finanční pomoci
Evropští komisaři zaslali ukrajinským poslancům dopis s podmínkami dodatečného financování v reakci na žádost Ukrajiny o dalších 27 miliard dolarů na obranu. Dopis připomíná legislativní závazky Kyjeva v rámci programů Ukraine Facility a Ukraine Support Loan a uvádí, že při jejich splnění bude mít Ukrajina na tento rok dostatečný objem rozpočtového financování.
-
Ukrajinský generální prokurátor podepsal obvinění šéfa NABU a odjel ze země; prezident žádá jeho odvolání
Generální prokurátor Ruslan Kravčenko, který 7. září podal rezignaci v souvislosti s vyšetřováním operace „Kartágo“ namířeným proti jeho úřadu, oznámil 14. září ráno ve videovzkazu, že podepsal oznámení o podezření pro šéfa NABU Semena Kryvonose. Ještě téže noci podle zdrojů Ukrajinské pravdy překročil hranice služebním autem. Prezident Zelenskyj reagoval do hodiny prohlášením, že prokurátor má „jedinou cestu – odvolání z funkce“, a podal do Nejvyšší rady formální návrh na Kravčenkovo odvolání, které má být projednáno 15. září. Večer 14. září Zelenskyj podepsal dekret č. 905/2026 o dočasném odvolání Kravčenka z funkce. Evropská komise prostřednictvím mluvčího Guillauma Merciera uvedla, že o vývoji ví, jednotlivé případy nekomentuje a zdůraznila, že nezávislé protikorupční orgány jsou „základním kamenem“ právního státu na Ukrajině.
-
Trump: Ukrajina může získat licenci na výrobu raket Patriot, ale jen „méně moderní verze“
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Ukrajina může obdržet licenci na výrobu raket pro systém protivzdušné obrany Patriot, avšak pouze v „méně moderní“ variantě. Prohlášení znamená částečný ústup od dřívější dohody, o které Zelensky tvrdil, že byla „politicky“ vyřešena. Trump zároveň uvedl, že souhlas s přenosem technologií dosud nevydal.