Zveřejněno · Aktualizováno

Von der Leyenová oznámila společný vývoj protiraketové obrany EU a Ukrajiny na bázi projektu Freyja

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém výročním projevu o stavu Unie 16. září oznámila, že EU chce s Ukrajinou společně vyvinout dostupnou modulární protiraketovou obranu založenou na projektu „Freyja". Zároveň představila nový program společných projektů s ukrajinskými firmami financovaný ze zbytkových prostředků fondu SAFE a oznámila první unijní nákup amerických raket Patriot pro Ukrajinu.

Hlavní body

  • Projev o stavu Unie se konal 16. září v Evropském parlamentu.
  • EU chce s Ukrajinou vyvinout modulární protiraketovou obranu na bázi projektu Freyja.
  • Spolupráce má spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropským technologickým a výrobním zázemím.
  • Cílem je snížit závislost na jediném dodavateli – míněny jsou USA.
  • Z nevyčerpaných prostředků fondu SAFE (150 miliard eur) má vzniknout nový program společných projektů s ukrajinskými firmami.
  • EU poprvé schválila nákup amerických raket Patriot (PAC-3) pro Ukrajinu, které mají být urgentně doručeny.
  • Podle Von der Leyenové bude nadcházející zima tou nejtěžší z války; EU slíbila Ukrajině dosud nejsilnější podporu.

Proč je to důležité

Oznámení představuje konkrétní krok k společnému vývoji protiraketové obrany EU a Ukrajiny, který má snížit závislost na amerických systémech. Přesměrováním nevyužitých prostředků fondu SAFE (kolem 10 miliard eur podle neoficiálních odhadů) do programu společných projektů s ukrajinskými podniky se Ukrajina fakticky stává součástí evropské obranné průmyslové základny. Zároveň jde o první nákup raket Patriot PAC-3 na úrovni EU, který má Ukrajině umožnit zachycování balistických raket. To vše rámoval předsedkyně EK jako přípravu na "nejtěžší zimu války" s očekávaným zesílením ruských úderů na energetickou a civilní infrastrukturu.

Co se stalo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém výročním projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu 16. září oznámila, že EU chce s Ukrajinou společně vyvinout dostupnou modulární protiraketovou obranu založenou na projektu „Freyja" vyvíjeném ukrajinskou firmou Fire Point. Projekt má otevřenou architekturu: Ukrajina by vyráběla odpalovací zařízení a střely, evropští partneři dodávali přesné komponenty jako radary, senzory, naváděcí systémy a elektroniku. První prototyp je podle předběžných odhadů plánován na první pololetí 2027. Von der Leyenová zároveň oznámila spuštění nového programu společných projektů s ukrajinskými firmami, financovaného ze zbytkových prostředků fondu SAFE (kolem 10 miliard eur podle neoficiálních odhadů), a uvedla, že EU minulý týden poprvé schválila nákup amerických raket Patriot PAC-3, které mají být urgentně dodány na Ukrajinu. Projev byl rámován jako podpora Ukrajiny během "nejtvrdší zimy války". Fond SAFE je program EU v hodnotě 150 miliard eur poskytující členským státům zvýhodněné půjčky na obranné potřeby; některé státy své alokace plně nevyužily. 11. září se v Bruselu konalo ustavující zasedání Aliance dronů EU a Ukrajiny za účasti devíti ukrajinských a devíti evropských firem. 8.–9. září jednal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Norsku se šéfy obranných firem o programu Freyja.

Souvislosti

Freyja je ukrajinský projekt protivzdušné a protiraketové obrany vyvíjený firmou Fire Point; v červnu byl testován její protipovrchový střelecký raketový systém FP-7.x. Podle návrhu má Ukrajina vyrábět odpalovače a střely, evropští partneři dodávat vysoce přesné komponenty jako radary, senzory, naváděcí systémy a elektroniku; architektura má být otevřená. Firma Fire Point přitom připustila, že Freyja zůstává kriticky závislá na západních komponentech, včetně technické dokumentace pro radary, infračervené naváděcí hlavice a datové spoje. SAFE je obranný úvěrový program EU v hodnotě 150 miliard eur; některé členské státy své alokace plně nevyčerpaly, přičemž podle neoficiálních odhadů jde o zhruba 10 miliard eur. 11. září se v Bruselu konalo ustavující zasedání Aliance dronů EU a Ukrajiny za účasti devíti ukrajinských a devíti evropských firem. 8.–9. září jednal prezident Zelenskyj v Norsku se šéfy obranných firem o programu Freyja. V projevu nebyly zmíněny zmražené ruské prostředky, navzdory dřívějším očekáváním v Bruselu.