Rada Evropské unie
Rada Evropské unie je orgánem EU, ve kterém se scházejí ministři vlád členských států, aby koordinovali a přijímali právní předpisy a politiky EU. Spolu s Evropským parlamentem funguje jako zákonodárný sbor EU. Rada rovněž koordinuje hospodářské politiky členských států, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a přijímá rozpočet EU. Předsednictví se střídá mezi členskými státy každých šest měsíců.
-
EU otevřela s Moldavskem dva nové přístupové bloky; ve stejný den postoupila i jednání s Ukrajinou
Evropská rada 13. října zahájila s Moldavskem jednání o klusterech „Vnitřní trh“ a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst“ na mezivládní konferenci v Lucemburku. Moldavsko tak má otevřeny čtyři ze šesti bloků, stejně jako Ukrajina, jíž EU ve stejný den otevřela dva další bloky poté, co Verchovna Rada schválila změny školského zákona a odblokovala maďarské veto. Místopředseda vlády Vsevolod Čencov varoval, že k otevření posledních dvou bloků Ukrajiny budou třeba další ústupky.
-
Evropská komise uvolnila Ukrajině 2,86 miliardy eur na obranu v rámci půjčky Ukraine Support Loan
Evropská komise 14. října uvolnila Ukrajině tranši 2,86 miliardy eur z obranné složky programu Ukraine Support Loan v celkové výši 90 miliard eur na roky 2026–2027. Peníze jsou určeny na nákup systémů protivzdušné obrany, dronů, raket, radarů, prostředků elektronického boje a munice. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že prostředky pokryjí nejnaléhavější operační potřeby Ukrajiny, zatímco ukrajinský premiér Serhij Koreckij potvrdil přijetí tranše a poděkoval evropským partnerům.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.
-
Zakladatel ruské propagandistické sítě Rybar Zvinčuk zatčen a vyhoštěn z Černé Hory
Černohorská policie ve spolupráci s Agenturou národní bezpečnosti (ANB) zadržela 9. října v městě Risan zakladatele ruské propagandistické sítě „Rybar" Mychajla Zvinčuka, jeho manželku Valeriji Zvinčukovou a další tři ruské občany. Všem pěti byly zrušeny povolení k pobytu a byli vyhoštěni ze země s odůvodněním ochrany národní a vnitřní bezpečnosti.
-
Velvyslanci EU schválili nový balík sankcí proti Rusku, Estonsko prosadilo vyřazení dodavatele vzácných zemin
Velvyslanci členských států EU se 7. října dohodli na novém sankčním balíku proti Rusku, který zahrnuje 743 fyzických a 826 právnických osob spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem. Na žádost Estonska byl ze seznamu vyňat jeden ruský podnik dodávající vzácné zeminy estonské společnosti Silmet a s ním spojená osoba. K formálnímu schválení balíku by mělo dojít na zasedání Rady EU pro zahraniční věci 12. října.
-
Maďarsko uvolnilo veto: EU pokročila s otevřením clusterů 2 a 3 pro Ukrajinu
Dne 7. října Maďarsko souhlasilo s dalším postupem Ukrajiny v přístupových jednáních s EU a s otevřením clusterů 2 „Vnitřní trh" a 3 „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst", které dosud blokovalo. Pracovní skupina Rady EU pro rozšíření COELA schválila výsledky screeningu a velvyslanci členských států v Coreperu odsouhlasili zaslání dopisů vládám Ukrajiny a Moldavska s výzvou k předložení vyjednávacích pozic. Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Maďarsko dalo na úrovni COREPER „zelenou". Pokud vše půjde podle plánu, mohla by se 13. října konat mezivládní konference, která by clustery formálně otevřela.
-
Velvyslanci EU se dohodli na největším balíčku sankcí proti Rusku, formální schválení 12. října
Velvyslanci členských států EU se 7. října dohodli na rozsáhlém novém sankčním balíčku proti Rusku, který zahrnuje 743 osob a 826 společností napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, 77 osob „zvolených" do ruské Státní dumy z okupovaných ukrajinských území a prodloužení sankčního režimu za šíření a použití chemických zbraní. Formální schválení ministrů zahraničí je naplánováno na 12. říjen v Lucemburku.
-
Ukrajina obdržela od EU dalších 1,2–1,24 miliardy eur z programu Ukraine Support Loan
Ukrajina 7. října obdržela novou tranši z programu EU Ukraine Support Loan ve výši přibližně 1,2–1,24 miliardy eur, oznámil premiér Serhij Korěcký. Peníze jsou určeny na drony, dronové interceptory, dronovou munici a rakety vyráběné ukrajinskými firmami. Celkově Ukrajina v rámci programu získala již téměř 13 miliard eur na obranu.
-
Drony u pobřeží Bulharska zasáhly dvě obchodní lodě, jedna se potopila
6. října zaútočily drony na dvě nákladní lodě ve výlučné ekonomické zóně Bulharska v Černém moři. Baltský nosič ALFA WATAN pod vlajkou Toga utrpěl zásadní poškození trupu a potopil se na východ od bulharského pobřeží; jeho posádka byla původně vedena jako nezvěstná. Loď ABLE pod vlajkou Palau po útoku vzplála a všech 18 členů její posádky bylo evakuováno na bulharský trajekt DIOSCURIA. Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné jednání se zástupci ministerstev a bezpečnostních složek; k události se vyjádřili také prezident Volodymyr Zelenskyj, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a další.
-
Evropská komise schválila balíček reforem pro rozšíření EU včetně Ukrajiny
Evropská komise 6. října ve Štrasburku schválila balíček návrhů přezkumu politik před rozšířením, které mají připravit EU na přijetí nových členů včetně Ukrajiny. Balíček představila komisařka pro rozšíření Marta Kos. Navrhuje přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině v oblastech jako sankce, boj proti daňovým podvodům či otevírání přístupových kapitol, posílení záruk proti zpětnému směru v oblasti právního státu, koncept „postupné integrace" pro nejpokročilejší kandidáty a cílené mechanismy pro citlivé ukrajinské zemědělské produkty. První politická diskuse se uskuteční na summitu Evropské rady 15.–16. října.
-
EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
-
Evropská komise navrhuje omezit přístup Ukrajiny k zemědělskému trhu EU i po jejím vstupu
Evropská komise dne 6. října 2025 přijala balíček dokumentů o reformě procesu rozšiřování EU, který počítá s podstatným omezením přístupu Ukrajiny k zemědělskému trhu EU a k dotacím Společné zemědělské politiky (SZP) i v případě ukrajinského členství. Návrh má reagovat na obavy Polska, Francie a Itálie z konkurence ukrajinského obilí a olejnin. Komise zároveň plánuje pro Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii představit 28. října individuální „cestovní mapy“ vstupu bez pevných dat přistoupení. Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj odmítl model trvalých omezení a prohlásil, že Kyjev je připraven pouze na přechodné období s jasným datem ukončení.
-
EU a Ukrajina oznámily dohodu o pokrytí rozpočtových a obranných potřeb 2026, Kyjev nadále hovoří o schodku 27 miliard dolarů
Dne 1. října 2026 vydaly Evropská komise a Ukrajina společné prohlášení, v němž oznámily, že našly způsoby, jak pokrýt ukrajinský rozpočet a obranu pro rok 2026, a dohodly se na postupu pro vyplacení 45 miliard eur v rámci Ukraine Support Loan v roce 2027. O den později mluvčí Komise uvedla, že pro rok 2026 neexistuje žádný vnější finanční nedostatek, a Komise současně vyplatila Ukrajině tranši 2,9 miliardy eur. Ukrajinská vláda přitom již dříve uváděla 27miliardový dolarový schodek v obraně a celkovou potřebu financování války 155 miliard dolarů; Financial Times informoval, že Brusel odmítl žádost o předčasné čerpání prostředků plánovaných na rok 2027.
-
Státy EU se dohodly na uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu pro Ukrajinu
Členské státy EU se 25. září dohodly na podmínkách uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu (EPF) na podporu Ukrajiny. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na síti X. Zhruba 900 milionů eur poputuje na vojenskou asistenční misi EUMAM Ukraine, miliarda eur na společné zadávání nových vojenských zakázek a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za dříve poskytnutou vojenskou pomoc. Konečné rozhodnutí mají formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU v pondělí.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
EU navrhuje nový balíček sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu: 1 576 položek
Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) předložila 16. září na zasedání Výboru stálých zástupců (COREPER) návrh nového balíčku individuálních sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Balíček obsahuje 1 576 fyzických a právnických osob spojených s ruskou „oboronkou“ a podporou války proti Ukrajině. Podle zdroje jde o největší rozšíření sankčního režimu EU týkajícího se porušování územní celistvosti Ukrajiny od jeho založení v roce 2014.