Téma: Evropská unie
-
Lotyšský premiér vyzval Evropany: jedno pivo ročně na záchranu Ukrajiny
Lotyšský premiér Andris Kuļbergs vyzval před summitem EU v Bruselu 15. října evropské lídry ke zvýšení finanční podpory Ukrajiny. Náklady na zajištění přežití Ukrajiny v zimě podle něj odpovídají každému z přibližně 450 milionů obyvatel EU ceně jednoho piva ročně. Současně vyzval k posílení sankcí vůči Rusku a k zastavení dodávek západních komponentů používaných při výrobě ruských raket.
-
Zelenskyj odpověděl Le Penové: spolupráce s Ukrajinou je pro Francii výhodná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times reagoval na vyjádření kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, která uvedla, že by v případě vítězství zastavila francouzské financování Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že technologické a bojové zkušenosti ukrajinské armády jsou důležité pro partnery včetně Francie a že francouzský průmysl může těžit ze spolupráce a společné výroby. Pokud by byla Le Penová zvolena, bude podle něj třeba zajistit, aby „měla nejvýkonnější fungující evropský systém".
-
EU otevřela s Moldavskem dva nové přístupové bloky; ve stejný den postoupila i jednání s Ukrajinou
Evropská rada 13. října zahájila s Moldavskem jednání o klusterech „Vnitřní trh“ a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst“ na mezivládní konferenci v Lucemburku. Moldavsko tak má otevřeny čtyři ze šesti bloků, stejně jako Ukrajina, jíž EU ve stejný den otevřela dva další bloky poté, co Verchovna Rada schválila změny školského zákona a odblokovala maďarské veto. Místopředseda vlády Vsevolod Čencov varoval, že k otevření posledních dvou bloků Ukrajiny budou třeba další ústupky.
-
Evropská komise uvolnila Ukrajině 2,86 miliardy eur na obranu v rámci půjčky Ukraine Support Loan
Evropská komise 14. října uvolnila Ukrajině tranši 2,86 miliardy eur z obranné složky programu Ukraine Support Loan v celkové výši 90 miliard eur na roky 2026–2027. Peníze jsou určeny na nákup systémů protivzdušné obrany, dronů, raket, radarů, prostředků elektronického boje a munice. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že prostředky pokryjí nejnaléhavější operační potřeby Ukrajiny, zatímco ukrajinský premiér Serhij Koreckij potvrdil přijetí tranše a poděkoval evropským partnerům.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
Ukrajinský parlament přijal nový zákon o oceňování majetku, otevírá cestu k tranši EU za 4,2 miliardy dolarů
Nejvyšší rada Ukrajiny přijala zákon, který plně nahrazuje zákon o oceňování majetku z roku 2001 a sbližuje ukrajinská pravidla s evropskými (EVS) a mezinárodními (IVS) standardy. Zákon ruší oddělené expertní peněžní oceňování pozemků, zavádí jednotný přístup k oceňování nemovitostí spolu s pozemky a stanovuje pravidla pro oceňování škod způsobených válkou. Přijetí dokumentu je jedním ze čtyř rozhodnutí potřebných k odblokování makrofinanční pomoci EU v rámci Ukraine Support Loan programu a otevírá cestu k druhé tranši ve výši 4,2 miliardy dolarů.
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
Finsko vyzvalo EU k úplnému zákazu turistických víz pro ruské občany, připojilo se Estonsko
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová vyzvala členské státy EU, aby se připojily ke společnému dopisu Evropské komisi s žádostí o úplný zákaz vydávání turistických schengenských víz ruským občanům do té doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině. Finsko předložilo pět konkrétních opatření a estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna oznámil, že Estonsko se k výzvě připojuje.
-
EU otevřela s Ukrajinou dva vyjednávací bloky, Maďarsko zablokování odblokovalo
Ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon o právech národnostních menšin na vzdělání v jazyce menšiny, který byl dosud překážkou v přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU. Následně EU na čtvrté mezivládní konferenci v Lucemburku oficiálně otevřela vyjednávací bloky 2 (vnitřní trh) a 3 (konkurenceschopnost a inkluzivní růst). Zákon přivítalo Maďarsko i Rumunsko.
-
Drony zasáhly dvě obchodní lodě u bulharského pobřeží, jedna se potopila
V noci na 13. října 2026 zasáhly bezpilotní letouny dvě obchodní lodě v Černém moři u pobřeží Bulharska. Maltézský nákladní člun CHELSEA 3 s ukrajinským vlastníkem byl zasažen třemi bezpilotními letouny asi 18 námořních mil východně od města Bjala; všech 15 členů posádky bylo evakuováno do přístavu Varna. Druhá loď se potopila asi 17 námořních mil východně od mysu Krapec; jeden člen posádky byl zachráněn, 11 osob je nadále pohřešováno. Bulharský premiér Rumen Radev svolal zasedání bezpečnostní rady, oznámil předvolání ruské velvyslankyně a požádal o pomoc EU a NATO. Ukrajinský prezident Zelenskyj a ministryně zahraničních věcí Sybiha z útoku obvinili Rusko.
-
Kos: EU musí být připravena na nové členy, včetně Ukrajiny
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kos 13. října před zasedáním Rady EU pro obecné záležitosti v Lucemburku nastínila tři hlavní směry přípravy EU na rozšíření: posílení pojistek proti ústupu od demokratických norem, pružnější rozhodování a postupnou integraci kandidátských zemí ještě před vstupem. Jako příklad uvedla zapojení kandidátských zemí do Evropského centra pro demokratickou odolnost. Kos se rovněž dotkla přechodných mechanismů pro integraci ukrajinského zemědělství do společného trhu.
-
EU za ruská paliva zaplatila zhruba 209 miliard dolarů, tvrdí Brusel – Trump uváděl 250 miliard
Zdroj z EU sdělil Evropské pravdě, že členské státy zaplatily Rusku od března 2022 do července 2026 přibližně 197 miliard eur (zhruba 209 miliard dolarů) za fosilní paliva. Toto číslo je v přímém rozporu s tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociálních sítích uvedl, že EU Rusku poslala 250 miliard dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň kritizoval Trumpovo jednostranné uvolnění sankcí a dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.
-
Sikorski vyzývá NATO k přípravě rozhodné odpovědi na ruské hybridní útoky v Evropě
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro Financial Times při návštěvě Londýna vyzval Severoatlantickou alianci, aby se připravila na rozhodnou odpověď v případě smrtících ruských hybridních útoků v Evropě. Varoval, že riziko obětí roste, a navrhl konkrétní opatření: zavírání ruských konzulátů, omezení pohybu ruských diplomatů, zavedení biometrických pasů pro Rusy vstupující do EU a snížení počtu turistických víz. Týž den na Varšavském bezpečnostním fóru varoval ukrajinský prezident Zelenskyj, že Rusko připravuje „četné hybridní operace" proti evropským zemím.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
Ukrajinský ministr financí oznámil v parlamentu krizi likvidity a výpadek 29,5 miliardy dolarů ze slibované podpory
Ukrajinský ministr financů Serhij Marčenko při hodině otázek vládě v Nejvyšší radě 12. října oznámil, že rozpočet se za devět měsíců roku 2026 propadl o téměř 50 miliard hřiven oproti plánovaným příjmům a že kvůli nesplněným mezinárodním závazkům země dosud neobdržela 29,5 miliardy dolarů ze slibované partnerské podpory. Vláda odložila na konec roku platby za asi 39 miliard hřiven, zmrazila kapitálové výdaje včetně silnic a pozastavila vratky DPH ve výši 18 miliard hřiven; na jednotném účtu státní pokladny leží 46 miliard hřiven neprovedených plateb. Marčenko ujistil, že platy vojáků a sociální programy jsou hrazeny včas a v plné výši, a že Ukrajina prakticky splnila roční plán domácích výpůjček.
-
EU spustila program AGILE: 115 milionů eur na rychlé obranné inovace, přístupný i Ukrajině
Evropská unie vytvořila nový grantový program AGILE (Programme for Flexible and Rapid Innovation in the Defence Sector) s rozpočtem 115 milionů eur. Cílí na malé a střední podniky vyvíjející inovativní obranná řešení a je otevřený i firmám z Ukrajiny a zemí EFTA. Plný provoz má být zahájen počátkem roku 2027.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Ukrajinské drony zasáhly tři datová centra Yandexu, provoz botů z Yandexové sítě se podle Cloudflare zhroutil na zlomek původního objemu
Mezi 8. a 11. říjnem 2026 zasáhly ukrajinské drony tři z pěti největších datových center Yandexu v Rusku – v Sasovu (Rjazaňská oblast), Kalugě a Vladimíru. Podle dat Cloudflare Radar, citovaných Tom's Hardware, po prvním úderu klesl botí provoz z Yandexové sítě na zhruba 57 % dvoutýdenního maxima a po třetím úderu se zhroutil na 0,3–0,4 %. Prezident Zelenskyj na Varšavském bezpečnostním fóru prohlásil, že po úderech se v sociálních sítích „lehčeji dýchá“ a že výpadek Yandexu dokazuje, že „Evropa není zdrojem problémů". Americký historik Timothy Snyder a europoslanec Tomáš Zdechovský na základě poklesu provozu hypotetizovali, že botí aktivita podporující Donalda Trumpa a německou AfD závisí na ruských serverech – což fakt-checkové analýzy zpochybňují.