Téma: Vstup do EU
-
EU otevřela s Moldavskem dva nové přístupové bloky; ve stejný den postoupila i jednání s Ukrajinou
Evropská rada 13. října zahájila s Moldavskem jednání o klusterech „Vnitřní trh“ a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst“ na mezivládní konferenci v Lucemburku. Moldavsko tak má otevřeny čtyři ze šesti bloků, stejně jako Ukrajina, jíž EU ve stejný den otevřela dva další bloky poté, co Verchovna Rada schválila změny školského zákona a odblokovala maďarské veto. Místopředseda vlády Vsevolod Čencov varoval, že k otevření posledních dvou bloků Ukrajiny budou třeba další ústupky.
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
EU otevřela s Ukrajinou dva vyjednávací bloky, Maďarsko zablokování odblokovalo
Ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon o právech národnostních menšin na vzdělání v jazyce menšiny, který byl dosud překážkou v přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU. Následně EU na čtvrté mezivládní konferenci v Lucemburku oficiálně otevřela vyjednávací bloky 2 (vnitřní trh) a 3 (konkurenceschopnost a inkluzivní růst). Zákon přivítalo Maďarsko i Rumunsko.
-
Kos: EU musí být připravena na nové členy, včetně Ukrajiny
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kos 13. října před zasedáním Rady EU pro obecné záležitosti v Lucemburku nastínila tři hlavní směry přípravy EU na rozšíření: posílení pojistek proti ústupu od demokratických norem, pružnější rozhodování a postupnou integraci kandidátských zemí ještě před vstupem. Jako příklad uvedla zapojení kandidátských zemí do Evropského centra pro demokratickou odolnost. Kos se rovněž dotkla přechodných mechanismů pro integraci ukrajinského zemědělství do společného trhu.
-
Zelenskyj: Ukrajina je připravena v příštích dnech jednat s americkými vyjednavači
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina je připravena v příštích dnech se setkat s americkými vyjednavači. Návrh podle něj jeho tým předal vyslancům Donalda Trumpa Stevu Witkoffovi a Jaredovi Kushnerovi. Zelenskyj rovněž uvedl, že Ukrajina podporuje návrh amerického prezidenta na energetické příměří, ale že se k němu musí připojit i Rusko.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
Ukrajinský ministr financí oznámil v parlamentu krizi likvidity a výpadek 29,5 miliardy dolarů ze slibované podpory
Ukrajinský ministr financů Serhij Marčenko při hodině otázek vládě v Nejvyšší radě 12. října oznámil, že rozpočet se za devět měsíců roku 2026 propadl o téměř 50 miliard hřiven oproti plánovaným příjmům a že kvůli nesplněným mezinárodním závazkům země dosud neobdržela 29,5 miliardy dolarů ze slibované partnerské podpory. Vláda odložila na konec roku platby za asi 39 miliard hřiven, zmrazila kapitálové výdaje včetně silnic a pozastavila vratky DPH ve výši 18 miliard hřiven; na jednotném účtu státní pokladny leží 46 miliard hřiven neprovedených plateb. Marčenko ujistil, že platy vojáků a sociální programy jsou hrazeny včas a v plné výši, a že Ukrajina prakticky splnila roční plán domácích výpůjček.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
EU oznámila Ukrajině další zhruba 3 miliardy eur vojenské pomoci
Po telefonátě prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Ukrajina oznámila, že EU na přelomu října vyčlení zhruba 3 miliardy eur další vojenské podpory, určené na drony a rakety. Rozhovor se odehrál v době, kdy ruské údery zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Charkovské oblasti, a Zelenskyj zároveň hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem. Oznámení zapadá do širšího balíku Ukraine Support Loan a je spojeno s nadcházejícím summitem Evropské rady a plánovaným otevřením dalších přístupových kapitol vůči EU.
-
Maďarsko uvolnilo veto: EU pokročila s otevřením clusterů 2 a 3 pro Ukrajinu
Dne 7. října Maďarsko souhlasilo s dalším postupem Ukrajiny v přístupových jednáních s EU a s otevřením clusterů 2 „Vnitřní trh" a 3 „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst", které dosud blokovalo. Pracovní skupina Rady EU pro rozšíření COELA schválila výsledky screeningu a velvyslanci členských států v Coreperu odsouhlasili zaslání dopisů vládám Ukrajiny a Moldavska s výzvou k předložení vyjednávacích pozic. Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Maďarsko dalo na úrovni COREPER „zelenou". Pokud vše půjde podle plánu, mohla by se 13. října konat mezivládní konference, která by clustery formálně otevřela.
-
Čentsov oznámil dohodu s Maďarskem o otevření 2. a 3. přístupového clusteru EU 13. října
Ukrajinský vicepremiér Vsevolod Čentsov oznámil, že s maďarskou stranou existují dohody o otevření druhého a třetího přístupového clusteru EU pro Ukrajinu. K otevření by mohlo dojít 13. října, podmíněno přijetím zákona č. 16119 o vzdělávacích právech původních obyvatel a národnostních menšin v Nejvyšší radě. Předseda parlamentu Ruslan Stefanchuk uvedl, že poslanci začnou pracovat 12. října.
-
Evropská komise schválila balíček reforem pro rozšíření EU včetně Ukrajiny
Evropská komise 6. října ve Štrasburku schválila balíček návrhů přezkumu politik před rozšířením, které mají připravit EU na přijetí nových členů včetně Ukrajiny. Balíček představila komisařka pro rozšíření Marta Kos. Navrhuje přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině v oblastech jako sankce, boj proti daňovým podvodům či otevírání přístupových kapitol, posílení záruk proti zpětnému směru v oblasti právního státu, koncept „postupné integrace" pro nejpokročilejší kandidáty a cílené mechanismy pro citlivé ukrajinské zemědělské produkty. První politická diskuse se uskuteční na summitu Evropské rady 15.–16. října.
-
Evropská komise navrhuje omezit přístup Ukrajiny k zemědělskému trhu EU i po jejím vstupu
Evropská komise dne 6. října 2025 přijala balíček dokumentů o reformě procesu rozšiřování EU, který počítá s podstatným omezením přístupu Ukrajiny k zemědělskému trhu EU a k dotacím Společné zemědělské politiky (SZP) i v případě ukrajinského členství. Návrh má reagovat na obavy Polska, Francie a Itálie z konkurence ukrajinského obilí a olejnin. Komise zároveň plánuje pro Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii představit 28. října individuální „cestovní mapy“ vstupu bez pevných dat přistoupení. Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj odmítl model trvalých omezení a prohlásil, že Kyjev je připraven pouze na přechodné období s jasným datem ukončení.
-
Kravchenko a Reicheová v Kyisku jednali o pojištění válečných rizik a Iniciativě Industrial Ramstein
Ukrajinský ministr hospodářství Oleksandr Kravchenko se 4. října 2026 setkal v Kyjevě s německou ministryní hospodářství Katherinou Reicheovou. Hlavními tématy byl nový model pojištění válečných rizik s výplatami až 10 milionů dolarů a společná iniciativa Industrial Ramstein, na jejíž spuštění Německo vyčlenilo 30 milionů eur. Reicheová během návštěvy Kyjeva zároveň s prezidentem Zelenským probírala boj s korupcí a podmíněnost německé pomoci.
-
EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
EU odmítla žádost Ukrajiny o předčasné čerpání finanční podpory na rok 2027
Evropská unie odmítla žádost Ukrajiny o předčasné poskytnutí části finanční podpory plánované na rok 2027 a vyzvala Kyjev, aby splnil slibované reformy, které by mohly v roce 2026 odblokovat přibližně 34 miliard eur. Ukrajina v červenci odhadla dodatečné obranné potřeby na 27 miliard dolarů a žádala o urychlení tranší z úvěru EU ve výši 90 miliard eur schváleného koncem roku 2025.
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
EU připravuje „cestovní mapy“ členství pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii
Evropská komise vyvíjí pro čtyři nejrychleji postupující kandidátské země – Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii – individuální „cestovní mapy“ přistoupení, které by jim poprvé daly záruku přijetí podmíněnou reformami a orientační harmonogram pro dokončení přístupových jednání včetně termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň Komise 6. října představí samostatnou revizi „předvstupní“ politiky, která navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřními zárukami chránícími fungování EU po rozšíření.
-
Norsko dá Ukrajině 1 miliardu korun přes mechanismus EU, jako první nečlenská země
Norsko oznámilo, že přes mechanismus EU Ukraine Facility vyčlení 1 miliardu norských korun (asi 90–92 milionů eur) na podporu provozu ukrajinského státu a reformy v oblasti protikorupční politiky a energetiky. Stává se tak první nečlenskou zemí EU, která do tohoto mechanismu přispěje. Rozhodnutí bylo oznámeno při návštěvě Norska evropskou komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.