Donald Trump
Donald Trump je americký politik a podnikatel, který byl 45. a 47. prezidentem Spojených států. Prezidentské volby v roce 2024 vyhrál a do Bílého domu se vrátil po prvním funkčním období v letech 2017 až 2021. Před vstupem do politiky se proslavil jako developer a zakladatel společnosti Trump Organization. Jeho druhé funkční období se vyznačuje výraznou změnou kurzu americké zahraniční politiky, včetně přístupu k válce na Ukrajině a k transatlantickým vztahům.
-
Zelenskyj na Valném shromáždění OSN označil Putina za „nultého pacienta" války
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Vladimir Putin je „nultý pacient", od něhož se šíří myšlenka války. Oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji, a uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině využívá občany 47 zemí. Zelenskyj varoval, že pokud Moskva bude dál útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní nadcházející zimu bolestivou i pro Rusko. Prezident rovněž představil protiraketový program FREYJA s dosavadní účastí deseti zemí a varoval, že již v příštím roce hrozí, že o průběhu bojů budou rozhodovat systémy umělé inteligence.
-
Návštěva polského ministra obrany v Pentagonu byla na žádost USA přeložena
Plánovaná návštěva polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze v Pentagonu, která se měla uskutečnit ve středu 23. září, byla na žádost americké strany přeložena na jiný termín. Místo ministra do Washingtonu odcestují jeho náměstci Magdalena Sobkowiaková a Paweł Zalewski, kteří povedou jednání o nových dohodách o spolupráci mezi USA a Polskem. Polské ministerstvo obrany spojilo odklad se schůzkou náčelníků štábů zemí NATO, po které jsou naléhavě nutná další bezpečnostní opatření pro státy Aliance.
-
Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Kujbyšev v Samaře, vybuchl velký požár
V noci na 22. září 2026 zasáhly ukrajinské drony ropnou rafinerii Kujbyšev v ruské Samarské oblasti a na území závodu vznikl rozsáhlý požár. Útok potvrdil generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny i Síly bezpilotních systémů; stejné noci byl zasažen také závod Bašněfť-UNPZ v Ufě. Podle ukrajinské strany šlo o koordinovaný dalekonosný zásah s využitím dronů FP-1 ze vzdálenosti přes 1 000 km.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Zelenskyj jednal v New Yorku s šéfkou MMF Georgievovou o financování Ukrajiny na rok 2027
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou. Zelenskyj uvedl, že MMF pomůže Ukrajině najít část prostředků potřebných pro finanční stabilitu země v roce 2027. Hovořili také o nutnosti, aby Nejvyšší rada přijala zákony, jež jsou závazky Ukrajiny vůči partnerům.
-
Macron na Valném shromáždění OSN vyzval k poskytnutí více protiraketových střel Ukrajině a k „dvojitému moratoriu“
Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém projevu na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 22. září vyzval k dodání dalších protiraketových střel Ukrajině před zimou a navrhl takzvané „dvojité moratorium" — na údery proti energetické a civilní infrastruktuře a na nepřátelské akce v Černém moři, jež by umožnilo obnovení vývozu obilí. Macron rovněž prohlásil, že svět vstoupil do „nové éry barbarství", a vyzval k reformě Rady bezpečnosti OSN. Na okraj shromáždění se Macron setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
-
Trump v telefonátu se Zelenským opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie
Během telefonátu mezi Donaladem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo 20. nebo 21. září, americký prezident opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie, a slovo „diesel“ zaznělo při rozhovoru mnohokrát. Trump jako důvod uvedl rostoucí světové ceny nafty. Oba prezidenti se dohodli na osobním setkání 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde má Trump tlačit na „energetické příměří“.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
Kyiv i Moskva jsou údajně nespokojeny s americkým vyjednávačem Witkoffem
Ukrajina i Rusko jsou podle zdrojů obou stran nespokojeny s výkonem zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa při mírových rozhovorech o ukončení války. Kyjev ho považuje za neschopného a příliš měkkého vůči Rusku, Moskva mu vyčítá, že USA nedokázaly přimět Ukrajinu k územním ústupkům. Bílý dům zprávy odmítl jako "fake news".
-
Zelenskyj a Trump se po telefonátu dohodli na setkání v New Yorku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump si 20. září večer telefonovali a dohodli se na osobním setkání v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za zářijovou návštěvu vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě i za podpis sankčního zákona Lindseyho Grahama. Podle zdrojů Axios Trump opakovaně vyzýval Zelenskyjho, aby Ukrajina zastavila útoky na ruské rafinerie, a spojoval to s růstem světových cen nafty.
-
USA varují spojence včetně Ukrajiny před až pětiletými zpožděními dodávek raket a protivzdušné obrany
Spojené státy varovaly spojence, že dodávky klíčových zbraňových systémů mohou být zpožděny až o pět let, protože americká armáda vyčerpala své zásoby během války s Íránem. Německo, země východní Evropy a Ukrajina, která potřebuje další interceptory Patriot před těžkou zimou, patří mezi nejvíce postižené. Zásoby jsou podle odhadů zdecimovány: USA údajně spotřebovaly přes polovinu nejmodernějších raket Patriot, asi třetinu zásob Tomahawk a téměř polovinu raket THAAD.
-
Trump podepsal zákon Lindseyho Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září podepsal zákon H.R. 5334 – Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který poprvé kodifikuje sankce za nucenou deportaci ukrajinských dětí na úrovni zákona. Norma rozšiřuje odpovědnost i na zprostředkovatele a úředníky, kteří deportaci organizovali, a zároveň zavádí vysoká cla na zboží z Ruska a na státy nakupující ruské energie.
-
Pentagon zvažuje stažení tisíců amerických vojáků z Evropy
Pentagon v rámci půlročního přezkumu zvažuje stažení letadel, lodí, zbraní a desetitisíců amerických vojáků z Evropy. Jeden ze scénářů počítá se snížením přibližně o třetinu, tedy asi 25 000 vojáků; jeden z amerických představitelů a další zdroj uvedli, že by šlo i o polovinu kontingentu, tedy asi 40 000. Analýzu má 18. září generálu Alexusi Grinkeviči předat ministru obrany Petu Hegsethovi, konečné doporučení má padnout 6. listopadu.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
DFC schválila úvěr 85 milionů eur pro DTEK na rozšíření bateriových úložišť energie
Americká rozvojová finanční korporace DFC schválila úvěr 85 milionů eur (přibližně 97,5 milionu dolarů) pro ukrajinskou energetickou společnost DTEK na rozšíření systémů bateriového ukládání energie. Jde o jednu z největších dluhových transakcí DFC pro Ukrajinu a největší v ukrajinském energetickém sektoru od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Úvěr je součástí širšího investičního balíčku DFC přesahujícího 8 miliard dolarů.
-
Sněmovna USA schválila sankční balík proti Rusku a Íránu, čeká se na podpis Trumpa
Americká Sněmovna reprezentantů schválila 16. září (v noci na 17. září středoevropského času) zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a rozšiřuje sankce proti Íránu. Zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc uvalit cla až 100 % na zboží ze států, které patří mezi pět největších odběratelů ruské ropy či plynu a tyto nákupy nezastaví. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon v nejbližších dnech podepíše. Na schválení zareagovaly Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Německo a Maďarsko.
-
EU vyčlení Ukrajině další 3,3 miliardy eur na rakety a drony
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámila, že EU vyčlení Ukrajině další 3,3 miliardy eur na nákup raket a dronů. Prostředky mají být převedeny v pátek 18. září v rámci programu Ukraine Support Loan. Von der Leyenová rovněž navrhla využít zbylé prostředky programu SAFE k nové společné obranné iniciativě EU a Ukrajiny včetně vývoje systému protivzdušné a protiraketové obrany založeného na projektu Freya.
-
Ruský dronový útok na autobus v Nikopolu zabil pět lidí, Zelenskyj mluví o „zločinu“
Ruský dron zasáhl ráno 16. září osobní autobus v nikopolském okresu v Dnipropetrovské oblasti. Při úderu zahynulo pět lidí a nejméně sedm dalších bylo zraněno. Podle ukrajinských úřadů šlo o cílený útok na civilisty; prezident Zelenskyj jej označil za zločin bez vojenského opodstatnění. Ve stejný den dron zasáhl i osobní vlak na trase Kyjev–Mykolaiv.
-
Von der Leyenová oznámila společný vývoj protiraketové obrany EU a Ukrajiny na bázi projektu Freyja
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém výročním projevu o stavu Unie 16. září oznámila, že EU chce s Ukrajinou společně vyvinout dostupnou modulární protiraketovou obranu založenou na projektu „Freyja". Zároveň představila nový program společných projektů s ukrajinskými firmami financovaný ze zbytkových prostředků fondu SAFE a oznámila první unijní nákup amerických raket Patriot pro Ukrajinu.