Trump v telefonátu se Zelenským opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie
Během telefonátu mezi Donaladem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo 20. nebo 21. září, americký prezident opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie, a slovo „diesel“ zaznělo při rozhovoru mnohokrát. Trump jako důvod uvedl rostoucí světové ceny nafty. Oba prezidenti se dohodli na osobním setkání 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde má Trump tlačit na „energetické příměří“.
Hlavní body
- Během telefonátu 20. (nebo 21.) září Trump opakovaně žádal Zelenského, aby Ukrajina zastavila údery na ruské rafinerie; podle Axios i Financial Times zaznělo při rozhovoru mnohokrát slovo „diesel“
- Trump 21. září na Truth Social napsal, že Rusko „ztratilo kontrolu“ nad svým průmyslem výroby nafty kvůli válce s Ukrajinou a že významný počet ruských rafinerií byl vyřazen z provozu
- Zelenskyj 21. září na síti X odpověděl, že Ukrajina je připravena na kroky k deeskalaci, pokud Rusko zastaví útoky na ukrajinský energetický sektor, kritickou infrastrukturu a vývoz potravin
- Prezidenti se mají setkat 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN; na programu jsou diplomatické snahy o ukončení války, energetické otázky, posílení ukrajinské protivzdušné obrany a možnost licenční výroby raket Patriot na Ukrajině
- Analytici Forbes Ukraine odhadují, že dopad ukrajinských úderů na světové dodávky paliv je přibližně 1,5 %, zatímco události na Blízkém východě omezily asi 10 % světové nabídky ropy
- Telefonát se uskutečnil několik hodin po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku na moskevskou rafinerii; ruské úřady hlásily 2 mrtvé a 20 zraněných (The Guardian uvádí 3 mrtvé), moskevský starosta Sobyanin uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 450 dronů
Proč je to důležité
Tlak na ukrajinskou strategickou zbraň – údery na ruské rafinerie – přichází přímo od amerického prezidenta a je zarámován spíše americkou vnitropolitickou situací (rekordní ceny nafty, blížící se volby do Kongresu) než ukrajinskými bojovými potřebami. Trump zároveň na Truth Social veřejně připustil, že ukrajinské údery vyřadily značnou část ruské rafinérské kapacity z provozu, čímž de facto potvrdil klíčový ukrajinský úspěch, a přesto Kyjev vyzval, aby od něj upustil. Zda se tento „energetický příměří“ přesune z rétoriky do závazné dohody, bude zřejmě jasnější po osobním setkání 22. září v New Yorku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zveřejnění Trumpova telefonátu i jeho příspěvku na Truth Social podávají jako bezprecedentní přímý tlak Bílého domu na to, aby se Ukrajina vzdala své strategicky úspěšné kampaně úderů na ruské rafinerie. Zelenskyjovu odpověď prezentují jako konstruktivní a podmíněnou: Ukrajina je připravena ke krokům k deeskalaci, výměnou však požaduje, aby Rusko zastavilo útoky na ukrajinskou energetiku, kritickou infrastrukturu a vývoz potravin, a zdůrazňuje, že po případné dohodě musí následovat záruky partnerů, protože Moskva již dříve podobné dohody nedodržela – jako příklad ukrajinská média uvádějí útok v Oděské oblasti 19. září, který ponechal bez elektřiny více než 100 000 obyvatel. Analytici Forbes Ukraine zároveň oponují Trumpovu vysvětlení růstu cen nafty tím, že ukrajinské údery se na globálních dodávkách paliv podílejí zhruba 1,5 %, zatímco hlavním důvodem je válka USA a Izraele s Íránem a íránská blokáda Hormuzského průlivu trvající od února 2026, která omezila asi 10 % světové nabídky ropy. Zároveň upozorňují, že zvyšující se tlak přichází v období před volbami do Kongresu.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Západní zpravodajství se soustředí na vnitropolitické pozadí Trumpova tlaku na Ukrajinu – rekordní ceny nafty v USA a blížící se volby do Kongresu – a na zjevný rozpor mezi tím, že Trump ve stejném týdnu uznává úspěch ukrajinských úderů na ruské rafinerie a zároveň Kyjev žádá, aby je zastavil. The Guardian očekává, že Trump bude během newyorského setkání 22. září tlačit na „energetické příměří“. Jako kontext je uváděno i Trumpovo podepsání Grahamova sankčního zákona vůči Rusku a Íránu jen několik dní před rozhovorem.
V čem se zpravodajství liší
Datace Trumpova telefonátu se Zelenským se mezi zdroji liší: část zdrojů (APA, LIGA.net, Ukrajinská pravda, Forbes Ukrajina, Укрінформ а další) uvádí 20. září, jiné zdroje 21. září. V případě dronového útoku na Moskvu 20. září většina zdrojů píše o dvou mrtvých a 20 zraněných, zatímco The Guardian uvádí tři mrtvé. Nejvýraznější rozpor se týká vysvětlení růstu cen nafty: Trump a američtí představitelé (ministr financí Scott Bessent, ministr energetiky Chris Wright) je přičítají především ukrajinským úderům na ruské rafinerie, zatímco analytici Forbes Ukrajiny a ukrajinská média hlavní příčinu vidí v událostech na Blízkém východě a v íránské blokádě Hormuzského průlivu.
Souvislosti
Zvyšující se napětí kolem ukrajinských úderů na ruské rafinerie se projevuje od 13. září, kdy Trump poprvé veřejně vyzval Zelenského, aby Ukrajina tyto údery zastavila. 14. září Trump prohlásil, že se Kyjev a Moskva údajně dohodly na vzájemném neútočení na energetickou infrastrukturu, což Zelenskyj upřesnil podmínkou záruk partnerů. 19. září Trump podepsal zákon o sankcích vůči Rusku a Íránu spojený se jménem zesnulého senátora Lindseyho Grahama; tentýž den ruský útok v Oděské oblasti nechal bez elektřiny přes 100 000 lidí. 20. září ukrajinské drony zasáhly moskevskou rafinerii. Pozadí růstu cen nafty zahrnuje americko-izraelskou vojenskou operaci proti Íránu a íránskou blokádu Hormuzského průlivu trvající od února 2026; průměrná cena nafty v USA dosáhla rekordních 6,50 dolaru za galon oproti 3,19 dolarům o rok dříve.