Pentagon zvažuje stažení tisíců amerických vojáků z Evropy
Pentagon v rámci půlročního přezkumu zvažuje stažení letadel, lodí, zbraní a desetitisíců amerických vojáků z Evropy. Jeden ze scénářů počítá se snížením přibližně o třetinu, tedy asi 25 000 vojáků; jeden z amerických představitelů a další zdroj uvedli, že by šlo i o polovinu kontingentu, tedy asi 40 000. Analýzu má 18. září generálu Alexusi Grinkeviči předat ministru obrany Petu Hegsethovi, konečné doporučení má padnout 6. listopadu.
Hlavní body
- Pentagon zvažuje stažení letadel, lodí, zbraní a desetitisíců amerických vojáků z Evropy.
- Jeden scénář počítá se snížením o třetinu kontingentu, tedy asi 25 000 vojáků.
- Jeden americký představitel a další zdroj uvedli, že by šlo až o polovinu, asi 40 000 vojáků.
- Šlo by o největší redukci zhruba 80 000 amerických vojáků v Evropě od konce studené války.
- Analýzu čtyř možností má 18. září předat generál Alexus Grinkevich ministru Petu Hegsethovi; konečné doporučení se očekává 6. listopadu.
- Největší kontingenty jsou v Německu (asi 36 000), Itálii (asi 12 000) a Španělsku; část vojáků by mohla být přesunuta na východní křídlo NATO.
Proč je to důležité
Případné stažení by znamenalo největší redukci amerických sil v Evropě od konce studené války. Přezkum je spojen se strategií „America First“ prezidenta Donalda Trumpa a probíhá v době neshod s některými evropskými spojenci. Záměr vyvolal obavy jak u republikánských, tak u demokratických zákonodárců a u evropských vlád, které se obávají, že by takový krok povzbudil Rusko v době vnímané ruské agresi. Konečné rozhodnutí se očekává po 6. listopadu.
Co se stalo
Pentagon v rámci šestiměsíčního přezkumu americké vojenské přítomnosti v Evropě, oznámeného v červnu, zvažuje rozsáhlé stažení sil. Mezi probíranými možnostmi je varianta odebrat asi třetinu zhruba osmdesátitisícového kontingentu, tedy asi 25 000 vojáků; jeden americký představitel a další zdroj naznačili, že by šlo i o polovinu, tedy asi 40 000. Analýza, kterou 18. září předá vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Alexus Grinkevich ministru obrany Petu Hegsethovi, má obsahovat čtyři varianty zahrnující možné snížení amerických leteckých, námořních a pozemních sil a případné přesuny části vojáků na východní křídlo NATO. Hegseth má 6. listopadu obdržet závěrečné doporučení a poté ho předložit prezidentovi; rozhodnutí o případném stažení by následovala. Podle jednoho vyššího představitele ministerstva obrany a dvou dalších činitelů zatím žádné rozhodnutí nepadlo.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média (НВ a Європейська правда) prezentují možné stažení jako bezpečnostní riziko pro Evropu tváří v tvář ruské agresi. Zdůrazňují rozsah plánovaného kroku – popisují ho jako největší redukci amerických sil v Evropě od konce studené války – a poukazují na to, že by se dotkl především kontingentů v Německu, Itálii a Španělsku. Oba zdroje zároveň zmiňují, že jde o součást strategie Donalda Trumpa „America First“ a že konečné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinské zdroje se rozcházejí v odhadu rozsahu případného stažení: většina zpráv uvádí asi 25 000 vojáků (přibližně třetinu kontingentu), zatímco jeden americký představitel a další zdroj hovoří až o polovině kontingentu, tedy asi 40 000 vojáků. Drobné rozdíly jsou i v psaní příjmení generála – „Grynkewich“ versus „Grinkevich“.
Souvislosti
V Evropě je v současnosti zhruba 80 000 amerických vojáků. Největší kontingent – asi 36 000 – sídlí v Německu, asi 12 000 v Itálii. USA v uplynulém roce již stáhly z Německa dvě rotující bojové brigády, zahájily stahování asi 5 000 osob z výcvikového prostoru Grafenwöhr (informovala Bild v květnu 2026) a v červenci vyšlo najevo, že se z Estonska stáhla většina amerických vojáků. Šestiměsíční přezkum americké vojenské přítomnosti v Evropě oznámil Pentagon v červnu.