Hetmančuková: NATO přehodnocuje odstrašení a střílí ruské drony nad vlastním územím

Proč je to důležité

Členské státy NATO poprvé fyzicky zasahují proti ruským dronům nad vlastním územím, což znamená posun od dřívějších reakcí na ruská narušení vzdušného prostoru. Zároveň Aliance podle šéfky ukrajinské mise přehodnocuje svou odstrašovací politiku a zkracuje rozhodovací cyklus, tedy mění způsob, jakým reaguje na ruské provokace. Hetmančuková navíc vykresluje Ukrajinu jako přispěvatele vojenských odborných znalostí, o nějž má NATO zájem, včetně možnosti, že by Ukrajina nahradila některé schopnosti dosud poskytované Spojenými státy.

Co se stalo

Alona Hetmančuková, šéfka mise Ukrajiny při NATO, poskytla rozhovoru RBC-Ukraine, ve kterém popsala několik zásadních posunů v politice Aliance. Některé členské státy NATO podle ní začaly sestřelovat ruské drony nad svým územím, protože narušení vzdušného prostoru již nejsou ojedinělá a jejich četnost roste. Jako konkrétní příklady uvedla, že v červenci 2026 rumunské stíhačky F-16 sestřelily tři ruské drony, které vstoupily do rumunského vzdušného prostoru, a 16. srpna španělský F-18 sestřelil dron rovněž v rumunském vzdušném prostoru.

Hetmančuková dále řekla, že NATO přehodnocuje svou odstrašovací politiku a to, co v době války znamená být obrannou aliancí. Současná logika Aliance podle ní nařizuje okamžitě eliminovat hrozbu, pokud narušení vzdušného prostoru ohrožuje infrastrukturu nebo osoby. Aliance podle ní integruje poznatky z rusko-ukrajinské války do doktrín, plánování a iniciativ, včetně zkracování cyklu zpravodajství–rozhodnutí–úder–vyhodnocení. Dronové provokace NATO podle Hetmančukové vnímá jako potenciálně plánované ruské akce, jejichž cílem je testovat reakci Aliance, přičemž v NATO roste i pochopení, že kromě politické a diplomatické konfrontace s Ruskem je reálná i vojenská konfrontace a hranice mezi nimi se stírají.

Hetmančuková rovněž uvedla, že členové NATO diskutují nejen o využití ukrajinského potenciálu k posílení stávajících schopností, ale i o vyhlídce, že by Ukrajina mohla nahradit některé schopnosti dnes poskytované Spojenými státy. Ukrajina byla podle ní uznána jako přispěvatel k bezpečnosti NATO. Jako doklad vysoké úrovně ukrajinských odborných znalostí uvedla, že instruktoři NATO podle Business Insider vyřadili z programu výcviku ukrajinských vojáků v Polsku výuku operací s drony a elektronického boje, protože ukrajinské zkušenosti převyšují úroveň západních specialistů. Zmínila rovněž, že při loňských cvičeních NATO v Estonsku údajně ukrajinské síly zničily během jednoho dne dva nepřátelské prapory Aliance, a že ukrajinští operátoři SOF nedávno porazili americkou obrněnou skupinu při cvičeních v Německu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny tři zdrojové texty jsou ukrajinská média, která referují o rozhovoru šéfky ukrajinské mise při NATO pro ukrajinský outlet (RBC-Ukraine). Těžištěm je ukrajinský diplomatický komentář, který posuny v politice NATO nahlíží prizmatem ukrajinského příspěvku k bezpečnosti Aliance. Ukrajinská média zdůrazňují bojové zkušenosti Ukrajiny – operace s drony, elektronický boj a výkony při cvičeních NATO – jako přímý zdroj schopností pro Alianci a jako potenciální náhradu některých amerických kapacit. Téma sestřelování dronů spojují s výzvami k rozšíření členství Ukrajiny v evropské obranné unii, které v červnu formuloval evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

Souvislosti

Mezi nedávné konkrétní incidenty, o něž se Hetmančuková opírá, patří sestřelení tří ruských dronů rumunskými F-16 nad Rumunskem v červenci 2026 a sestřelení dronu španělským F-18 v rumunském vzdušném prostoru 16. srpna. Ukrajinské síly údajně během jednoho dne zničily dva nepřátelské prapory Aliance při loňských cvičeních NATO v Estonsku vedených stylem dronové války, a ukrajinští operátoři SOF údajně porazili americkou obrněnou skupinu při cvičeních v Německu. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius začátkem června uvedl, že členství Ukrajiny v NATO zůstává nevyřešeno, ale že by se mělo usilovat o její členství v evropské obranné unii. Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin řekl, že Ukrajina by měla usilovat o bezpečnostní ujednání různé úrovně jak se státy NATO, tak i mimo ně.