Donald Trump
Donald Trump je americký politik a podnikatel, který byl 45. a 47. prezidentem Spojených států. Prezidentské volby v roce 2024 vyhrál a do Bílého domu se vrátil po prvním funkčním období v letech 2017 až 2021. Před vstupem do politiky se proslavil jako developer a zakladatel společnosti Trump Organization. Jeho druhé funkční období se vyznačuje výraznou změnou kurzu americké zahraniční politiky, včetně přístupu k válce na Ukrajině a k transatlantickým vztahům.
-
Polovina největších ruských rafinerií omezila nebo zastavila výrobu dieslu po úderech Ukrajiny
Tři z šesti největších ruských rafinerií produkujících naftu musely v září výrazně omezit nebo zcela zastavit výrobu kvůli poškození ukrajinskými drony. Kirishi (Kinef) zcela stojí, Volgograd a NORSI běží zhruba na čtvrtině normálu, Taneko byl zasažen 13. září. Prezident USA Donald Trump vyzval Volodymyra Zelenského, aby útoky na ruskou dieslovou infrastrukturu zastavil; Ukrajina odpověděla, že je připravena k příměří, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku. Průměrná cena dieslu v USA poprvé překročila 6 dolarů za galon 10. září.
-
Zelensky: můžu se setkat s Trumpem v New Yorku 21.–23. září, cílem je příměří v energetice a na Černém moři
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro telethon Yedyni Novyny, který se vysílal 14. září, uvedl, že by se mohl setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v New Yorku během vysokého týdne Valného shromáždění OSN (UNGA 81) ve dnech 21.–23. září. Tématem jednání má být energetické příměří s Ruskem a zastavení vzájemných úderů v oblasti Černého moře a energetické infrastruktury před zimou. Zelenskyj řekl, že Ukrajina je otevřená kombinaci námořního a energetického příměří a že i kdyby Putin odmítl úplné ukončení války, je třeba alespoň příměří v oblasti obilí a energetiky.
-
Trump tvrdí, že Ukrajina a Rusko souhlasily se vzájemným zákazem úderů na energetiku; Kyjev ani Moskva to nepotvrdily
Americký prezident Donald Trump 14. září na své síti Truth Social napsal, že se Ukrajina zavázala neútočit na ruská energetická zařízení a že Rusko učinilo totéž. Prezident Volodymyr Zelenskyj podmínil případnou dohodu zárukami partnerů, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou infrastrukturu, a zdůraznil, že žádná finální dohoda zatím neexistuje. Kreml Trumpovo poselství přivítal, ale odmítl potvrdit, že by se Rusko zavázalo k reciprocitě.
-
Trump: Ukrajina může získat licenci na výrobu raket Patriot, ale jen „méně moderní verze“
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Ukrajina může obdržet licenci na výrobu raket pro systém protivzdušné obrany Patriot, avšak pouze v „méně moderní“ variantě. Prohlášení znamená částečný ústup od dřívější dohody, o které Zelensky tvrdil, že byla „politicky“ vyřešena. Trump zároveň uvedl, že souhlas s přenosem technologií dosud nevydal.
-
Německo plánuje koupi amerických raket Tomahawk a odpalovacích zařízení Typhon za téměř 3,4 miliardy eur
Německé ministerstvo obrany plánuje vyčlenit téměř 3,4 miliardy eur na nákup amerických řízených střel Tomahawk a odpalovacích zařízení Typhon, vyplývá z interního vládního dokumentu, který získal Politico. Nákup by Německu poprvé zajistil vlastní pozemní schopnost dalekonosného úderu, kterou má sloužit k odstrašení Ruska. Částka je zatím odhadem a může se změnit; má být zahrnuta do přípravy rozpočtu na rok 2027.
-
Kushner: většina mírové dohody je připravena, zbývá teritoriální otázka
Zvláštní vyslanec USA Jared Kushner na Yalta European Strategy fóru v Kyjevě prohlásil, že většina mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem je připravená a že jedinou překážkou zůstává teritoriální otázka. Kyjev podle něj odmítá stáhnout se na linii, kterou požaduje Vladimir Putin. Kushner uvedl, že Spojené státy doufají v oznámení „dalších kroků" do dvou týdnů a usilují o třístranné rozhovory.
-
Trump vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruskou infrastrukturu pohonných hmot
Americký prezident Donald Trump 13. září 2026 při návštěvě golfového turnaje Irish Open ve svém klubu Doonbeg v irském hrabství Clare vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zastavil údery na ruskou infrastrukturu spojenou s výrobou nafty. Podle Trumpa tyto údery způsobují globální nedostatek nafty, a nikoli válka USA proti Íránu či situace na Blízkém východě. Trump uvedl, že se Zelenským o věci již hovořil, a nevznesl žádnou výzvu Putinovi, aby ukončil plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Tvrzení o příčině nedostatku nafty rozporuje polský ministr zahraničí Radosław Sikorski i nejmenovaný evropský představitel.
-
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Budanov: nové kolo třístranných mírových rozhovorů se připravuje na říjen
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov oznámil 12. září na konferenci YES v Kyjevě, že se připravuje nové kolo mírových rozhovorů v třístranném formátu Ukrajina–USA–Rusko, které by se mohlo uskutečnit v říjnu. Potvrdil formát, místo ale nesdělil. Zároveň ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov téhož dne uvedl, že Moskva je připravena k rozhovorům, ale během nich nehodlá zastavit boje.
-
Medveděv potvrdil kurz „Jednotného Ruska“ na protahovanou válku a dlouhodobou militarizaci
Předseda strany „Jednotné Rusko“ a místopředseda Rady bezpečnosti RF Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro list Vedomosti oficiálně potvrdil závazek strany pokračovat ve válce proti Ukrajině a prosazovat dlouhodobou militarizaci ruské společnosti. Zdůraznil, že Rusko musí zůstat v „trvalé bojové pohotovosti“ i po skončení bojů a že obranný průmysl se má přeorientovat na hromadění zbrojních zásob proti „hrozbě ze strany NATO“. Analytici ISW to čtou jako zakotvení proválečné, ultranacionalistické ideologie jako neformálního státního kurzu Ruska. Medveděv zároveň odmítl možnost mobilizace, ačkoli ukrajinské a ruské zdroje souběžně hlásí přípravy na rozsáhlou mobilizaci po zářijových volbách do Státní dumy.
-
Sněmovna USA bude příští týden hlasovat o sankčním zákoně Graham–Blumenthal proti Rusku
Sněmovna reprezentantů USA má v týdnu od 14. září 2026 hlasovat o rozsáhlém sankčním zákoně proti Rusku (a Íránu), který spoluautorizovali senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal. Návrh, který již prošel Senátem, čelí odporu demokratů i části republikánů kvůli rozsáhlým kompetencím udělovaným prezidentovi k uvalování až 500procentních cel a kvůli nedávnému úmrtí hlavního sponzora Lindseyho Grahama.
-
Zelensky pohrozil odvetou za útoky na ukrajinskou energetiku a navrhl energetické příměří
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. září prohlásil, že pokud Rusko zasáhne ukrajinskou energetickou soustavu nebo způsobí výpadky proudu, Ukrajina odpoví „s důstojností". Zároveň navrhl jako alternativu k eskalaci „energetické příměří" chránící energetiku obou zemí a postupné odblokování Černého moře. Varování zaznělo na setkání Jaltské evropské strategie (YES) 2026 v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou a v Zelenského příspěvku na Telegramu.
-
Polský ministr zahraničí Sikorski přijel do Kyjeva, návštěva byla neočekávaná
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přijel v pátek 11. září do Kyjeva. Svůj příjezd oznámil fotografií z kyjevského vlakového nádraží na sociální síti X s textem „Dobré odpoledne z Kyjeva". Podle mluvčího polské diplomacie Macieje Wewióra jde o gesto podpory Ukrajiny v jejím boji; podrobnosti programu nebyly předem známy.
-
Evropská komise schválila Ukrajině úvěr 6,1 miliardy eur na drony a rakety Patriot
Evropská komise oficiálně schválila přidělení úvěru ve výši 6,1 miliardy eur na podporu Ukrajiny. Peníze jsou určeny na nákup dronů a raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, včetně raket PAC-3. Rozhodnutí vyžadovalo pět výjimek ze standardních pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, aby mohly být prostředky směřovány na nákup zbraní ze třetích zemí. O schválení novinářům v Bruselu informoval evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.
-
Trump hovořil s Putinem, tvrdí že chce dohodu; Kyjev hlásí nejhlubší úder do Ruska a volá po dalších 27 miliardách dolarů
Americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu s Vladimirem Putinem prohlásil, že ruský vůdce chce dosáhnout dohody o ukončení války na Ukrajině. Kreml hovor popsal jako hodinový a „velmi konstruktivní a upřímný". Zároveň ukrajinský úder dronem zasáhl průmyslový areál v jamalském regionu asi 2 800 km od hranice, který Kyjev označil za dosud nejhlubší zásah od roku 2022, a Rusko svými útoky zabilo nejméně šest lidí v několika ukrajinských regionech. List The New York Times mezitím napsal, že Ukrajina potřebuje na zbytek roku dalších 27 miliard dolarů.
-
Zásoby raket protivzdušné obrany Ukrajiny se tenčí, Rusko zvyšuje výrobu bezpilotních letounů a balistických raket
Zásoby ukrajinských raket AIM-120, AIM-9 a PAC-3 jsou téměř vyčerpány, zatímco Rusko zvyšuje výrobu tryskových dronů Geran-4 a Geran-5 a balistických raket. Ukrajina se obrací k evropským alternativám: starším bateriím SAMP/T s raketami Aster, novým komplexům SAMP/T NG a společnému evropsko-ukrajinskému projektu střel Freyja založenému na ukrajinské balistické raketě FP-7.
-
Masivní ruský úder na Kyjev: nejméně dva mrtví po odjezdu amerických vyslanců
V noci na 8. září provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Kyjev krátce poté, co ukrajinskou metropoli opustili američtí vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Podle ukrajinských úřadů byly při útoku použity balistické a křižující se rakety i bezpilotní letouny; podle ranních zpráv si vyžádal nejméně dva mrtvé a desítky zraněných. Polsko kvůli úderům dočasně zvedlo bojovou leteckou techniku a uvedlo do pohotovosti systémy protivzdušné obrany.
-
Zelensky oznámil setkání s Trumpem na přelomu září, hlavním tématem budou americké antirakety
Ukrajinský prezident Zelensky 8. září oznámil, že se v 20. dnech září setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním bodem jednání mají být dodávky amerických protiraketových obranných střel. Schůzku předcházela návštěva zvláštních vyslanců USA Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě 6. září, po které Ukrajina a Rusko souhlasily s třídenním moratorium na údery na hlavní města. Zároveň Kyjev v noci ze 7. na 8. září čelil rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku.
-
Ramstein: Německo dodá Ukrajině rakety PAC-2 a AIM-9 ze svých zásob, Británie přispěje 100 milionů liber na PURL
Na 36. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu, které se 8. září konalo virtuálně, oznámilo Německo naléhavé dodávky raketových střel PAC-2 pro systémy Patriot a dalších střel AIM-9 ze zásob Bundeswehru, spuštění projektu „City Dome“ na ochranu ukrajinských měst a spolufinancování desítek tisíc dalekonosných dělostřeleckých nábojů. Velká Británie oznámila příspěvek 100 milionů liber (asi 135 milionů dolarů) do mechanismu PURL na zimní balíček protivzdušné obrany zahrnující rakety Patriot. Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara, který se Ramsteinu účastnil poprvé, vyzval partnery k zapůjčení střel ze zásob a oznámil, že Ukrajina s podporou partnerů a úvěru EU uzavírá kontrakty na zhruba 1 000 raket Patriot.
-
Ukrajinská rozvědka: Rusko plánuje do konce roku testovat balistickou raketu s dosahem 800 km
Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibitsky na zasedání Interparlamentní rady Ukrajina–NATO varoval, že Rusko plánuje do konce roku 2026 provést závěrečné zkoušky nového typu balistické rakety s dosahem až 800 km a že při těchto testech může Rusko zaútočit na cíle na západě Ukrajiny. Rozvoj raketového programu podle rozvědky zapadá do širší strategie vyčerpávání, jejíž součástí je i nedostatek zachycovačů PAC-2 pro systémy Patriot.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.