Masivní ruský úder na Kyjev: nejméně dva mrtví po odjezdu amerických vyslanců

Proč je to důležité

Byl to dosud nejrozsáhlejší kombinovaný raketový a dronový útok ruské armády a přišel bezprostředně po odjezdu amerických vyslanců z Kyjeva, čímž zpochybnil dojednané třídenní příměří v úderech na hlavní města. Útok si vyžádal civilní oběti a poškození obytné i městské infrastruktury, vyvolal pohotovost v Polsku a posílil ukrajinské volání po dalších protiraketových dodávkách a zpřísnění sankcí. Počet obětí a zraněných během dne narůstal, což ukazuje pokračující humanitární dopad.

Co se stalo

V noci na 8. září provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu s využitím protilodních raket Oniks, balistických raket Iskander-M/S-400/KN-23, 32 křižujících raket Ch-101 a 166 úderných dronů (převážně reaktivních Šahedů), doplněných klamnými drony typu „Parodia". Hlavními směry byly Kyjevská a Oděská oblast. Do 08:30 ukrajinská protivzdušná obrana podle letectva sestřelila či potlačila 175 cílů: 2 balistické rakety, 31 křižujících raket Ch-101/Iskander-K a 142 bezpilotních letounů; další drony se ještě pohybovaly v ukrajinském vzdušném prostoru.

V Kyjevě byly zaznamenány zásahy a požáry nejméně v pěti rajónech – Holosijivském, Solomjanském, Dárnyckém, Podilském a Dniprovském. V Holosijivském rajónu byla zasažena 26podlažní nebytová budova v úrovni 23. patra, požár se rozšířil z garáže na sousední nebytový objekt a obchodní centrum, dva lidé byli vyproštěni ze 16podlažního obytného domu. V Solomjanském rajónu spadly trosky na pětipodlažní obytný dům, kde bylo zachráněno deset osob, poškozen byl i třípodlažní dům a hořel sklad; oba mrtví byli z tohoto rajónu. V Podilském rajónu hořela skladová budova, auta a garáže, v Dárnyckém hořel garážový objekt u soukromého domu a v Dniprovském hasiči likvidovali požár garáží. Výbuchy v Kyjevě trvaly podle ministra vnitra Vyhivského téměř pět hodin. Poškozeno bylo přes 50 objektů, včetně obytných domů, koleje, areálu školy, supermarketu Varus, čerpací stanice, skladů, garáží a fasády vstupu do stanice metra Tarase Ševčenka. Tramvajová linka č. 25 byla dočasně zrušena.

Podle ranních zpráv byli v Kyjevě dva mrtví (v Solomjanském rajónu) a 10 zraněných; během dne se počet zraněných vyšplhal na 16, později na 19 a nakonec na 25–29 a počet mrtvých na 3, později 5. V Oděské oblasti byl zasažen trh a zraněn strážce; na Sumy oblasti byl ráno dronem zasažen osobní vlak Kyjev–Sumy. Útok následoval po návštěvě amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří 5. září jednali v Moskvě s Vladimirem Putinem a 6. září v Kyjevě s Volodymyrem Zelenským; během návštěvy bylo dohodnuto třídenní vzájemné příměří v úderech na obě hlavní města, které Rusko vzápětí porušilo.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média a představitelé zdůrazňují politické načasování útoku: podle ministra zahraničí Sybihy zaútočil Putin na Kyjev bezprostředně poté, co z města odjeli američtí vyslanci, a podle prezidenta Zelenského šlo o záměrně naplánovaný útok s cílem maximalizovat ztráty na životech. Prezident i ministr zahraničí vyzývali partnery k urychleným dodávkám protiraketových střel, včetně těch s blížící se dobou expirace, a ke zpřísnění tlaku na Moskvu. Ukrajinské zpravodajství se podrobně věnuje zásahům v jednotlivých kyjevských rajónech, záchranářským operacím a humanitárním dopadům, včetně zásahu budovy televize „My – Ukrajina" během živého vysílání. Zdůrazňuje také projevy solidarity – Polsko v noci zvedlo bojovou leteckou techniku a velvyslankyně EU na Ukrajině strávila noc v krytu.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství (agentury a média jako BBC, ABC, Reuters/AP, El País) se soustředí především na počet obětí a zraněných, na porušení dojednaného příměří a na eskalační riziko po diplomatické cestě vyslanců. Zmiňuje, že Kyjev čelí více denním leteckým poplachům než kdykoli od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022, a upozorňuje na ruské údery na dráhy letišť Boryspil a Žuljany krátce před příletem americké delegace. Mezinárodní rámec akcentuje civilní oběti a ochranu kritické infrastruktury a využívá oficiální ukrajinské údaje, ovšem bez tak podrobného rajónového členění jako ukrajinská média.

V čem se zpravodajství liší

Mezi zdroji se lišil počet obětí a zraněných v Kyjevě, přičemž se průběžně zvyšoval: ranní zprávy uváděly 2 mrtvé a 6–10 zraněných, postupně 16, 19, 25 a nakonec 3–5 mrtvých a 23–29 zraněných. Různě byl udáván i počet zasažených kyjevských rajónů – čtyři, pět až sedm. Monitoringové kanály uváděly deset až dvacet balistických raket vypálených na Kyjev. Doba trvání nepřetržitého „červeného" leteckého poplachu v Kyjevě byla uváděna jako 8 nebo 10 hodin.

Souvislosti

Od 27. srpna 2025 čelil Kyjev téměř nepřetržitým dronovým útokům. Ve dnech 5.–6. září jednali američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner nejprve v Moskvě s Vladimirem Putinem a poté v Kyjevě s Volodymyrem Zelenským; kolem návštěvy bylo dohodnuto třídenní vzájemné příměří v úderech na hlavní města. Vyslanci odjeli z Kyjeva v neděli večer 6. září; rozsáhlý ruský útok následoval krátce poté. Ukrajina se během návštěvy zavázala zdržet se úderů na Moskvu do konce pondělí a očekávala reciproční chování Ruska.