Zveřejněno · Aktualizováno

Polovina největších ruských rafinerií omezila nebo zastavila výrobu dieslu po úderech Ukrajiny

Tři z šesti největších ruských rafinerií produkujících naftu musely v září výrazně omezit nebo zcela zastavit výrobu kvůli poškození ukrajinskými drony. Kirishi (Kinef) zcela stojí, Volgograd a NORSI běží zhruba na čtvrtině normálu, Taneko byl zasažen 13. září. Prezident USA Donald Trump vyzval Volodymyra Zelenského, aby útoky na ruskou dieslovou infrastrukturu zastavil; Ukrajina odpověděla, že je připravena k příměří, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku. Průměrná cena dieslu v USA poprvé překročila 6 dolarů za galon 10. září.

Hlavní body

  • Šest ruských rafinerií – Omsk, Kirishi (Kinef), Volgograd, Perm, NORSI a Taneko – se podílí zhruba na polovině ruské produkce dieslu
  • Kirishi (Kinef) zcela zastavil provoz, Volgograd a NORSI běží přibližně na čtvrtině normální kapacity
  • Taneko v Nižněkamsku byl 13. září zasažen drony; důsledky pro výrobu zatím nebylo možné vyhodnotit
  • Trump 13. září vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruskou dieslovou infrastrukturu
  • Průměrná cena dieslu v USA poprvé překročila 6 dolarů za galon 10. září, uvádí GasBuddy
  • Rusko již omezilo vývoz benzinu, dieslu a leteckého paliva
  • Podle IEA byly ruské rafinerie v prvních osmi měsících roku 2026 úspěšně zasaženy v průměru každé tři dny

Proč je to důležité

Výroba dieslu v rafineriích, které se podílejí zhruba na polovině ruské produkce, je výrazně narušena s celosvětovými dopady na dodávky a ceny paliva. Tři z šesti největších ruských dieslových rafinerií musely po úderech Ukrajiny prudce snížit nebo zcela zastavit výrobu. Ceny dieslu v USA 10. září poprvé překročily 6 dolarů za galon, což ukazuje, jak konflikt doléhá na spotřebitele po celém světě. Rusko již zavedlo omezení vývozu benzinu, dieslu a leteckého paliva, čímž se celosvětová dostupnost paliva dále zpřísňuje. Trump veřejně požaduje, aby Ukrajina zastavila údery na ruskou dieslovou infrastrukturu, zatímco Ukrajina váže jakékoli příměří na reciproční ruskou zdrženlivost vůči ukrajinským energetickým objektům.

Co se stalo

Tři z šesti největších ruských rafinerií produkujících naftu – které dohromady zajišťují přibližně polovinu ruské produkce dieslu – musely v září výrazně snížit nebo zcela zastavit výrobu kvůli poškození ukrajinskými drony. Rafinerie Kirishi (Kinef) zcela zastavila provoz, zatímco Volgograd a NORSI běží zhruba na čtvrtině své normální kapacity; výroba dieslu na nich je několikanásobně pod běžnou úrovní. Rafinerie Taneko v Nižněkamsku byla 13. září zasažena drony, ale dopad na výrobu zatím zdroje Reuters nemohly vyhodnotit. V reakci na to prezident USA Donald Trump 13. září vyzval Volodymyrha Zelenského, aby zastavil údery na ruskou dieslovou infrastrukturu, přičemž uvedl, že právě rusko-ukrajinská válka – nikoli konflikt USA s Íránem – způsobuje globální nedostatek dieslu a růst cen. Ukrajina odpověděla, že je připravena k příměří za podmínky, že Rusko rovněž přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a ruské rafinerie označila za legitimní vojenské cíle. Na pozadí omezení výroby Rusko již zpřísnilo vývoz benzinu, dieslu a leteckého paliva. Podle Mezinárodní energetické agentury byly ruské rafinerie v prvních osmi měsících roku 2026 úspěšně zasaženy v průměru každé tři dny. Podle LSEG byly před červencovými omezeními Turecko a Brazílie největšími odběrateli ruského dieslu po mnoho měsíců a představovaly alespoň polovinu dostupných vývozních objemů.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (Благовещенск, ЛІГА.net LB.ua, Forbes Ukrajina) staví zprávu především na provozním dopadu na ruské rafinerie – upřesňují, které závody zastavily nebo omezily provoz, a zmiňují i samostatný případ dvou rafinerií, které pozastavily práci. Zároveň do popředí staví ukrajinskou podmíněnou nabídku příměří jako protipól Trumpova požadavku, aby Ukrajina útoky zastavila. Minimálně jeden ukrajinskojazyčný text volí užší záběr zaměřený na konkrétní údery, včetně poškození závodů v Syzrani a Saratově, spíše než na globální cenové dopady.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství (Al Džazíra a agenturní ekonomické zprávy ve stylu Reuters) podává důraz na ekonomický úhel Reutersu: objemy vývozu, dominantní odběratele jako Turecko a Brazílii a širší dopad na ceny paliva včetně průměru 6 dolarů za galon v USA a paralelního faktoru konfliktu kolem Íránu. Neukrajinská média se opírají o Trumpovo připsání globálního nedostatku dieslu rusko-ukrajinské válce spíše než konfliktu USA–Írán a vyzdvihují tlak na americký zemědělský sektor jako následný problém.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se mírně liší v popisu stavu ruských rafinerií – Kirishi/Kinef je střídavě uváděn jako „zastavil práci" nebo „zcela stojí" – a jeden ukrajinskojazyčný zdroj rámcuje situaci jako dvě nejmenované ruské rafinerie, které pozastavily provoz, zatímco širší zprávy založené na Reutersu upřesňují Kirishi/Kinef, Volgograd a NORSI.

Souvislosti

Šest největších ruských dieslových rafinerií – Omsk, Kirishi (Kinef), Volgograd, Perm, NORSI a Taneko – se dohromady podílí zhruba na polovině ruské produkce dieslu. Kirishi (Kinef) zcela zastavil provoz; Volgograd a NORSI běží zhruba na čtvrtině normálu. Taneko byl 13. září zasažen drony, ale dopad na výrobu zatím nebylo možné vyhodnotit. Podle Mezinárodní energetické agentury byly ruské rafinerie v prvních osmi měsících sledovaného období úspěšně zasaženy v průměru každé tři dny. Před červnovými ruskými vývozními omezeními Rusko vyváželo méně než 1 milion tun dieslu měsíčně; o rok dříve, když rafinerie běžely normálně, dosahoval měsíční vývoz dieslu asi 2,5 milionu tun (3,3–3,4 milionu tun včetně méně kvalitního plynového oleje). Před červencovými omezeními byly Turecko a Brazílie největšími odběrateli ruského dieslu a představovaly alespoň polovinu dostupných vývozních objemů. Nafta je široce využívána v nákladní, železniční a námořní dopravě i v zemědělství. Americký zemědělský sektor čelí čtyři roky tlaku na marže kvůli suchu, vyšším vstupním nákladům a dopadům obchodní politiky.