Téma: Sankce
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s japonskou premiérkou Takaichiovou
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na okraj Valného shromáždění OSN setkal v New Yorku s japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou. Poděkoval jí za japonskou podporu během rusko-ukrajinské války a pozval ji do Kyjeva. Takaichiová ujistila, že japonská pomoc bude pokračovat.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
Zelenskyj oznámil roční ztráty, územní změny na frontě a ochotu setkat se s Putinem
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro Wall Street Journal uvedl, že Rusko v roce 2026 obsadilo 890 km ukrajinského území, Ukrajina zpátky získala 800 km a ruské ztráty dosáhly 270 tisíc osob. Po jednání s Donaldem Trumpem v New Yorku 22. září Zelenskyj potvrdil ochotu setkat se s Putinem a vyjádřil naději, že Trump pomůže ukončit válku do zimy. Moskva prostřednictvím mluvčího Peskova oznámila, že neexistují předpoklady pro přechod na „mírový formát“ jednání, a zopakovala, že Zelenskyj by mohl přijet vyjednávat do Moskvy.
-
Rubio: Energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zatím neexistuje, obě strany ale mají zájem o omezené příměří
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že mezi Ukrajinou a Ruskem v současnosti neexistuje žádná dohoda o energetickém příměří. Zároveň uvedl, že obě strany projevily zájem o omezené příměří v oblasti energetiky a obilí a že válka skončí jednáním, nikoli vojenským vítězstvím jedné strany. Rubio po setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na okraj Valného shromáždění OSN hovořil o šanci vytvořit v příštích týdnech cestu k obnovení mírových rozhovorů.
-
Severní Korea testovala nové varianty balistických raket KN-23, které mají obcházet Patriot
Severní Korea provedla 20. září nové testy balistických raket typu KN-23. První raketa dolétla 440 km a dosáhla výšky 60 km, druhá 590 km a 70 km. Analytici se domnívají, že experimenty s dráhou letu mají základní verzi rakety lépe ochránit před systémy protivzdušné obrany Patriot.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Rosatom rozšiřuje závod Alabuga-Volokno; výroba ruských dronů by mohla vzrůst o 78 %
Ruská státní firma Alabuga-Volokno v Tatarsku rozšiřuje výrobu leteckého uhlíkového vlákna pro vojenské účely. Podle interních dokumentů Rosatomu, které získalo Ukrajinské centrum pro bezpečnost a spolupráci, má závod do roku 2029 zvýšit produkci o 500 tun ročně. Odborníci odhadují, že to umožní výrobu zhruba 28 000 dalších útočných dronů ročně, tedy zvýšení současné kapacity přibližně o 78 %.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Šéfka diplomacie EU Kallasová navrhne sankce za uspořádání ruských voleb na okupovaných územích Ukrajiny
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že navrhne sankce proti jednotlivcům, kteří umožnili konání ruských voleb do Státní dumy na okupovaných územích Ukrajiny. Hlasování, které se konalo od 18. do 20. září, označila za „simulaci demokracie" a další vážný úder ruské demokracii. Švýcarsko a Německo rovněž odsoudily hlasování na okupovaných ukrajinských územích.
-
Trump v telefonátu se Zelenským opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie
Během telefonátu mezi Donaladem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo 20. nebo 21. září, americký prezident opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie, a slovo „diesel“ zaznělo při rozhovoru mnohokrát. Trump jako důvod uvedl rostoucí světové ceny nafty. Oba prezidenti se dohodli na osobním setkání 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde má Trump tlačit na „energetické příměří“.
-
Zelenskyj a Trump se po telefonátu dohodli na setkání v New Yorku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump si 20. září večer telefonovali a dohodli se na osobním setkání v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za zářijovou návštěvu vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě i za podpis sankčního zákona Lindseyho Grahama. Podle zdrojů Axios Trump opakovaně vyzýval Zelenskyjho, aby Ukrajina zastavila útoky na ruské rafinerie, a spojoval to s růstem světových cen nafty.
-
Trump podepsal zákon Lindseyho Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září podepsal zákon H.R. 5334 – Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který poprvé kodifikuje sankce za nucenou deportaci ukrajinských dětí na úrovni zákona. Norma rozšiřuje odpovědnost i na zprostředkovatele a úředníky, kteří deportaci organizovali, a zároveň zavádí vysoká cla na zboží z Ruska a na státy nakupující ruské energie.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
Sněmovna USA schválila sankční balík proti Rusku a Íránu, čeká se na podpis Trumpa
Americká Sněmovna reprezentantů schválila 16. září (v noci na 17. září středoevropského času) zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a rozšiřuje sankce proti Íránu. Zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc uvalit cla až 100 % na zboží ze států, které patří mezi pět největších odběratelů ruské ropy či plynu a tyto nákupy nezastaví. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon v nejbližších dnech podepíše. Na schválení zareagovaly Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Německo a Maďarsko.
-
EU navrhuje nový balíček sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu: 1 576 položek
Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) předložila 16. září na zasedání Výboru stálých zástupců (COREPER) návrh nového balíčku individuálních sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Balíček obsahuje 1 576 fyzických a právnických osob spojených s ruskou „oboronkou“ a podporou války proti Ukrajině. Podle zdroje jde o největší rozšíření sankčního režimu EU týkajícího se porušování územní celistvosti Ukrajiny od jeho založení v roce 2014.
-
USA uvalily nové sankce na ruskou banku VTB kvůli pomoci Íránu obcházet omezení
Americké ministerstvo financí v pondělí oznámilo nové sankce proti ruské bance VTB, kterou Spojené státy obviňují z pomoci Íránu obcházet stávající sankce. Opatření doplňují dřívější sankce proti VTB z roku 2022 a jsou součástí širší americké kampaně na zvýšení ekonomického tlaku na Teherán. Banka, která je druhou největší v Rusku, se navíc potýká s domácími finančními problémy a ztrátami spojenými s její expozicí vůči Wildberries po úderech ukrajinských dronů.
-
Ruské drony udeřily na vlak a čerpací stanici u hranic s Polskem; Tusk svolal krizový štáb
V noci na 13. září zasáhly ruské drony infrastrukturu v blízkosti hraničního přechodu Jagodyn–Dorohusk na ukrajinsko-polské hranici. Podle Ukrzaliznytsie byl zasažen lokomotiva mezinárodního vlaku Kyjev–Varšava asi dva kilometry od polské hranice; poškozena byla i čerpací stanice a nákladní auto. Nikdo nebyl zraněn, protože monitorovací skupina varovala posádku vlaku s předstihem. Polský premiér Donald Tusk svolal mimořádné zasedání vládního bezpečnostního centra a prohlásil, že Polsko nemůže vyloučit ruskou eskalaci na svém území.
-
Zelenskyj uvalil sankce na bývalou mluvčí Mendelovou a další osoby kvůli šíření ruské propagandy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal 13. září 2026 tři dekrety, kterými zavedl v platnost sankce Národní bezpečnostní a obranné rady. Dekret č. 901/2026 uvaluje osobní sankce na bývalou prezidentskou mluvčí Julii Mendelovou a devět ruských občanů za šíření dezinformací a ruské propagandy. Mendelová je jedinou ukrajinskou občankou na seznamu. Další dva dekroty míří na 29 ruských firem a osob spojených s korporací Rostech a na 20 plavidel ruského stínového loďstva.
-
Sybiha v Kyjevě vyzval partnery k sankcím po každém ruském masivním úderu
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na společném briefingu v Kyjevě s polským ministrem zahraničí Radostawem Sikorským vyzval západní partnery, aby na Rusko uvalovali sankce po každém masivním úderu na Ukrajinu, a navrhl takzvaný „Anti-Ballistic Package" zaměřený na schopnost Ruska vyrábět balistické rakety a drony. Sybiha upozornil, že Moskva obchází sankce a v jejích zbraních zůstávají komponenty vyrobené v západních a evropských zemích, a varoval, že „Putinův teror doslova klepe na dveře EU a NATO".