Téma: Sankce
-
Ukrajinská rozvědka zveřejnila údaje o nové modifikaci ruského dronu Geran-4
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) 5. října zveřejnila údaje o nové modifikaci ruského reaktivního dronu Geran-4. Dron dostal novou kumulativně-řeznou bojovou hlavici KRSN určenou k ničení mostních konstrukcí a sloupů elektrického vedení, ruský turbojetový motor lokalizovaný v Alabuze místo čínského Telefly a vylepšenou autonomní navigaci s magnetometrickým blokem MOKH a opticko-elektronickým systémem „Susaпin".
-
Ukrajinský ministr obrany: Ukrajinské údery vyřadily z provozu více než 51 % ruských rafinérských kapacit
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že dálkové údery ukrajinských ozbrojených sil vyřadily z provozu více než 51 % ruských rafinérských kapacit. Informaci sdělil ministr obrany Jevhenij Chmara, který zároveň uvedl, že Ukrajina v roce 2026 ztrojnásobila výrobu a nákup úderných dronů s dlouhým dosahem a plánuje tyto schopnosti dále rozšiřovat.
-
Jednání USA–Rusko o Ukrajině zahrnují mnohamiliardový obchod s mezinárodními aktivy Lukoilu
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa a Rusko rozšířily mírová jednání o válce na Ukrajině o mnohamiliardový obchod týkající se mezinárodních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil. Vladimir Putin nastolil toto téma při setkání s vyslanci USA Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu 5. září. Rozhodnutí o dohodě nakonec závisí na Putinovi a Trumpovi.
-
Německo obvinilo Rusko z útoku dronem na ukrajinský An-124 na letišti v Lipsku
V noci na 5. srpna 2026 narazil dron s výbušninou do křídla zaparkovaného ukrajinského nákladního letadla An-124 na letišti Lipsko/Halle a následně spadl na zem bez detonace. Společné vyšetřování listů The Telegraph a Welt am Sonntag na základě zpravodajských dokumentů z Německa, Litvy a Polska identifikovalo jako pravděpodobného organizátora ruského motocyklistu Olega Levuškina a jako přímého vykonavatele běloruského agenta Andreje Kašakova. Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko z pokusu o sabotáž a oznámilo protiopatření, mimo jiné uzavření ruského konzulátu v Bonnu.
-
USA uvalily sankce na ruskou finanční síť A7, označily ji za transnacionální zločineckou organizaci
Americké ministerstvo financí 1. října 2026 zařadilo ruskou platební síť A7 na sankční seznam a označilo ji za transnacionální zločineckou organizaci. Podle úřadu síť využívala přes 70 fiktivních firem a kryptoměny k převodu peněz pro subjekty sankcionované kvůli Rusku i Íránu, včetně nákupu součástek pro zbraně a drony. Opatření je součástí operace Economic Outcast, která má izolovat íránskou ekonomiku.
-
Turecko a OSN organizují nová jednání o příměří v Černém moři na ochranu exportu obilí
Turecko a OSN připravují na začátek října jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři, jehož cílem je ochrana obchodní plavby a exportu obilí. Mediátorem má být švýcarská nevládní organizace Center for Humanitarian Dialogue. Podle Bloombergu účastníci dosavadních konzultací diskutovali o "úzce vymezené a vzájemné dohodě" zahrnující svobodnou obchodní plavbu a ochranu přístavní a energetické infrastruktury.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Rusko prodloužilo zákaz vývozu nafty do konce října 2026
Ruská vláda prodloužila zákaz vývozu nafty pro producenty do 31. října 2026. Zákaz je součástí série opatření reagujících na domácí palivovou krizi zhoršenou ukrajinskými údery dronů na ruské rafinérie. Souběžně s tím pokračuje všeobecný zákaz vývozu pohonných hmot do 31. ledna 2027.
-
Čtyři členové Kongresu vyzvali Trumpa, aby neuvolňoval sankce vůči Rusku a uplatnil „Grahamův zákon“
Čtyři zákonodárci z Kongresové skupiny na podporu Ukrajiny — Marcy Kaptur, Brian Fitzpatrick, Mike Quigley a Joe Wilson — zaslali prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, v němž jej žádají, aby neoslaboval sankce vůči Rusku a místo toho uplatnil takzvaný „Grahamův zákon“ s „pekáním „cílenými omezeními. Krok je reakcí na zprávy médií, podle nichž Trumpova administrativa zvažuje výměnu uvolnění sankcí za propuštění politických vězňů zadržovaných Ruskem.
-
Příjmy Ruska z vývozu ropy dosáhly rekordu 2,75 miliardy dolarů týdně
Příjmy Ruska z námořního vývozu ropy za týden do 27. září vystoupaly na 2,75 miliardy dolarů, což je nejvyšší týdenní částka od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Růst táhly vyšší objemy i zdražení uralské a ESPO ropy, zatímco zisky z rekordních příjmů částečně vyrovnává ruský zákaz vývozu nafty.
-
Nový návrh chce přesunout zmražená ruská aktiva z Euroclear pod zvláštní nástroj EU
V Bruselu byl na analytickém setkání v centru EPC představen návrh, podle nějž by se zmražené účty ruské centrální banky z Euroclearu v Belgii, Clearstreamu v Lucembursku a dalších depozitářů převedly na rozvahu zvláštního nástroje EU, který by je spravoval jako depozitář. Cílem je chránit depozitáře a Belgii před ruskými žalobami a připravit právní základ pro další využití ruských zdrojů ve prospěch Ukrajiny. Autoři návrhu tvrdí, že již má podporu několika členských států EU a části europoslanců; belgická vláda se podle Dixona dosud nevyjádřila.
-
Ruské mobilní palebné skupiny zřejmě používají čínské protiletadlové systémy QW-18/19
Během cvičení v Rostovské oblasti bylo u mobilní palebné skupiny ruské 51. divize protivzdušné obrany zachyceno dosud neidentifikované protiletadlové kompletní přenosné systémy. Rusové je nazývají „Iva“ (Ива). Na základě vizuální analýzy jsou považovány za čínské QW-18 nebo QW-19; přesný původ nelze ověřit, protože odpalovací zařízení nenesou žádné označení.
-
Kyjev za měsíc čelil 235 leteckým poplachům, trvalým přes 10 dní
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Ihor Klymenko 29. září oznámil, že v Kyjevě bylo od 27. srpna zaznamenáno 235 leteckých poplachů o celkové délce 261 hodin, tedy více než deset nepřetržitých dní. Klymenko uvedl, že hlavní město je téměř měsíc pod téměř nepřetržitými útoky ruských reaktivních dronů a že jde o novou výzvu vyžadující masovou výrobu prostředků protivzdušné obrany.
-
Trump podepsal zákon o „ďábelských sankcích" proti Rusku, jehož cílem jsou i Čína a Indie
Prezident Donald Trump podepsal zákon iniciovaný senátorem Lindsey Grahamem, který kodifikuje americké sankce proti Rusku v oblastech energetiky, stínové flotily, finančního sektoru, zásobování ruského vojensko-průmyslového komplexu a obcházení sankcí. Zákon zavádí cla až 500 % na ruské zboží a až 100 % na zboží ze třetích zemí, které nakupují významné objemy ruské ropy nebo zemního plynu. Ukrajina již Washingtonu předala konkrétní návrhy a seznamy traderů, tankerů a kapitánů a lobbuje v Kongresu za plné provedení zákona do 18. října.
-
Zelenskyj: Rusko za týden vypálilo na Ukrajinu přes 2200 dronů, asi 1650 leteckých pum a 38 raket
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko v uplynulém týdnu vypálilo na Ukrajinu více než 2200 útočných dronů, přibližně 1650 leteckých pum a 38 raket různých typů, z nichž významná část byla balistických. Za jediný den od 26. září bylo podle něj použito 277 útočných dronů, z toho 155 reaktivních. Při nočních úderech zahynuli nejméně čtyři lidé, včetně dítěte, a poškozeny byly obytné domy, energetická a další civilní infrastruktura v nejméně osmi oblastech. Zelenskyj prohlásil, že Rusko nemá žádný vojenský cíl těchto útoků, a pro říjen oznámil přípravu nových sankčních balíčků včetně uplatnění amerického zákona Lindseyho Grahama.
-
Trump přivítal Si Ťin-pchinga v Bílém domě, summitu chyběly průlomy. Zelenskyj žádal zapojení Číny do války
Prezident USA Donald Trump hostil 24. září v Bílém domě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Velkolepý summit nepřinesl průlomy v oblasti umělé inteligence, obchodu, Tchaj-wanu ani války s Íránem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Trumpa, aby při rozhovorech s Čínou tlačil na Vladimira Putina k ukončení či deeskalaci války. Američtí demokratičtí senátoři vyzvali Trumpa, aby se Si projednal takzvaný Grahamův zákon o sankcích vůči Rusku.
-
Švýcaři budou 27. září hlasovat o zpřísnění neutrality – sankce vůči Rusku by znemožnil
Švýcarští voliči rozhodnou v neděli 27. září v referendu o tom, zda ústavně zakotvit přísnější definici neutrality. Hlas „ano" by fakticky znemožnil Švýcarsku uvalovat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a vyloučil by vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO. Průzkumy ukazují, že iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů.
-
Rusko podniklo rozsáhlý raketový útok na Kyjev, dvě osoby zemřely
Rusko v noci na 24. září 2025 podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev balistickými raketami, protilodními střelami Zirkon a drony. Podle ukrajinských úřadů byli zabiti dva lidé a nejméně osm dalších utrpělo zranění v několika městských obvodech. Prezident Zelenskyj uvedl, že přibližně 60 % balistických raket zaměřených na Kyjev bylo sestřeleno, a že útok přišel v době, kdy se v New Yorku setkával s americkými kongresmany o sankcích proti Rusku.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Tsichanouská na Valném shromáždění OSN: Lukašenko je připraven poskytnout Putinovi běloruské území pro útoky na Ukrajinu
Běloruská opoziční vůdkyně Světlana Tsichanouská na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásila, že běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenko je připraven poskytnout ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi běloruské území, logistiku a infrastrukturu pro útoky na Ukrajinu ze severní hranice. Popsala vztah obou lídrů jako „symbiotické přátelství" a varovala, že běloruská infrastruktura včetně antén pro navádění dronů je již využívána a že případná eskalace může směřovat i proti zemím EU.