USA uvalily sankce na ruskou finanční síť A7, označily ji za transnacionální zločineckou organizaci

Proč je to důležité

Objem operací přes A7 se odhaduje asi na 13 % ruského zahraničního obchodu za rok 2025, což ukazuje, jak rozsáhlý kanál pro obcházení sankcí americké opatření cílí. Síť je spojována s nákupem součástek používaných při výrobě zbraní a dronů, tedy s přímým zásobováním ruské války. Krok je součástí operace Economic Outcast, která spojuje sankční linie vůči Rusku a Íránu. Nové pravidlo FinCEN a bankovní výstraha mají jít nad rámec dosavadního zmrazování aktiv a mají zprostředkovatelům A7 prakticky znemožnit přístup k americkému finančnímu systému. V květnu 2026 se ke stejné síti přidaly Británie, což naznačuje koordinaci spojenců.

Co se stalo

Americké ministerstvo financí 1. října 2026 zařadilo ruskou finanční síť A7 na sankční seznam a označilo ji jako závažnou transnacionální zločineckou organizaci. Podle OFAC síť sloužila Íránu i Rusku k převodům peněz pro sankcionované osoby, firmy a vlády a pomáhala po celém světě pořizovat zboží pro civilní i vojenské účely. A7 údajně využívala přes 70 fiktivních firem v různých zemích, padělané obchodní dokumenty a fiktivní popisy zboží ke skrývání platev. Síť také údajně používala kryptoměny k praní peněz ruských klientů, čímž jim umožňovala nakupovat součástky pro výrobu zbraní a dronů, a vyvinula speciální aplikaci s umělou inteligencí, jež vytvářela fiktivní záznamy o obchodních operacích.

Podle úřadu síť k ledovnu 2026 zpracovávala přes 2 000 transakcí denně a celkový objem operací přesáhl 7,5 bilionu rublů (asi 91,5 miliardy USD), což odpovídá přibližně 13 % ruského zahraničního obchodu za rok 2025. Vyšetřování FinCEN zjistilo, že samy zprostředkovatelské firmy A7 od ledna 2025 do června 2026 uskutečnily transakce za více než 17 miliard USD a Financial Times uvedl, že A7 přes tradiční metody praní peněz převedla přes 6,9 miliardy USD mezinárodním bankovním systémem navzdory sankcím proti Rusku. Ruský stát podle ministerstva financí využíval systém A7 k platbám přes mezinárodní banky v letech 2024 a 2025.

Síť podle OFAC vede moldavský oligarcha Ilan Šor, který je sám pod americkými sankcemi; A7 a její dceřiné firmy vlastní spolu se sankcionovaným ruským Promsvjazbankem, jenž slouží ruskému obrannému sektoru. Aktiva a majetkové zájmy A7 v USA nebo pod kontrolou amerických osob musí být zmrazena a transakce amerických osob s firmami jednajícími jménem A7 nebo vlastněnými sankcionovanými osobami z 50 % a více jsou zakázány. FinCEN navrhlo pravidlo, které má těmto zprostředkovatelům fakticky zablokovat přístup k americkému finančnímu systému, a vydalo bankám zvláštní výstrahu s indikátory k odhalování operací sítě. Opatření byla prezentována jako součást operace Economic Outcast, kterou ministr Bessent oznámil v srpnu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všech šest zdrojů dodaných k tomuto příběhu jsou ukrajinská média, která akci vnímají primárně jako zablokování ruského kanálu pro obcházení sankcí, ne jako opatření zaměřené na Írán. Ukrajinské titulky zdůrazňují objemy peněz, které A7 převedla (například 6,9 miliardy USD nebo přes 90 miliard USD), a roli sítě při pomoci sankcionovaným ruským firmám, včetně zprostředkování nákupu součástek pro zbraně a drony. Zdroje také vyzdvihují vlastnické vazby na Promsvjazbank, banku obsluhující ruský obranný průmysl, a na Ilana Šora a připomínají, že Británie své sankce proti A7 přijala ještě před americkým krokem.

V čem se zpravodajství liší

Jeden z dodaných faktů uvádí, že A7 přes tradiční metody praní peněz převedla přes 6,9 miliardy USD mezinárodním bankovním systémem, zatímco jiné zdroje popisují celkový objem operací A7 jako přes 91,5 miliardy USD a samy zprostředkovatelské firmy jako přes 17 miliard USD. Tyto částky neměří totéž: dodaný text prezentuje 6,9 miliardy USD jako dílčí částku převedenou přes mezinárodní bankovní systém, nikoli jako celkový objem činnosti A7.

Souvislosti

Síť A7, její struktury A71 a A7 Agent a společnost Old Vector byly pod americkými sankcemi již od srpna 2025. A7 je popisována jako síť vlastněná moldavským oligarchou Ilanem Šorem spolu se sankcionovaným ruským Promsvjazbankem. V únoru 2025 síť v Kyrgyzstánu spustila rublem krytý token A7A5, určený pro mezinárodní zúčtování mimo sankce, přičemž operace šly přes kryptoburzu Grinex a za čtyři měsíce jím proteklo přibližně 9,3 miliardy USD. Dříve USA postihly některé regionální banky a íránské aerolinie, ale podle dodaných informací neuvalily sankce na žádnou velkou mezinárodní finanční instituci ani na Čínu, která odebírá 90 % íránské ropy.