Téma: Sankce
-
Rusko 12. září podniklo téměř 500 úderů drony, které zasáhly civilní a ekonomickou infrastrukturu Ukrajiny
Rusko 12. září podniklo masivní denně-noční útok drony na Ukrajinu, při kterém bylo od rána vypuštěno téměř 500 útočiňů. Ukrajinská protivzdušná obrana zachytila či potlačila 336 z 410 dronů vypuštěných mezi 6:30 a 18:00, ale 21 zásahů bylo zaznamenáno. Prezident Zelenskyj označil údery za záměrné ničení ukrajinského hospodářství s cílem zlomit odpor země.
-
Francie a Slovensko tlačí na vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu EU; prodloužení sankcí se komplikuje
Francie se připojila ke Slovensku a v rámci EU prosazuje vyřazení ruského podnikatele Alishera Usmanova ze seznamu osobních sankcí. Kvůli tomuto sporu se na pátečním setkání ambassádoři EU nedohodli na prodloužení sankcí, jejichž platnost vyprší 15. září. K prodloužení je přitom třeba jednomyslný souhlas všech členských států. Slovensko navíc blokuje přechod z dosavadního půlročního na dvanáctiměsíční cyklus prodlužování. Rozhodnutí má podle části zdrojů padnout v pondělí 14. září.
-
Ukrajinské síly bezposádkových systémů tvrdí, že za deset týdnů zasáhly 285 plavidel ruského „stínového flotily“
Ukrajinské Síly bezpilotních systémů (СБС) oznámily, že od začátku operace „МоЛоЧКа“ zasáhly 285 plavidel ruské „stínové flotily“ v Černém a Azovském moři. Podle velitele СБС Roberta „Madyara“ Brovdiho operace trvá deset týdnů a pohyb stínové flotily v Azovském moři a Kerčském průlivu je fakticky zastaven. V červenci СБС údajně zasáhly 206 + 9 plavidel, v srpnu 54 a od 1. do 11. září dalších 16.
-
Německo obvinilo Rusko z útoku dronem na letiště Lipsko/Halle; vyšetřovatelé identifikovali dva hlavní podezřelé
Německá policie identifikovala dva hlavní podezřelé z útoku dronem na letiště Lipsko/Halle z 4. srpna: běloruského občana Andreje Ka. a ruského občana Olega Le., který je podezřelý ze spojení s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Dron s výbušninou přistál u ukrajinského letounu Antonov, ale selhal detonátor. Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko z pokusu o teroristický útok a uzavřelo ruské diplomatické objekty v Berlíně a Bonnu.
-
Zelensky vyzval EU ke zpřísnění sankcí vůči ruským oligarchům, jmenoval Fridmana a Usmanova
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky vyzval Evropskou unii ke zvýšení sankčního tlaku na ruské podnikatele a oligarchy a konkrétně jmenoval Michaila Fridmana a Alishera Usmanova. Výzvu přednesl v době, kdy Rusko od rána 12. září podle jeho slov vyslalo na Ukrajinu téměř 500 útočných dronů a velvyslanci EU se 11. září opět nedohodli na prodloužení osobních sankcí kvůli požadavkům Slovenska a Francie.
-
Ukrajinská rozvědka identifikovala 17 tankerů s kapitány z Ruska, Číny a Indie zásobujících Rusko palivem
Vojenská rozvědka Ukrajiny (HUR) zveřejnila seznam 17 tankerů a jejich kapitánů — občanů Ruska, Číny a Indie — kteří se v červenci až září 2026 podíleli na dodávkách více než 562 tisíc tun benzinu a nafty do Ruska přes překladiště v Egyptě, Turecku, Maroku a Jižní Koreji. HUR zároveň jmenovala ruské a hongkongské zprostředkovatelské firmy napojené na tyto dodávky a zdůraznila, že dovezené palivo slouží k zásobování ruského vojenského průmyslu a okupovaných území.
-
Sněmovna USA bude příští týden hlasovat o sankčním zákoně Graham–Blumenthal proti Rusku
Sněmovna reprezentantů USA má v týdnu od 14. září 2026 hlasovat o rozsáhlém sankčním zákoně proti Rusku (a Íránu), který spoluautorizovali senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal. Návrh, který již prošel Senátem, čelí odporu demokratů i části republikánů kvůli rozsáhlým kompetencím udělovaným prezidentovi k uvalování až 500procentních cel a kvůli nedávnému úmrtí hlavního sponzora Lindseyho Grahama.
-
Ukrajinské síly zasáhly přístav Machačkala v Dagestánu a tři ruské lodě v Novorossijsku
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil útok na přístav Machačkala v ruském Dagestánu v noci na 10. září, kde po zásahu vznikl požár. O den dříve byly zasaženy sklady mazutu v Novorossijsku a nejméně tři ruské válečné lodě, včetně fregaty a velké výsadkové lodi. Rozsah škod se vyjasňuje.
-
EU zvažuje přesun zmražených ruských aktiv od Euroclear k novému evropskému správci
V Evropě se objevila myšlenka přesunout zmražená ruská aktiva z belgické depozitáře Euroclear pod kontrolu nového správce na úrovni EU, čímž by se přenesla právní odpovědnost z Belgie na celou Unii a obešly se belgické námitky. Ukrajina, která čelí schodku 27 miliard dolarů v obranném rozpočtu na rok 2026, již předložila konkrétní návrh mechanismu. EU zatím návrh považuje za teoretickou možnost, nikoli hotový plán.
-
Ukrajina žádá od partnerů dalších 27 miliard dolarů, Evropa je překvapená
Prezident Zelenskyj sdělil evropským partnerům, že Ukrajina do konce roku potřebuje dalších 27 miliard dolarů. Evropští činitelé byli rozsahem deficitu překvapeni a nyní zjišťují jeho příčiny a možnosti dalšího financování. Jednou z reálných variant je zrychlení čerpání již schválené půjčky EU za více než 100 miliard dolarů; Ukrajina zároveň vyzývá k využití zmražených ruských aktiv v Euroclearu.
-
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky: Rusko má zdroje na válku do roku 2028, verboval najatce z 40 zemí
Šéf Hlavního zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Ukrajiny Oleh Ivaščenko poskytl rozhovor agentuře Ukrinform, ve kterém uvedl, že Rusko využívá zahraniční žoldáky z více než 40 zemí, jeho ekonomika je výrazně slabší než na začátku plnohodnotné invaze a že rozvědka nevylučuje, že ruské zdroje mohou stačit na vedení války i v letech 2027 a 2028. Ivaščenko zároveň uvedl, že podle odhadu HUR je denně 1200 až 1400, někdy až 1500 ruských vojáků zabito nebo těžce zraněno, a že proti válce se vyslovuje více než 60 % ruské populace.
-
Lavrov označil německou reakci na dronový útok v Lipsku za „začátek opravdové války“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že německá reakce na neuskutečněný dronový útok na ukrajinské nákladní letadlo An-124 na letišti Lipsko/Halle je „začátkem opravdové války“. Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko z pokusu o útok, uzavřelo poslední ruský generální konzulát v zemi (v Bonnu) a zrušilo dohodu o činnosti „Ruského domu“ v Berlíně. Moskva oznámila protiopatření vůči německým kulturním institucím.
-
Bessent: Ukrajinské údery na ruské rafinerie prohlubují globální energetický šok
Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že ukrajinské údery na ruské ropné rafinerie prohlubují globální energetický šok způsobený zároveň válkou na Ukrajině a konfliktem s Íránem. Vyjádření zazněla v rozhovoru pro Fox News po dvoudenním zasedání ministrů financí skupiny G20 v Severní Karolíně, kam Spojené státy pozvaly také ruského ministra financí Antona Siluanova.
-
Ministr financí Marchenko: rozpočtová situace Ukrajiny je nejhorší od roku 2022, pro rok 2027 chybí 32,6 miliardy dolarů
Ukrajinský ministr financí Serhiy Marčenko oznámil, že rozpočtová situace země je nejnapjatější od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 a že pro rok 2027 chybí 32,6 miliardy dolarů vnějšího financování. Toto číslo se podle něj shoduje s odhady MMF. Marčenko vyzval evropské partnery k hledání dalších zdrojů a představil nový ukrajinský návrh týkající se přibližně 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv, jehož cílem je přesunout odpovědnost za aktiva v Belgii na všech 27 členských států EU.
-
Albánie odmítla přijmout tanker HANUMAN z ruského „stínového flotily" v přístavu Drač
Albánie 29. srpna zakázala tankeru HANUMAN, který ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) řadí k ruské „stínové flotile", vstup do přístavu Drač. HUR zveřejnil zprávu o zákroku 4. září a označil ho za doklad mezinárodní sankční solidarity. Od začátku roku 2025 přepravil tanker podle HUR nejméně 452 000 tun ruského paliva.
-
Německo obviňuje Rusko z dronového útoku v Lipsku a plánuje posílit pomoc Ukrajině
Berlín 1. září oficiálně připsal srpnový incident s drony na letišti Lipsko/Halle Rusku a oznámil odvetná opatření. Podle informací Der Spiegel německá vláda plánuje dodat Ukrajině tisíce útočných dronů a rakety k systémům protivzdušné obrany Iris-T ještě v září, prohloubit spolupráci rozvědek a dále pomáhat se sběrem souřadnic cílů. Německo také uzavře ruské generální konzulátu v Bonnu a "Ruský dům" v Berlíně a tlačí na přísnější sankce EU.
-
WSJ: Rusko využívá Maledivy jako tranzitní bod pro obcházení západních sankcí
Investigace Wall Street Journalu uvádí, že Rusko využívá mezinárodní letiště v maledivském Malé jako tranzitní uzel pro dovoz sankcionovaného a zboží dvojího užití z USA, Evropy a Číny. Každé ráno přistává na letišti let Aeroflotu, místní prostředníci spolupracující s ruskými logistickými firmami pomáhají proclít zásilky, které jsou poté naloženy na lety do Moskvy. Úřady Malediv i provozovatel letiště se k obviněním odmítly vyjádřit.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového útoku na letišti Leipzig/Halle, EU chystá zpřísnění víz
Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko ze srpnového dronového útoku na letiště Leipzig/Halle, kde byl dron s výbušninou nalezen u ukrajinského transportního letounu An-124. Vyšetřovatelé identifikovali dva podezřelé spojované s ruskou zpravodajskou službou; jeden vstoupil do EU na italské turistické vízum. Ministři zahraničí EU v Irsku jednali o zpřísnění víz pro ruské občany a o zákazu vstupu bývalých ruských bojovníků.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového incidentu na letišti Leipzig/Halle a oznámilo protiopatření
Německo 1. září oficiálně připsalo Rusku odpovědnost za objevení dronu s výbušninou u ukrajinského nákladního letadla Antonov na letišti Leipzig/Halle ze 4. srpna. Ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, ukončení dohody o takzvaném „Ruském domě" v Berlíně, návrh nových sankcí EU a zpřísnění kontrol na hranicích. EU si předvolala ruského velvyslance, Kreml obvinění odmítl.
-
Německo po incidentu s dronem na letišti v Lipsku zruší ruský dům a konzulát v Bonnu
Německo oficiálně obvinilo Rusko z incidentu s dronem na letišti v Lipsku, při kterém byl zasažen ukrajinský transportní letoun. Ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministr zahraničí Johann Wadephul oznámili sérii odvetných opatření: zrušení dohody o Ruském domě v Berlíně, ukončení činnosti generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, předvolání ruského velvyslance, zpřísnění kontrol vstupu ruských občanů a zvýšení tlaku na ruskou stínovou flotilu.