Téma: Mezinárodní finanční pomoc
-
Evropská komise uvolnila Ukrajině 2,86 miliardy eur na obranu v rámci půjčky Ukraine Support Loan
Evropská komise 14. října uvolnila Ukrajině tranši 2,86 miliardy eur z obranné složky programu Ukraine Support Loan v celkové výši 90 miliard eur na roky 2026–2027. Peníze jsou určeny na nákup systémů protivzdušné obrany, dronů, raket, radarů, prostředků elektronického boje a munice. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že prostředky pokryjí nejnaléhavější operační potřeby Ukrajiny, zatímco ukrajinský premiér Serhij Koreckij potvrdil přijetí tranše a poděkoval evropským partnerům.
-
Ukrajinský parlament přijal nový zákon o oceňování majetku, otevírá cestu k tranši EU za 4,2 miliardy dolarů
Nejvyšší rada Ukrajiny přijala zákon, který plně nahrazuje zákon o oceňování majetku z roku 2001 a sbližuje ukrajinská pravidla s evropskými (EVS) a mezinárodními (IVS) standardy. Zákon ruší oddělené expertní peněžní oceňování pozemků, zavádí jednotný přístup k oceňování nemovitostí spolu s pozemky a stanovuje pravidla pro oceňování škod způsobených válkou. Přijetí dokumentu je jedním ze čtyř rozhodnutí potřebných k odblokování makrofinanční pomoci EU v rámci Ukraine Support Loan programu a otevírá cestu k druhé tranši ve výši 4,2 miliardy dolarů.
-
Ukrajinský ministr financí oznámil v parlamentu krizi likvidity a výpadek 29,5 miliardy dolarů ze slibované podpory
Ukrajinský ministr financů Serhij Marčenko při hodině otázek vládě v Nejvyšší radě 12. října oznámil, že rozpočet se za devět měsíců roku 2026 propadl o téměř 50 miliard hřiven oproti plánovaným příjmům a že kvůli nesplněným mezinárodním závazkům země dosud neobdržela 29,5 miliardy dolarů ze slibované partnerské podpory. Vláda odložila na konec roku platby za asi 39 miliard hřiven, zmrazila kapitálové výdaje včetně silnic a pozastavila vratky DPH ve výši 18 miliard hřiven; na jednotném účtu státní pokladny leží 46 miliard hřiven neprovedených plateb. Marčenko ujistil, že platy vojáků a sociální programy jsou hrazeny včas a v plné výši, a že Ukrajina prakticky splnila roční plán domácích výpůjček.
-
Premiér Korěckyj jednal se šéfem evropského oddělení MMF o rozpočtu a financování Ukrajiny
Ukrajinský premiér Serhij Korěckyj se setkal s ředitelem evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu Mateuszem Szčurkem. Jednali o plnění státního rozpočtu za rok 2026, finančních potřebách Ukrajiny na rok 2027 a dopadu ruských útoků na podniky na daňové příjmy. Schůzka se uskutečnila na začátku týdne výročních zasedání MMF a Světové banky a Ukrajina v listopadu očekává misi MMF.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
EU oznámila Ukrajině další zhruba 3 miliardy eur vojenské pomoci
Po telefonátě prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Ukrajina oznámila, že EU na přelomu října vyčlení zhruba 3 miliardy eur další vojenské podpory, určené na drony a rakety. Rozhovor se odehrál v době, kdy ruské údery zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Charkovské oblasti, a Zelenskyj zároveň hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem. Oznámení zapadá do širšího balíku Ukraine Support Loan a je spojeno s nadcházejícím summitem Evropské rady a plánovaným otevřením dalších přístupových kapitol vůči EU.
-
Ukrajina obdržela od EU dalších 1,2–1,24 miliardy eur z programu Ukraine Support Loan
Ukrajina 7. října obdržela novou tranši z programu EU Ukraine Support Loan ve výši přibližně 1,2–1,24 miliardy eur, oznámil premiér Serhij Korěcký. Peníze jsou určeny na drony, dronové interceptory, dronovou munici a rakety vyráběné ukrajinskými firmami. Celkově Ukrajina v rámci programu získala již téměř 13 miliard eur na obranu.
-
Kravchenko a Reicheová v Kyisku jednali o pojištění válečných rizik a Iniciativě Industrial Ramstein
Ukrajinský ministr hospodářství Oleksandr Kravchenko se 4. října 2026 setkal v Kyjevě s německou ministryní hospodářství Katherinou Reicheovou. Hlavními tématy byl nový model pojištění válečných rizik s výplatami až 10 milionů dolarů a společná iniciativa Industrial Ramstein, na jejíž spuštění Německo vyčlenilo 30 milionů eur. Reicheová během návštěvy Kyjeva zároveň s prezidentem Zelenským probírala boj s korupcí a podmíněnost německé pomoci.
-
Ukrajina potřebuje do konce roku 2026 od partnerů 29,5 miliardy dolarů na rozpočet a dalších 27 miliard na obranu
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko rozlišil mezi nevojenským rozpočtovým financováním a obranými výdaji a upřesnil, že do konce roku 2026 potřebuje Ukrajina od partnerů 29,5 miliardy dolarů na státní rozpočet a dalších 27 miliard dolarů na obranu nad rámec prostředků dostupných v rámci unijního nástroje Ukraine Support Loan (USL). Jeho vyjádření kontrastuje s tvrzením mluvčí Evropské komise Pauly Pinhoové z 2. října, podle něhož po setkání EU a Ukrajiny 1. října strany dospěly k závěru, že pro rok 2026 neexistuje žádný nedostatek vnějšího financování.
-
EU odmítla žádost Ukrajiny o předčasné čerpání finanční podpory na rok 2027
Evropská unie odmítla žádost Ukrajiny o předčasné poskytnutí části finanční podpory plánované na rok 2027 a vyzvala Kyjev, aby splnil slibované reformy, které by mohly v roce 2026 odblokovat přibližně 34 miliard eur. Ukrajina v červenci odhadla dodatečné obranné potřeby na 27 miliard dolarů a žádala o urychlení tranší z úvěru EU ve výši 90 miliard eur schváleného koncem roku 2025.
-
Schválen největší balíček investic americko-ukrajinského fondu URIF: přes 60 milionů dolarů vlastních prostředků
Americko-ukrajinský rekonstrukční investiční fond (URIF) schválil svůj dosud největší investiční balíček v hodnotě přes 60 milionů dolarů vlastních prostředků do nových projektů v oblasti energetiky, kritických nerostných surovin a technologií dvojího užití. Očekává se, že tyto projekty přilákají až 1 miliardu dolarů dalšího kapitálu od třetích stran. Schválené projekty zahrnují těžební platformu s BGV Group Management, investici do komunitních energetických hubů a dluhové financování systému bateriového úložiště DTEK o kapacitě 200 MW / 400 MWh.
-
EU a Ukrajina oznámily dohodu o pokrytí rozpočtových a obranných potřeb 2026, Kyjev nadále hovoří o schodku 27 miliard dolarů
Dne 1. října 2026 vydaly Evropská komise a Ukrajina společné prohlášení, v němž oznámily, že našly způsoby, jak pokrýt ukrajinský rozpočet a obranu pro rok 2026, a dohodly se na postupu pro vyplacení 45 miliard eur v rámci Ukraine Support Loan v roce 2027. O den později mluvčí Komise uvedla, že pro rok 2026 neexistuje žádný vnější finanční nedostatek, a Komise současně vyplatila Ukrajině tranši 2,9 miliardy eur. Ukrajinská vláda přitom již dříve uváděla 27miliardový dolarový schodek v obraně a celkovou potřebu financování války 155 miliard dolarů; Financial Times informoval, že Brusel odmítl žádost o předčasné čerpání prostředků plánovaných na rok 2027.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Ukrajinský premiér: obraný rozpočet má schodek 27 miliard dolarů, o zbývajících 20 miliard se jedná se zahraničními partnery
Ukrajinský premiér Serhij Korěckyj uvedl, že schodek na obraně pro rok 2026 činí 27 miliard dolarů. Z toho asi 7 miliard chce vláda pokrýt vlastními úsporami a přesuny výdajů, zbylých 20 miliard je předmětem jednání s mezinárodními partnery. Celkové náklady války pro Ukrajinu v tomto roce jsou odhadovány na 155 miliard dolarů.
-
Mezinárodní registr škod RD4U otevřel všech 43 kategorií žádostí o odškodnění
Mezinárodní registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině (RD4U) dokončil 30. září fázované spouštění všech 43 kategorií žádostí. Registry přijal již přibližně 195 000 žádostí, z nichž více než 65 000 bylo uznáno jako přípustné a zapsáno. Samotný registr pouze zaznamenává nároky; o výši a vyplácení odškodnění má v budoucnu rozhodovat mezinárodní Komise pro odškodnění Ukrajiny.
-
Nový návrh chce přesunout zmražená ruská aktiva z Euroclear pod zvláštní nástroj EU
V Bruselu byl na analytickém setkání v centru EPC představen návrh, podle nějž by se zmražené účty ruské centrální banky z Euroclearu v Belgii, Clearstreamu v Lucembursku a dalších depozitářů převedly na rozvahu zvláštního nástroje EU, který by je spravoval jako depozitář. Cílem je chránit depozitáře a Belgii před ruskými žalobami a připravit právní základ pro další využití ruských zdrojů ve prospěch Ukrajiny. Autoři návrhu tvrdí, že již má podporu několika členských států EU a části europoslanců; belgická vláda se podle Dixona dosud nevyjádřila.
-
MMF odhaduje finančníváć mezeru Ukrajiny do roku 2029 na 54 miliard dolarů, dárci jednají v Bruselu
Podle předběžných odhadů MMF by se finančníváć mezera Ukrajiny mohla do roku 2029 vyšplhat na zhruba 54 miliard dolarů. Na schůzce dárců 29. září v Bruselu se řeší další finanční pomoc, přičemž se členské státy EU neshodnou, zda využít zmražené ruské aktivy, nebo emitovat nový společný dluh.
-
Ukrajinští zemědělci čelí jarní krizi kvůli blokádě Černého moře, varuje ministr
Ukrajinský ministr agrární politiky a výživy Taras Vysockyj varoval, že ukrajinští zemědělci mají finance přibližně do přelomu roku a na jaře může přijít ještě horší krize způsobená pokračující blokádou vývozu obilí přes Černé moře. Evropská komise odmítla žádost Kyjeva o 220 milionů eur na podporu farmářů; místo toho se počítá s koncesním úvěrem Světové banky ve výši 250 milionů dolarů.
-
Ukrajinská vláda zmrazila neprioritní výdaje a obnovila rozpočtové priority kvůli zpožděné zahraniční pomoci
Ukrajinský kabinet 28. září rozhodl o prioritizaci státních výdajů v podmínkách složité fiskální situace: peníze poputují přednostně na obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců, zatímco nové stavby, rekonstrukce, kapitálové opravy a projekty na zvelebování měst (parky, náměstí, fontány, překládání dlažby) se odkládají do konce války. Premiér Serhij Korecký část tlaku připsal zpožděné zahraniční pomoci, která podle něj souvisí i s tím, že Ukrajina nestihla splnit část závazků vůči mezinárodním partnerům.