Peskov
Pěskov (Dmitrij Pěskov) je ruský státní úředník, který od počátku 2000. let zastává post tiskového mluvčího prezidenta Ruské federace. V této funkci je hlavním mluvčím Kremlu vůči médiím a tlumočí postoje ruského prezidenta k domácím i mezinárodním otázkám. Pravidelně se vyjadřuje k ruské zahraniční politice, včetně války proti Ukrajině a diplomatických kontaktů s dalšími vládami.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Ukrajinská delegace míří do USA; Rubio mluví o „strategické slepé uličce“, Kyjev to odmítá
Prezident Zelenskyy 8. října oznámil, že ukrajinská delegace pojede 9.–10. října do Spojených států na jednání se speciálními vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Ve stejný den americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro řecký list Kathimerini prohlásil, že diplomatické řešení rusko-ukrajinské války je momentálně „nedosažitelné“ a že konflikt je ve „strategické slepé uličce“, protože Rusko požaduje plnou kontrolu nad Donbasem. Zelenskyy z Pryluk, kde 7. října zasáhla ruská raketa obytný dům, Rubiovo hodnocení odmítl a vyzval Washington k tvrdším sankcím a tlaku na Moskvu.
-
Zelenskyj oznámil připravenost Ukrajiny na třístranné rozhovory s USA a Ruskem ještě v říjnu
Prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Kyjevě oznámil, že Ukrajina je připravena zúčastnit se třístranného setkání na technické úrovni se Spojenými státy a Ruskem, které Spojené státy navrhly uspořádat do konce října. Kyjev je otevřený konání v SAE nebo v jiné zemi navržené americkou stranou a čeká na odpověď Moskvy. Tématem má být částečné příměří, včetně vzájemného zdržení se úderů na energetickou infrastrukturu.
-
Putinův vyslanec Dmitrijev jednal ve Washingtonu o Ukrajině a energetice
Zvláštní vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev jednal 28. září ve Washingtonu s americkými představiteli o ukončení války na Ukrajině a o možných energetických projektech USA a Ruska po jejím skončení. Americký úředník popsal rozhovory jako „konstruktivní". Dmitrijev, který je zároveň šéfem ruského investičního fondu RDIF, se ve Washingtonu setkal se zástupci ministerstev financí a energetiky USA.
-
V Berlíně se pochodovalo za obyvatele okupovaných Olešek, Moskva vinu za krizi odmítá
Ukrajinské občanské hnutí Vitsche Berlin uspořádalo 28. září v centru Berlína pochod za humanitární přístup a evakuaci civilistů z ruskem okupovaných Olešek v Chersonské oblasti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov siceal připustil „kritickou situaci" ve městě, ale pokusil se odpovědnost za ni přenést na Ukrajinu. Ukrajinské Centrum pro potírání dezinformací to označilo za typický kremelský propagandistický manévr.
-
Estonsko označilo podpálení budovy Milrem Robotics v Tallinnu za sabotáž objednanou Ruskem
Estonská Bezpečnostní policie (Kapo) dospěla k závěru, že požár budovy obranné společnosti Milrem Robotics v tallinnské čtvrti Lasnamäe v noci z 14. na 15. srpna 2025 byl cílenou sabotáží objednanou ruskými speciálními službami. Estonsko 29. září předvolalo ruského chargé d'affaires. Tři podezřelí, občané Lotyšska, byli zadrženi v Lotyšsku a předáni Estonsku. Společnost Milrem Robotics dodává Ukrajině bezpilotní pozemní vozidla THeMIS.
-
Budanov: Ukrajina naléhavě potřebuje rozšířený přístup ke Starlinku a Starshieldu a rakety pro Patrioty
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov v rozhovoru s Newsforce uvedl, že Ukrajina naléhavě potřebuje rozšířený přístup ke schopnostem satelitní komunikace Starlink a Starshield a rovněž interceptorové rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot, aby mohla zasahovat ruské raketové kompleky. Úryvek rozhovoru zveřejnil v neděli 27. září Budanov na svém telegramovém kanálu.
-
„Dohoda před zimou“: Trump věří v dohodu, Zelenskyj tvrdí, že Putin válku ukončit neplánuje
Americký prezident Donald Trump 26. září uvedl, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský diktátor Vladimir Putin mohou dohodnout „před těžkou zimou“. Týž den Zelenskyj ve svém večerním projevu prohlásil, že Putin válku proti Ukrajině ukončit nehodlá a neustále hledá záminky, aby se vyhnul jednáním i trojstrannému formátu. Rozdílná hodnocení navazují na setkání obou prezidentů 22. září na okrajích 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
-
Kyev je připraven na třístranné rozhovory USA–Ukrajina–Rusko, USA navrhly Spojené arabské emiráty jako místo setkání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americká strana navrhla uspořádat třístranné setkání ve formátu Ukrajina–USA–Rusko na technické úrovni, přičemž jako místo jednání byly navrženy Spojené arabské emiráty. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina je na takové rozhovory připravena, zároveň ale vyjádřil pochybnosti o ruské ochotě k míru a citoval výroky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Radě bezpečnosti OSN. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že probíhají příslušné kontakty, a uvedl, že třístranné setkání se může konat v blízké době.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Rubio: Energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zatím neexistuje, obě strany ale mají zájem o omezené příměří
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že mezi Ukrajinou a Ruskem v současnosti neexistuje žádná dohoda o energetickém příměří. Zároveň uvedl, že obě strany projevily zájem o omezené příměří v oblasti energetiky a obilí a že válka skončí jednáním, nikoli vojenským vítězstvím jedné strany. Rubio po setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na okraj Valného shromáždění OSN hovořil o šanci vytvořit v příštích týdnech cestu k obnovení mírových rozhovorů.
-
Zelenskyj oznámil roční ztráty, územní změny na frontě a ochotu setkat se s Putinem
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro Wall Street Journal uvedl, že Rusko v roce 2026 obsadilo 890 km ukrajinského území, Ukrajina zpátky získala 800 km a ruské ztráty dosáhly 270 tisíc osob. Po jednání s Donaldem Trumpem v New Yorku 22. září Zelenskyj potvrdil ochotu setkat se s Putinem a vyjádřil naději, že Trump pomůže ukončit válku do zimy. Moskva prostřednictvím mluvčího Peskova oznámila, že neexistují předpoklady pro přechod na „mírový formát“ jednání, a zopakovala, že Zelenskyj by mohl přijet vyjednávat do Moskvy.
-
Zelensky na summitu Krymské platformy oznámil souhlas Ukrajiny s bezpečným průchodem lodí v Černém moři
Na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy 23. září prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina souhlasila s režimem bezpečného průchodu plavidel v Černém moři a čeká na odpověď Ruska prostřednictvím zprostředkovatelů. Zelensky spojil růst světových cen energií a potravin s okupací Krymu od roku 2014 a uvedl, že Egypt, Indie a Turecko již předložily své návrhy „na papíře“.
-
Zelenskyj na Valném shromáždění OSN označil Putina za „nultého pacienta" války
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Vladimir Putin je „nultý pacient", od něhož se šíří myšlenka války. Oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji, a uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině využívá občany 47 zemí. Zelenskyj varoval, že pokud Moskva bude dál útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní nadcházející zimu bolestivou i pro Rusko. Prezident rovněž představil protiraketový program FREYJA s dosavadní účastí deseti zemí a varoval, že již v příštím roce hrozí, že o průběhu bojů budou rozhodovat systémy umělé inteligence.
-
Trump v telefonátu se Zelenským opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie
Během telefonátu mezi Donaladem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo 20. nebo 21. září, americký prezident opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie, a slovo „diesel“ zaznělo při rozhovoru mnohokrát. Trump jako důvod uvedl rostoucí světové ceny nafty. Oba prezidenti se dohodli na osobním setkání 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde má Trump tlačit na „energetické příměří“.
-
Sněmovna USA schválila sankční balík proti Rusku a Íránu, čeká se na podpis Trumpa
Americká Sněmovna reprezentantů schválila 16. září (v noci na 17. září středoevropského času) zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který zavádí rozsáhlé sankce vůči ruskému vedení, oligarchům, bankám, energetickým společnostem a stínové flotní tahole a rozšiřuje sankce proti Íránu. Zákon dává prezidentu Donaldu Trumpovi pravomoc uvalit cla až 100 % na zboží ze států, které patří mezi pět největších odběratelů ruské ropy či plynu a tyto nákupy nezastaví. Bílý dům potvrdil, že Trump zákon v nejbližších dnech podepíše. Na schválení zareagovaly Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Německo a Maďarsko.
-
USA obvinily pět lidí napojených na ruské tajné služby z plánování vražd a sabotáží v Evropě
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo 15. září obvinění pěti osob spojených s ruskými zpravodajskými službami. Podle obvinění síť od roku 2024 verbovala lidi k sledování a plánovaným vraždám ruských disidentů v USA a Evropě a připravovala sabotáže proti vojenské a civilní infrastruktuře v evropských zemích podporujících Ukrajinu. FBI uvedla, že plány zmařila; všech pět obviněných je na svobodě.
-
Zelensky: můžu se setkat s Trumpem v New Yorku 21.–23. září, cílem je příměří v energetice a na Černém moři
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro telethon Yedyni Novyny, který se vysílal 14. září, uvedl, že by se mohl setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v New Yorku během vysokého týdne Valného shromáždění OSN (UNGA 81) ve dnech 21.–23. září. Tématem jednání má být energetické příměří s Ruskem a zastavení vzájemných úderů v oblasti Černého moře a energetické infrastruktury před zimou. Zelenskyj řekl, že Ukrajina je otevřená kombinaci námořního a energetického příměří a že i kdyby Putin odmítl úplné ukončení války, je třeba alespoň příměří v oblasti obilí a energetiky.
-
Trump tvrdí, že Ukrajina a Rusko souhlasily se vzájemným zákazem úderů na energetiku; Kyjev ani Moskva to nepotvrdily
Americký prezident Donald Trump 14. září na své síti Truth Social napsal, že se Ukrajina zavázala neútočit na ruská energetická zařízení a že Rusko učinilo totéž. Prezident Volodymyr Zelenskyj podmínil případnou dohodu zárukami partnerů, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou infrastrukturu, a zdůraznil, že žádná finální dohoda zatím neexistuje. Kreml Trumpovo poselství přivítal, ale odmítl potvrdit, že by se Rusko zavázalo k reciprocitě.