Peskov
Pěskov (Dmitrij Pěskov) je ruský státní úředník, který od počátku 2000. let zastává post tiskového mluvčího prezidenta Ruské federace. V této funkci je hlavním mluvčím Kremlu vůči médiím a tlumočí postoje ruského prezidenta k domácím i mezinárodním otázkám. Pravidelně se vyjadřuje k ruské zahraniční politice, včetně války proti Ukrajině a diplomatických kontaktů s dalšími vládami.
-
Humanitární mise v okupovaných Oleškách: evakuace obyvatel a dodání pomoci
V okupovaných Oleškách na Chersonsku 30. října 2026 zahájila hlavní fázi humanitární mise, při níž bylo doručeno potraviny, léky a další pomoc a odstartovala evakuace obyvatel. Místní příměří zavedené 27. října za amerického prostřednictví bylo podle zpráv dodržováno bez zaznamenaných porušení. Evakuovaní společně s ukrajinskou delegací odjeli do Anapy, odkud měli pokračovat přes Bílorusko do Ukrajiny.
-
Moskovský region zasáhla masivní vlna 613 dronů
Podle moskevského starosty Serga Sobjanina směřovalo od 20:30 28. října do 7:00 29. října k moskevskému regionu 613 bezpilotních letounů. Ruská protivzdušná obrana údajně zneutralizovala většinu z nich a 231 zničila při přibližování k Moskvě. Poškození ani zranění nebyly nahlášeny.
-
Turecko je připraveno pomoci obnovit jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl Erdoğan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Turecko je připraveno pomoci obnovit diplomatický proces mezi Ukrajinou a Ruskem a сприяти припиненню війни. Jeготовність Ankarу буде важливою у рамках просування тристоронніх переговорів та можливої зустрічі в Абу-Дабі.
-
Trump oznámil blízkou schůzku Zelenského a Putina, příprava jednání v Abú Zabí pokračuje
Donald Trump oznámil, že schůzka Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina se má uskutečnit „velmi brzy“ a očekává při ní významný posun. Ukrajina připravuje technická jednání Ukrajiny, USA a Rusie v Abú Zabí, zatím však bez potvrzeného data. Příprava zahrnuje zejména deeskalaci v energetice a námořním sektoru, výměnu zajatců, propuštění civilistů a návrat ukrajinských dětí.
-
Finsko a norské vůdci telefonovali Putinovi a žádali o deeskalaci a obnovení jednání
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uspořádali 27. října koordinovaný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Před rozhovorem konzultovali s Ukrajinou a podle Volodymyra Zelenského na Poutinovi jasně požadovali skutečné kroky k ochraně ukrajinské energetiky a infrastruktury. Po rozhovoru informovali Ukrajinu a sjednotili svůj postup s jejím na přípravu trojstranného jednání v Abú Zabí.
-
Kirill Budanov popřel zprávy o sporu se Stevem Witkoffem
Kirill Budanov odmítl tvrzení Le Monde, podle nějž se při jednání ve Floridě dostal do sporu se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Він назвав де述aly rozhovoru nepravdivými a označil je za informační útok na vyjednávání, vyzývajíc k zachování chladné hlavy a připomínajíc cíl trvalého míru pro Ukrajinu.
-
Rusko souhlasilo s obnovením třístranných jednání s Ukrajinou a USA
Rusko souhlasilo s obnovením technických třístranných jednání s Ukrajinou a USA v listopadu, podle dostupných zpráv v Abú Dhabí. Diplomatické zdroje přitom varují, že Moskva může jednání využít k získání ústupků od NATO, například omezení jeho vojenské přítomnosti v Evropě. První schůzka podle očekávání významných dohod nepřinese.
-
Rusko je připraveno obnovit trojstranná jednání s Ukrajinou a USA po 4. listopadu
Rusko je podle svého představitele připraveno obnovit trojstranná jednání s Ukrajinou a USA po 4. listopadu. Moskva však první schůzku označuje za předběžnou a technickou a neočekává od ní významné výsledky, zatímco Ukrajina mluví o jednání pracovních týmů v první polovině listopadu a USA tvrdí, že jednání jsou již na dohled.
-
Ukrajina a Rusko domluvily příměří v Olešky, aby mohla proběhnout humanitární pomoc a evakuace
Ukrajina a Rusko se dohodly na místním příměří v okupovaných Oleškách na Chersonsku. Dohoda má umožnit dodávky potravin, vody, léků a vybavení pro nemocnici, případně i evakuaci části obyvatel na území kontrolované Ukrajinou. Detaily harmonogramu se v jednotlivých zprávách liší.
-
Ukrajina, USA a Rusko plánují třístrannou schůzku v Abú Zabí
Ukrajina, Spojené státy a Rusko se domluvily na třístranné schůzce na úrovni týmů, která se má konat v Abú Zabí v první polovině listopadu 2026. Přesné datum ani konečné složení delegací zatím nejsou stanovené. Hlavním tématem má být bezpečnostní rámec pro Ukrajinu a Rusko po dosažení mírového urovnání.
-
Ukrajina a Rusko se dohodly na místním příměří v Oleškách kvůli humanitární operaci
Ukrajina a Rusko se dohodly na místním příměří v okupovaných Oleškách, které має забránit palbě, umožnit dodávky pomoci a vytvořit bezpečný koridor pro evakuaci civilistů. Akce se má postupně uskutečnit v rámci blokovací operace, jejímž cílem jsou trvalé humanitární koridory. V Oleškách zůstává přibližně 2 000 lidí, mezi nimi téměř 50 dětí.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Putin navrhl Trumpovi a Si Ťin-pchingovi třístranný summit o Ukrajině bez Kyjeva
The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje informoval, že Vladimir Putin během telefonátu s Donaldem Trumpem 9. října navrhl setkání s Trumpem a Si Ťin-pchingem na okraj summitu APEC v Šen-čenu 18.–19. listopadu, jehož cílem by bylo ukončení války na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že se o možnosti takové schůzky diskutuje, avšak neexistuje „žádná jasná představa" o její podobě ani programu. Trump podle amerického činitele zatím účast nepřislíbil, ale podle ministra zahraničí Marca Rubia je otevřený diskusi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do formátu zahrnut není, což ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře kritizoval.
-
Zelenskyj: Rusko od Trumpova „energetického příměří“ zasáhlo ukrajinskou energetiku 76krát
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 18. října oznámil, že od vyhlášení „energetického příměří“ americkým prezidentem Donaldem Trumpem 11. října Rusko 76krát cíleně zaútočilo na ukrajinskou energetickou a ropnou infrastrukturu. Za uplynulý týden Rusko podle něj vypálilo na Ukrajinu téměř 2 700 útočných dronů, 1 700 leteckých bomb a 66 raket, z nichž většina byla balistických. Noční údery na rozvodny ve Vinnycké, Žytomyrské, Chmelnycké a Oděské oblasti připravily o elektřinu desítky tisíc domácností; při úderech na obytné domy zahynuli dva lidé a 12 jich bylo zraněno, včetně dvou dětí.
-
USA navrhly převod zmrazených ruských aktiv pod svou kontrolu, Evropa to odmítla
Spojené státy navrhly evropským spojencům částečně rozmrazit ruská státní aktiva a převést je do finanční struktury pod kontrolou Washingtonu s cílem oživit mírová jednání. Návrh, který na setkání v Miami prezentovali vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, evropští vyjednavači odmítli. Německý kancléř Friedrich Merz před summitem Evropské rady v Bruselu prohlásil, že zmrazená aktiva musí zůstat zmrazena v Evropě a že o jejich osudu rozhodnou Evropané.
-
SpaceX v noci na 14. října bez varování omezil rychlost vojenských terminálů Starlink v Ukrajině
Společnost SpaceX v noci na 14. října jednostranně zavedla omezení rychlosti pro terminály Starshield (vojenský balíček Starlink) používané ukrajinskými ozbrojenými silami během pohybu, a to bez předchozího upozornění. Omezení vedlo ke zrušení několika vojenských misí, včetně operací dronů na guljajpolském směru. Prezident Zelenskyj označil rozhodnutí za „velkou chybu“ a vyzval Muska k obnovení plného provozu. Polský ministr zahraničí Sikorski Muska obvinil ze zpolitizování jeho produktů.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.