Evropská pravda
Yevropeiska Pravda (Evropská pravda) je ukrajinský online zpravodajský portál zaměřený na evropskou integraci a zahraniční politiku Ukrajiny. Byl spuštěn v roce 2009 jako součást mediálního projektu Ukrainska Pravda a zabývá se vztahy Ukrajiny s Evropskou unií, NATO a jednotlivými evropskými zeměmi. Vedle ukrajinské verze vydává paralelní anglickou edici určenou mezinárodnímu publiku.
-
Zelenskyj a Erdoğan jednali v Istanbulu o válce, Černém moři a míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj absolvoval 31. října 2026 pracovní návštěvu Turecka na pozvání prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. V Istanbulu обговорили розвиток двосторонньої співпраці, війну в Україні, безпеку судноплавства в Чорному морі та можливість турецької участі в переговорах.
-
Rubio: Ukrajina by bez americké pomoci neexistovala; Zelenskyj telefonát označil za pozitivní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina by bez americké pomoci v řádu miliard dolarů dnes neexistovala jako suverénní stát, a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Zmínil, že žádná jiná země neposkytla Ukrajině tolik jako USA. Zároveň reagoval na zprávu WSJ o údajném omezení služby Starlink pro Ukrajinu a odmítl tvrzení ukrajinských představitelů, že Bílý dům omezil pomoc Kyjevu. Prezident Zelenskyj popsal svůj 20. říjnový telefonát s Rubiem jako pozitivní a uvedl, že projednali bezpečnostní záruky, zpravodajskou spolupráci, přístup ke Starlinku a zpoždění v dodávkách Patriotů.
-
Lvovskáregionální rada vyhlásila rok 2027 rokem UPA, Šukhevče a Olžyče, Polsko reagovalo tvrdě
Lvovskáregionální rada hlasovala 20. října o prohlášení roku 2027 rokem Ukrajinské povstěcké armády, jejího velitele Romana Šukhevče a ukrajinského básníka Olega Olžyče. Rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku polských představitelů a prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničních věcí, že je pro vztahy Ukrajiny a Polska kontraproduktivní. Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski podepsal návrh na zařazení iniciátora návrhu Sviatoslava Šeremeti na seznam nežádoucích osob v Polsku.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Kyjev a Budapešť po pádu maďarského veta zahájily restart vztahů, říká ukrajinský vicepremiér
Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou integraci Vsevolod Čencov poskytl v Bruselu rozhovor listu Jevropeiska Pravda po summitu EU, na kterém se setkali prezident Volodymyr Zelenskyj a maďarský premiér Péter Magyar. Čencov uvedl, že Ukrajina a Maďarsko „otočily list" a že cílem jednání je obnovit činnost dvoustranné mezivládní komise a rozšířit spolupráci za rámec otázky menšin. Kyjev zároveň představil plán pro práva národnostních menšin a plánuje letos přijetí změn zákona o vzdělávání.
-
Čentcov odmítl konkurz na generálního prokurátora: prý to nevyžaduje ani EU, ani evropská praxe
Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Vsevolod Čentsov v rozhovoru pro Jevropeiska Pravda uvedl, že nevidí ani nutnost, ani možnost konání konkurzu na post generálního prokurátora. Podle něj to nepožadují předpisy EU a taková evropská praxe neexistuje. Jeho postoj je v rozporu s červnovým návrhem zákona předsedkyně protikorupčního výboru Anastasie Radinové i s průzkumem, podle kterého 69 % Ukrajinců podporuje nezávislý konkurz za účasti zahraničních expertů.
-
Zelenskyj mluvil s vyslanci Trumpa Witkoffem a Kushnerem o Floridě, PPO a dalších krocích diplomacie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli 18. října telefonický rozhovor se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. O hovoru informoval prostřednictvím sociálních sítí. Tématy byly výsledky nedávného setkání ukrajinského a amerického týmu na Floridě, otázka protivzdušné obrany, pokračující ruské ostřelování a příprava dalších kroků v diplomacii.
-
Zelenskyj odpověděl Le Penové: spolupráce s Ukrajinou je pro Francii výhodná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times reagoval na vyjádření kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, která uvedla, že by v případě vítězství zastavila francouzské financování Ukrajiny. Zelenskyj uvedl, že technologické a bojové zkušenosti ukrajinské armády jsou důležité pro partnery včetně Francie a že francouzský průmysl může těžit ze spolupráce a společné výroby. Pokud by byla Le Penová zvolena, bude podle něj třeba zajistit, aby „měla nejvýkonnější fungující evropský systém".
-
Le Penová: Snížím rozpočet EU a zastavím unijní financování Ukrajiny
Marine Le Penová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že pokud se stane prezidentkou, výrazně omezí rozpočet EU a pravomoci Bruselu. Paříž by podle ní již nepodpořila unijní financování Ukrajiny a bilaterální francouzská pomoc Kyjevu by skončila s výjimkou omezené operační podpory a výcviku. Le Penová rovněž potvrdila svůj odpor vůči vstupu Ukrajiny do EU a vyzvala ke svolání „velké mírové konference“.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
EU za ruská paliva zaplatila zhruba 209 miliard dolarů, tvrdí Brusel – Trump uváděl 250 miliard
Zdroj z EU sdělil Evropské pravdě, že členské státy zaplatily Rusku od března 2022 do července 2026 přibližně 197 miliard eur (zhruba 209 miliard dolarů) za fosilní paliva. Toto číslo je v přímém rozporu s tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociálních sítích uvedl, že EU Rusku poslala 250 miliard dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň kritizoval Trumpovo jednostranné uvolnění sankcí a dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty.
-
Ukrajinský student v Polsku zatčen za přípravu rasově motivovaného útoku inspirovaného výzvou „Bloody Friday"
V Polsku byl zatčen 21letý ukrajinský student Yaroslav F., podezřelý z plánování útoku nožem z rasové nenávisti a kvůli účasti v internetové výzvě „Bloody Friday". Soud v Lublinu-Západ rozhodl o tříměsíční vazbě; muži hrozí až 15 let vězné. Případ se odehrává na pozadí série útoků na polských školách, po kterých policie vrátila hlídky do škol.
-
NATO odhaduje ruské ztráty v září na přes 50 000 vojáků, asi desetkrát více než ukrajinské
Podle anonymního vysoce postaveného vojenského představitele NATO, jehož slova přinesl Bloomberg, přesáhly ruské personální ztráty na Ukrajině v září 50 000, z toho až 28 000 padlých. Ukrajinské ztráty za stejné období odhadl tentýž zdroj na zhruba 5 000, tedy přibližně desetkrát méně. NATO vysvětlilo vysoké ruské ztráty snahou o ofenzívu, při které jsou vojáci vysíláni do „zón smrti" s hustým pokrytím drony, minami a dělostřelectvem. Bloomberg uvedl, že čísla nemohl nezávisle ověřit.
-
USA hrozí zastavením dodávek zbraní Ukrajině přes program PURL, Trump zároveň oznámil „energetické příměří“
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v sobotu a v neděli telefonicky varovala Kyjev a evropské metropole, že zastaví mechanismus nákupu zbraní PURL (Prioritised Ukraine Requirements List) a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, pokud Ukrajina nepřestane s dalekonosnými údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Bílý dům se k hovorům odmítl vyjádřit. V neděli Trump na síti Truth Social oznámil okamžité „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem, které Kyjev ani evropští partneři podle svých slov nekonzultovali a které Rusko podle Zelenského v den oznámení nedodrželo – včetně úderu na elektrárnu v Charkově. Ukrajina uvedla, že je připravena údery na ruské rafinerie zastavit, pokud Rusko recipročně přestane útočit na ukrajinskou energetiku a pokud budou kroky vzájemné se skutečnými zárukami.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Šéf německé rozvědky BND varoval, že Německo riskuje ozbrojený konflikt s Ruskem
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger při slyšení v Bundestagu prohlásil, že konfrontace s Ruskem získala „nový, nebezpečnější charakter“ a že Německo riskuje, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem. Jäger popsal ruské působení jako „stínovou válku“ a uvedl, že BND v současnosti nevidí známky přípravy rozsáhlého ruského útoku na území NATO, ale připouští možnost omezených ruských vojenských akcí včetně pobaltských zemí. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že se Německo připravuje na rozsáhlé hybridní útoky a odpoví „rychle a velmi jasně“.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.
-
EU připravuje „cestovní mapy“ členství pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii
Evropská komise vyvíjí pro čtyři nejrychleji postupující kandidátské země – Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii – individuální „cestovní mapy“ přistoupení, které by jim poprvé daly záruku přijetí podmíněnou reformami a orientační harmonogram pro dokončení přístupových jednání včetně termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň Komise 6. října představí samostatnou revizi „předvstupní“ politiky, která navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřními zárukami chránícími fungování EU po rozšíření.