Čentcov odmítl konkurz na generálního prokurátora: prý to nevyžaduje ani EU, ani evropská praxe

Proč je to důležité

Vyjádření přímo odmítá návrh zákona o konkurenčním výběru generálního prokurátora, který byl v červnu podán do Nejvyšší rady. Zároveň interpretuje požadavky EU způsobem, který může oslabit tlak na protikorupční reformy spojené s nezávislostí justice a prokuratury. V kontextu probíhajících přístupových rozhovorů tak signalizuje vnitřní vládní neshodu o podobě klíčové protikorupční instituce.

Co se stalo

Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Vsevolod Čentsov poskytl Jevropeiske Pravdě rozhovor, ve kterém uvedl, že nevnímá potřebu konání konkurzu na post generálního prokurátora. Argumentoval tím, že konání konkurzu není součástí požadavků EU a že evropská praxe takového konkurzu neexistuje. Odkázal se na doporučení expertů Rady Evropy, která kladou důraz na dodržování ukrajinské ústavy, jež vymezuje roli prezidenta a Nejvyšší rady při jmenování generálního prokurátora. Čentsov dodal, že je třeba hledat rovnováhu mezi politickou nezávislostí a odborností dané osoby, a připustil, že otázka transparentnosti výběru zůstává otevřená.

Jeho vystoupení se odehrálo v situaci, kdy v červnu předsedkyně parlamentního protikorupčního výboru Anastasija Radinová oznámila podání návrhu zákona o konkurenčním výběru generálního prokurátora do Nejvyšší rady a uvedla, že tento přístup využívají některé členské státy EU. Současně průzkum KMIS ukázal, že 69 % Ukrajinců podporuje nezávislý konkurz za účasti zahraničních expertů. Podle stávající procedury kandidáta vybírá prezident, Nejvyšší rada hlasuje a při dosažení 226 hlasů prezident podepíše jmenovací dekret; pokud kandidát potřebný počet hlasů nezíská, je jmenován jako prozatímní generální prokurátor. Experti přitom dříve došli k závěru, že přidání poradního orgánu, například konkurzní komise, by nepředstavovalo změnu ústavního modelu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny zdroje jsou ukrajinská média, takže srovnání rámců popisuje rozdíly v rámci ukrajinské mediální krajiny, nikoli mezi jednotlivými zeměmi. Centrálním tématem je Čencovovo odmítnutí konkurzu a proti němu postavený postoj předsedkyně protikorupčního výboru Radinové i údaj z průzkumu KMIS. Některá média kladou důraz na argument o požadavcích EU, jiná na formulaci „ani nutnost, ani možnost“ a některá rozhovor rozšiřují o téma Maďarska, IBAR a pracovní skupiny s Evropskou komisí.

V čem se zpravodajství liší

Čentsov tvrdí, že konkurz na generálního prokurátora nevyžadují předpisy EU a že taková praxe v Evropě neexistuje. Předsedkyně parlamentního protikorupčního výboru Anastasija Radinová naopak uvádí, že konkurenční výběr na tento post uplatňují některé členské státy EU. Čentsov zároveň osobně nevidí ani nutnost, ani možnost takový konkurz pořádat, zatímco průzkum KMIS ukázal, že 69 % Ukrajinců podporuje nezávislý konkurz za účasti zahraničních expertů.

Souvislosti

V červnu byl do Nejvyšší rady podán návrh zákona, který má zavést konkurenční výběr generálního prokurátora; navrhla ho předsedkyně příslušného parlamentního výboru, která zároveň uvedla, že tento přístup využívají některé členské státy EU. Průzkum KMIS zjistil, že 69 % Ukrajinců podporuje nezávislý konkurz za účasti zahraničních expertů. Podle současné procedury kandidáta vybírá prezident, Nejvyšší rada hlasuje a pokud kandidát nedosáhne 226 hlasů, je jmenován prozatímním generálním prokurátorem. Experti dříve došli k závěru, že přidání poradního orgánu, jako je konkurzní komise, by nepředstavovalo změnu ústavního modelu jmenování. Čencov svůj rozhovor poskytl krátce po svém nástupu do funkce místopředsedy vlády pro evropskou integraci a v širším kontextu zpráv o pádu maďarského vetta a vytvoření pracovní skupiny s Evropskou komisí. Téma se rovněž dotýká skandálu kolem bývalého generálního prokurátora Ruslana Kravčenka, který opustil Ukrajinu pod záminkou cesty do PACE, která ho ve skutečnosti nezvala, a byl následně propuštěn.