Verchovna Rada nebude zasedat 26 dní, spor o přestávku pokračuje
Ukrajinský parlament Verchovna Rada neuskuteční plenární zasedání po dobu 26 dní, od 17. září do 13. října. Poslanec Jaroslav Železňak (strana Hlas) varoval, že přestávka se kryje s obdobím, kdy je třeba přijmout zákony spojené s mezinárodními závazky Ukrajiny s termíny do konce roku. Tisková služba parlamentu to odmítla a uvedla, že parlament pokračuje v práci mimo jednací sál.
Hlavní body
- Verchovna Rada neuskuteční plenární zasedání 26 dní — od 17. září do 13. října
- Informaci o přestávce zveřejnil poslanec Jaroslav Železňak (strana Hlas)
- Plenární zasedání plánované na 18. září bylo nečekaně přesunuto a následně zrušeno
- 18. září byla podruhé za sebou zrušena Hodina otázek vládě, přesunuta na polovinu října
- Železňak upozornil, že přestávka se kryje s termíny pro přijetí zákonů o přestavbě DBR, konkurzu na Generální prokuraturu a vytvoření nezávislé expertní instituce pro NABU a SAP, vše do konce roku
- Tisková služba parlamentu uvedla, že přestávka neprobíhá a poslanci pokračují v práci ve výborech, pracovních skupinách, parlamentních slyšeních, TSK a frakcích
- Železňak hovořil o plánu „natáhnout a nestihnout to", po kterém by mohlo dojít ke stížnostem na nedostatek financí a rušení staveb krytů pro školy a energetiku
Proč je to důležité
Šestadvacetidenní přestávka v plenárních zasedáních oddaluje hlasování o zákonech spojených s mezinárodními závazky Ukrajiny, jejichž lhůty jsou navázány na konec roku. Odloženy jsou mimo jiné přestavba DBR (ukrajinské státní vyšetřovací agentury), konkurz v kanceláři generálního prokurátora a vytvoření nezávislé expertní instituce pro NABU a SAP. Železňak varuje před plánem „natáhnout a nestihnout to", po kterém by mohla přijít finanční krize a rušení staveb krytů pro školy a energetiku. Tisková služba parlamentu tento výklad odmítá a tvrdí, že poslanci pokračují v práci mimo jednací sál.
Co se stalo
Verchovna Rada neuskuteční plenární zasedání po dobu 26 dní, od 17. září do 13. října. Informaci zveřejnil poslanec Jaroslav Železňak (strana Hlas), který upozornil, že přestávka se kryje s obdobím, kdy musí parlament přijmout řadu zákonů spojených s mezinárodními závazky Ukrajiny s termíny do konce roku — konkrétně přestavbu DBR, konkurz v kanceláři generálního prokurátora a vytvoření nezávislé expertní instituce pro NABU a SAP. Plenární zasedání plánované na 18. září bylo nečekaně přesunuto a následně zrušeno; poslanci, kteří přišli do parlamentu, se o zrušení dozvěděli od strážného a byli rozhořčeni. Ve stejný den byla podruhé za sebou zrušena Hodina otázek vládě a přesunuta na polovinu října. Tisková služba Verchovna Rady zprávu odmítla a uvedla, že parlament pokračuje v práci bez přerušení mimo jednací sál — ve výborech, podvýborech, pracovních skupinách, dočasných vyšetřovacích a zvláštních komisích, na parlamentních slyšeních a ve frakcích. Informaci o „prázdninách" poslanců označila za nesprávnou. Železňak situaci popsal jako plán „natáhnout a nestihnout to" spojený s problémy při hlasování o mezinárodních závazcích a možnou finanční krizí. Na oficiálním webu Verchovna Rady je týden 14.–20. září vyznačen jako neplénární. Další plénární týden je plánován od 12. října.
V čem se zpravodajství liší
Mezi zdroji se objevují rozpory v tom, zda parlament skutečně přerušil činnost. Poslanec Jaroslav Železňak a řada ukrajinských médií (Ukrajinska pravda, ZN.UA, Ukrinform, Interfax-Ukrajina, NV) popisují 26denní přestávku v plenárních zasedáních. Tisková služba Verchovna Rady to popírá a zdůrazňuje, že parlament pokračuje v práci bez přerušení ve výborech, pracovních skupinách a dalších orgánech. Samotný Železňak je v jednom článku citován s tvrzením, že poslanci nebudou pracovat 28 dní, zatímco ostatní zdroje uvádějí 26 dní.
Souvislosti
Plenární zasedání plánované na 18. září bylo nečekaně přesunuto a poté zrušeno — přicházející poslanci se o zrušení dozvěděli od strážného. Ve stejný den byla podruhé za sebou zrušena Hodina otázek vládě a přesunuta na polovinu října. Další plénární týden je plánován od 12. října. Ve dnech 18.–20. září se v Bukoveli koná summit regionálního formátu „Karpatská osmička", jehož účastníci první den podepsali první investiční a obchodní dohody v přibližné hodnotě 1 miliardy eur.