Lvivská oblastní rada vyhlásila rok 2027 rokem UPA, Šuchevyče a Olžyče; Polsko rozhodnutí ostře odsoudilo
Lvivská oblastní rada 20. října hlasovala pro vyhlášení roku 2027 „rokem Romana Šuchevyče, Ukrajinské povstalecké armády a Olega Olžyče“. Polské ministerstvo zahraničí, premiér i ministr obrany rozhodnutí kritizovali jako nepřijatelné a poškozující vztahy. Šéf polské diplomacie Radosław Sikorski podepsal návrh na zapsání autora návrhu Svjatoslava Šeremety na polský seznam nežádoucích osob. Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo rozhodnutí za kontradiktivní vůči úsilí o rozvoj vztahů s Polskem; večer téhož dne byl příspěvek o rozhodnutí stažen ze sociálních sítí i webu rady.
Hlavní body
- Dne 20. října hlasovala Lvivská oblastní rada na plenárním zasedání pro vyhlášení roku 2027 rokem Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejího velitele Romana Šuchevyče a básníka Olega Olžyče.
- Rozhodnutí bylo vázáno na 120. výročí narození Šuchevyče, 85. výročí založení UPA a 120. výročí narození Olžyče.
- Autor návrhu Svjatoslav Šeremeta, předseda kulturního výboru rady, se při hlasování za iniciativu postavil a označil odkazované osoby za „naši historii, naše hrdiny".
- Pozdě večer 20. října byl příspěvek o rozhodnutí odstraněn ze sociálních sítí i z oficiálního webu Lvivské oblastní rady.
- Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz rozhodnutí označil za „nepřijatelné" a prohlásil, že prohlubuje rozpor mezi národy.
- Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí kritizoval jako „nerozumné" a hovořil o něm jako o „sebevražedné taktice", která poškozuje samotnou Ukrajinu a pomáhá jejím nepřátelům.
- Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski podepsal návrh na zařazení Svjatoslava Šeremety na polský seznam nežádoucích osob; podle jednoho ze zdrojů konečné rozhodnutí v této věci nepřijímá ministr zahraničí sám.
- Ukrajinské ministerstvo zahraničí rozhodnutí označilo za kontradiktivní pro úsilí o rozvoj ukrajinsko-polských vztahů a vyzvalo Polsko, aby se zdrželo „ostré kroky", které by mohly narušit normalizaci vztahů.
Proč je to důležité
Rozhodnutí Lvivské oblastní rady opět vyostřilo spor o historickou paměť mezi Ukrajinou a Polskem – zejména o hodnocení UPA, OUN, Romana Šuchevyče a volyňských událostí – a zasáhlo kooperaci v době ruské agrese. Reakce polské vlády na nejvyšší úrovni ukazují, že kauza se dotýká bilaterální důvěry, obranné spolupráce a vyhlídek Ukrajiny na evropskou integraci. Zvažovaný polský zápis autora návrhu na seznam nežádoucích osob a následné stažení oznámení z oficiálních zdrojů naznačují snahu zabránit vstupu regionálního rozhodnutí v platnost.
Co se stalo
Dne 20. října 2026 hlasovala Lvivská oblastní rada na plenárním zasedání pro vyhlášení roku 2027 „rokem Romana Šuchevyče, Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a Olega Olžyče". Rozhodnutí bylo vázáno na 120. výročí narození Šuchevyče, 120. výročí narození Olžyče a 85. výročí založení UPA. V průběhu roku 2027 měla Lvivská oblast naplánovat řadu memoriálních, vědeckých, kulturně-uměleckých, vzdělávacích a informačních akcí. Návrh inicioval Svjatoslav Šeremeta, předseda stálé komise rady pro kulturu a informační politiku a zároveň ředitel komunálního podniku „Dolja", který uvedl, že dotčené osobnosti jsou „naše historie, naši hrdinové". Pozdě večer 20. října byl příspěvek o rozhodnutí odstraněn ze sociálních sítí Lvivské oblastní rady a usnesení zmizelo z oficiálního webu rady; 21. října již nebyla na webu k nalezení. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz rozhodnutí na síti X označil za „nepřijatelné" a prohlásil, že nebuduje vzájemnou důvěru, ale prohlubuje rozpory; vyzval ukrajinské orgány, aby se od něj distancovaly. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski oznámil, že podepsal návrh na zařazení Šeremety na polský seznam nežádoucích osob; podle jednoho ze zdrojů konečné rozhodnutí v této věci nepřijímá ministr zahraničí sám. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí označil za „nerozumné“ a „sebevražednou taktiku", která poškozuje samotnou Ukrajinu, pomáhá těm, kdo jí chtějí uškodit, a může poskytnout odpůrcům ukrajinského vstupu do EU další argument. Polský náměstek ministra zahraničí Marcin Bosacki v rozhovoru pro TVN24 uvedl, že rozhodnutí bylo „velmi špatné, téměř provokativní" a učiněné „jako by agenty Ruska", přičemž Polsko dostalo od nejbližších spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského příslib, že rozhodnutí nevstoupí v platnost. Mluvčí polské diplomacie Maciej Wewiór řekl, že oslava UPA a „zločinečných postav" je v rozporu s evropskými hodnotami a strategickým, dobrým sousedským charakterem polsko-ukrajinských vztahů. Tiskový mluvčí polského prezidenta Rafał Leśkiewicz na rádiu ZET uvedl, že rozhodnutí „zapáchá ruskou provokací" a že by jeho přijetí měla prošetřit ukrajinská speciální služba. Ukrajinské ministerstvo zahraničí rozhodnutí Lvivské oblastní rady označilo za kontradiktivní pro úsilí o rozvoj ukrajinsko-polských vztahů, připomnělo, že šlo o rozhodnutí orgánu místní samosprávy na regionální úrovni, který se před hlasováním neporadil s ministerstvem ani jinými ústředními orgány, a že poslanci oblastních rad zastávají volené funkce a nepodléhají Nejvyšší radě, vládě, prezidentovi ani ústředním výkonným orgánům. Ministerstvo zároveň vyzvalo polskou stranu, aby se zdržela „ostrých kroků", které by mohly bránit normalizaci vztahů, a potvrdilo připravenost řešit problematické otázky diplomatickou cestou v duchu dobrého sousedství.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média a ministerstvo zahraničí zdůrazňují regionální povahu rozhodnutí Lvivské oblastní rady a skutečnost, že k němu došlo bez předchozí konzultace s ústředními orgány. Ministr zahraničí v reakci rozhodnutí označil za kontradiktivní vůči úsilí o rozvoj ukrajinsko-polských vztahů v podmínkách plné ruské agrese a bezprecedentních bezpečnostních hrozeb, připomněl, že poslanci místních rad zastávají volené funkce a nepodléhají ústředním institucím, a zároveň potvrdil připravenost konstruktivně řešit sporné otázky diplomatickými kanály v duchu dobrého sousedství. Ukrajinské zdroje rovněž připomínají, že Lvivská oblast plánovala v roce 2027 rozsáhlé memoriální, vědecké, kulturně-umělecké, vzdělávací a informační akce a že podobná regionální vyhlášení na počest UPA či Šuchevyče byla v minulosti přijata i radami Lvovské, Ternopilské, Rovenské a Volyňské oblasti.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Polská média a vládní představitelé zasazují rozhodnutí Lvivské oblastní rady do sporu o historickou paměť, zejména o hodnocení činnosti UPA a volyňské události, které Polsko kvalifikuje jako genocidu. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, premiér Donald Tusk, ministr zahraničí Radosław Sikorski, náměstek ministra zahraničí Marcin Bosacki a mluvčí ministerstva zahraničí Maciej Wewiór rozhodnutí kritizovali jako nepřijatelné, provokativní, poškozující polsko-ukrajinské vztahy a hrozící poskytnout odpůrcům ukrajinského vstupu do EU další argument. Polský tisk rovněž zmiňuje iniciátora rozhodnutí Svjatoslava Šeremetu, jeho dřívější polský zákaz vstupu a probíhající polský návrh na jeho zapsání na seznam nežádoucích osob jako formu osobní odpovědnosti.
V čem se zpravodajství liší
Polské a ukrajinské strany se shodují, že rozhodnutí poškozuje ukrajinsko-polské vztahy, avšak liší se ve výkladu a důsledcích: ukrajinské ministerstvo zahraničí a ukrajinská média zdůrazňují regionální charakter rozhodnutí, absenci konzultací s ústředními orgány a vládní snahu o diplomatické řešení, zatímco polští představitelé je označují za provokativní, poškozující samotnou Ukrajinu a hrozbu pro její evropskou integraci. Polští činitelé rovněž uvedli, že rozhodnutí „nevstoupí v platnost", a zmizení příspěvku z webu Lvivské oblasti označili za dobré znamení – tedy ačkoli rada o návrhu hlasovala a plánovala akce, faktický výsledek zůstává otevřený. Rozcházejí se i informace o formálním statusu polského kroku vůči Šeremetovi: většina zdrojů hovoří o podepsaném návrhu na zařazení na seznam nežádoucích osob, jeden zdroj však uvádí, že konečné rozhodnutí v této věci nepřijímá ministr zahraničí.
Souvislosti
Polsko kvalifikuje zločiny spáchané na polském obyvatelstvu v době volyňských událostí jako genocidu, zatímco mnozí ukrajinští historici a politici chápou události v širším kontextu polsko-ukrajinského konfliktu se vzájemnou odpovědností obou stran. V ukrajinské historické paměti jsou OUN a UPA často vnímány jako symboly boje za nezávislost a poválečného odporu proti Sovětskému svazu. Podobná regionální vyhlášení na počest UPA či Šuchevyče již dříve přijaly oblastní rady ve Lvovské, Rovenské, Ternopilské a Volyňské oblasti. Aktuální rozhodnutí Lvivské oblastní rady bylo vázáno na 120. výročí narození Šuchevyče a Olžyče a 85. výročí založení UPA; plánované akce zahrnovaly memoriální, vzdělávací, vědecké, kulturní, informační a výstavní akce v průběhu roku 2027.