Polští pravicoví poslanci žádají Tuska o povolení pochodu nezávislosti ve Lvově
21 polských poslanců z pravicových a krajně pravicových stran v čele s Jarosławem Kaczyńským, Grzegorzem Braunem a bývalým premiérem Mateuszem Morawieckým podepsalo výzvu adresovanou premiérovi Donaldu Tuskovi, v níž požadují uspořádání „Polského pochodu nezávislosti" ve Lvově 11. listopadu. Ukrajinská občanská organizace ve Lvově iniciativu označila za politickou provokaci a vyzvala polskou vládu, aby ji odmítla. Ukrajinské úřady se v době zveřejnění zpráv ještě nevyjádřily.
Hlavní body
- 21 polských poslanců z pravicových stran podepsalo výzvu premiérovi Donaldu Tuskovi ke konání „Polského pochodu nezávislosti" ve Lvově 11. listopadu, u příležitosti Dne nezávislosti Polska.
- Mezi signatáři jsou Jarosław Kaczyński (PiS), Grzegorz Braun (Konfederacja Korony Polskiej) a bývalý premiér Mateusz Morawiecki (Rozwój Plus).
- Autorem výzvy je poslanec PiS Dariusz Matecki; dále ji podepsali zástupci stran Prawo i Sprawiedliwość, Konfederacja, Rozwój Plus a Konfederacja Korony Polské.
- Signatáři tvrdí, že pomoc Polska Polákům žijícím na Ukrajině je nedostatečná, a poukazují na to, že polské orgány spolufinancují ukrajinské akce k 24. srpnu.
- Místopředseda Sejmu a spolupředseda Konfederace Krzysztof Bosak označil nápad za „docela podivný" a uvedl, že případný pochod by se měl konat v Kyjevě a měl by být adresován ukrajinským institucím.
- Lvovská občanská organizace „Paměť a spravedlnost – sdružení potomků ukrajinských obětí polských represí" označila iniciativu za politickou provokaci a vyzvala polskou vládu, aby ji odmítla.
- Jeden ze signatářů, Grzegorz Braun, je vyšetřován polskou prokuraturou za poškození památníku UPA v Lubelském vojvodství; ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že by měl být stíhán.
Proč je to důležité
Výzva představuje neobvyklou mezistranickou iniciativu, která sjednocuje polské pravicové a krajně pravicové strany kolem symbolického aktu na Den nezávislosti Polska v ukrajinském městě. Dotýká se politicky citlivé historie mezi Polskem a Ukrajinou, včetně odkazu UPA, v období napětí ve vzájemných vztazích. Iniciativa již vyvolala ostrou kritiku ze strany ukrajinských občanských skupin i některých polských politiků a komentátorů, a to i v rámci signatářských stran.
Co se stalo
Skupina 21 polských poslanců z pravicových a krajně pravicových stran podepsala výzvu adresovanou premiérovi Donaldu Tuskovi, v níž požaduje uspořádání „Polského pochodu nezávislosti" ve Lvově 11. listopadu, tedy v polský Den nezávislosti. Autorem výzvy je poslanec PiS Dariusz Matecki; mezi signatáři figurují předseda PiS Jarosław Kaczyński, lídr Konfederace Korony Polské Grzegorz Braun a bývalý premiér Mateusz Morawiecki. K podpisu se připojili i zástupci stran Konfederacja a Rozwój Plus. Signatáři tvrdí, že polská pomoc Polákům žijícím na Ukrajině je nedostatečná, a poukazují na to, že polské samosprávy a státní instituce spolufinancují ukrajinské akce k 24. srpnu. Podle některých zdrojů jde zřejmě o první iniciativu, na které se společně podílejí zástupci všech polských pravicových a krajně pravicových parlamentních sil. Místopředseda Sejmu a spolupředseda Konfederace Krzysztof Bosak nápad označil za „docela podivný" a uvedl, že pochod by se případně měl konat v Kyjevě a výzva měla směřovat na ukrajinské instituce. Lvovská občanská organizace „Paměť a spravedlnost – sdružení potomků ukrajinských obětí polských represí" iniciativu označila za politickou provokaci a vyzvala polskou vládu, aby ji odmítla. Ukrajinské úřady se v době zveřejnění zpráv ještě nevyjádřily. Samostatnou kauzou spojenou s jedním ze signatářů je incident, při němž Grzegorz Braun 10. září zveřejnil video, na kterém těžkým nástrojem poškozuje kamenný obelisk – památník UPA v Lubelském vojvodství. Polská prokuratura uvedla, že vyšetřuje zničení památníku na pohřebišti 41 příslušníků UPA, a ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že by měl být proti Braunovi zahájen trestní stíhání.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všech šest zdrojů v syntéze jsou ukrajinská média, která iniciativu důsledně rámují jako provokativní krok namířený proti Ukrajině. Zdůrazňují prohlášení lvovské občanské organizace, která výzvu označila za politickou provokaci nemající nic společného s dobrými sousedskými vztahy, a vyzvala polskou vládu, aby ji odmítla. Ukrajinská média rovněž připomínají historické polsko-ukrajinské třenice spojené s odkazem UPA, incident s poškozením památníku UPA Grzegorzem Braunem a dřívější rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odejmout Zelenského Řádu bílé orly. Ukrajinské úřady se v době zveřejnění zpráv k iniciativě nevyjádřily.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodují na přesné lokalizaci památníku UPA, který poškodil Grzegorz Braun: část z nich jej umisťuje do vesnice Białystok v Hrubieszówském okrese, další uvádějí gminu Dołhobyczów. Obě místa se nicméně nacházejí v Lubelském vojvodství.
Souvislosti
Mezi Polskem a Ukrajinou panuje v posledních měsících napětí spojené s historickými spory. 19. června polský prezident Karol Nawrocki oznámil, že Zelenského zbavil Řádu bílé orly v reakci na ukrajinský dekret pojmenovávající vojenskou jednotku po „hrdinech UPA". Zelenskyj druhý den řád vrátil přes službu Nova Poshta a prohlásil, že Ukrajina zůstává Polsku vděčná za podporu. 8. července se oba prezidenti setkali na summitu NATO. Grzegorz Braun, jeden ze signatářů lvovské výzvy, je vyšetřován polskou prokuraturou za poškození kamenného památníku UPA na pohřebišti 41 příslušníků UPA v Lubelském vojvodství; ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že by měl být stíhán.