Polsko zakázalo vstup Sviatoslavu Šeremetovi do schengenského prostoru na pět let
Polsko zakázalo vstup a pobyt Sviatoslava Šeremety v zemích schengenského prostoru na pět let, do 20. října 2031. Zákaz oznámil polský ministr vnitra Marcin Kierwiński na žádost ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského. Důvodem byla Šeremetova úloha při prosazení rozhodnutí Lvovské krajské rady označit rok 2027 jako rok Romana Šukhevyče, Ukrajinské povstalecké armády a Olega Olžyče.
Hlavní body
- Zákaz vstupu a pobytu v schengenském prostoru platí do 20. října 2031.
- O zákazu informoval 21. října polský ministr vnitra Marcin Kierwiński.
- Žádost podal ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.
- Sviatoslav Šeremeta je poslanec Lvovské krajské rady a ředitel pamětnicko-výzkumného centra „Dolja“.
- Šeremeta byl iniciátorem označení roku 2027 jako roku Romana Šukhevyče, UPA a Olega Olžyče na Lvovsku.
- Rada přijala toto rozhodnutí 20. října k 120. výročí narození Šukhevyče a Olžyče a 85. výročí vzniku UPA.
- Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí označilo rozhodnutí kontraproduktivním a vyzvalo Varšavu, aby se zdržela rázných kroků.
Proč je to důležité
Zákaz představuje výrazné zesílení sporu mezi Polskem a Ukrajіною навazujícího na historickou paměť a vzpomínání na představitele UPA. Vytváří konkrétní omezení pro ukrajinského politika, který se podílí na přeshraničních memorializačních aktivitách a exhumacích obětí Volyňské katastrofy. Zároveň ukazuje, že se spor rozšiřuje na veřejnou agendu polských představitelů i na úrovni ukrajinského ministerstva zahraničních věcí.
Co se stalo
Polsko rozhodlo o zákazu vstupu a pobytu Sviatoslava Šeremety v zemích schengenského prostoru na pět let, do 20. října 2031. Rozhodnutí oznámil 21. října ministr vnitra Marcin Kierwiński. Žádost o zápis Šeremety do registru nežádoucích osob podal ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.
Šeremeta je депутат Lvovské krajské rady a ředitel centra „Dolja“. Byl iniciátorem říjnového rozhodnutí krajské rady označit rok 2027 jako rok Romana Šukhevyče, Ukrajinské povstalecké armády a Olega Olžyče. Rozhodnutí bylo přijato 20. října a mělo připomenout 120. výročí narození Šukhevyče a Olžyče a 85. výročí vzniku UPA. Zveřejnění rozhodnutí bylo následně odstraněno ze sociálních sítí a oficiálního webu rady.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinské zdroje zdůrazňují osobní targeting ukrajinského politika a motivaci zákazu reakcí Polska na vnitrostátní rozhodnutí o uchovávání památky. Některé z nich navíc upozorňují na tvrzení, že Польша у зв’язку з рішенням зупинила постачання військового пакета допомоги Україні; однак це твердження не підтверджене польським офіційним представником у наданих фактах. Українське МЗС критикувало рішення Львівської обласної ради як таке, що заважає двостороннім відносинам, що свідчить про внутрішньоукраїнську незгоду з регіональним голосуванням.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Polski představitelé reagovali na rozhodnutí kriticky: premiér Donald Tusk jej označil za taktiku pomáhající nepřátelům Ukrajiny a za „sebevražnou“, zatímco ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz upozornil na rozklad vzájemné důvěry mezi národy. Mezi reakcemi se objevily také návrhy starostů Krakov a Přemyšle přerušit partnerské vztahy se Lvovem. Tyto reakce ukázaly, že se spor týká nejen historické paměti, ale i regionálních a mezinárodních vztahů.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinská média s odvoláním na zdroj v ukrajinskej vládě informovala o případném pozastavení polského vojenského balíčku pomoci Ukrajině v souvislosti s rozhodnutím Lvovské krajské rady. Toto tvrzení je však v podkladech označeno jako sporné a není potvrzeno žádným polským oficiálním vyjádřením.
Souvislosti
Rozhodnutí Lvovské krajské rady bylo přijato 20. října a souviselo s připomenutím 120. výročí narození Romana Šukhevyče, 85. výročí vzniku UPA a 120. výročí narození Olega Olžyče. Пізніше видалили zveřejněnou informaci z webu a sociálních sítí rady. Šeremeta rovněž vede exhumace na místech masakrů ukrajinských občanů v Polsku, včetně obce Lasków v Lubelském vojvodství, kde byly předběžně zjištěny ostatky více než 40 osob. Ukrajina a Polsko mají dlouhodobé spory o historické paměti Volyňské katastrofy a UPA.