Reuters
Reuters je mezinárodní zpravodajská agentura se sídlem v Londýně, jedna z největších na světě. Byla založena v roce 1851 a dnes je součástí Thomson Reuters. Poskytuje zprávy, finanční data a mediální služby médiím, podnikům a vládám.
-
Trump znovu obvinil Ukrajinu z drahého dieselu a vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruské rafinerie
Americký prezident Donald Trump 30. září v Bílém domu prohlásil, že hlavní příčinou rekordních cen dieselu v USA nejsou události na Blízkém východě, ale ukrajinské údery na ruské rafinerie, které vyřazují z provozu velké zpracovatelské kapacity „znepokojivou rychlostí". Zopakoval výzvu Zelenskému, aby útoky zastavil, a připustil možnost zákazu exportu dieselu z USA. Analytici a další činitelé jeho vlády uvádějí jako hlavní příčinu spíše americkou válku proti Íránu a ztenčující se světové zásoby pohonných hmot.
-
Putinův vyslanec Dmitrijev jednal ve Washingtonu o Ukrajině a energetice
Zvláštní vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev jednal 28. září ve Washingtonu s americkými představiteli o ukončení války na Ukrajině a o možných energetických projektech USA a Ruska po jejím skončení. Americký úředník popsal rozhovory jako „konstruktivní". Dmitrijev, který je zároveň šéfem ruského investičního fondu RDIF, se ve Washingtonu setkal se zástupci ministerstev financí a energetiky USA.
-
Zátah u americké základny Fairford v Británii: několik lidí zatčeno pro podezření z přípravy teroristického útoku
Několik mužů bylo 27. září zatčeno v britském hrabství Gloucestershire poblíž americké letecké základny Fairford kvůli podezření z trestných činů podle zákona o výbušninách. Vesnice Welford byla evakuována, na místě zasahuje vojenská pyrotechnická jednotka a protiteroristická policie. Americký prezident Donald Trump zatčení označil za "fantastické" a uvedl, že podezřelí byli dlouhodobě sledováni.
-
Budanov: Ukrajina naléhavě potřebuje rozšířený přístup ke Starlinku a Starshieldu a rakety pro Patrioty
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov v rozhovoru s Newsforce uvedl, že Ukrajina naléhavě potřebuje rozšířený přístup ke schopnostem satelitní komunikace Starlink a Starshield a rovněž interceptorové rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot, aby mohla zasahovat ruské raketové kompleky. Úryvek rozhovoru zveřejnil v neděli 27. září Budanov na svém telegramovém kanálu.
-
Stubb požádal Muska, aby rozšířil Starlink pro Ukrajinu na údery proti ruským raketovým odpalovacím zařízením
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru s Reuters uvedl, že požádal šéfa SpaceX Elona Muska o rozšíření pokrytí satelitního internetu Starlink pro Ukrajinu tak, aby mohla zasahovat mobilní odpalovací zařízení ruských balistických raket na okupovaném ukrajinském území i v Rusku. Podle Stubba jde o strategické opatření, které by „zachránilo životy“. Zároveň varoval, že válka podle něj neskončí dříve než v zimě, a že spojenci připravují zimní balíček pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, energetiky a financí.
-
Kyev je připraven na třístranné rozhovory USA–Ukrajina–Rusko, USA navrhly Spojené arabské emiráty jako místo setkání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americká strana navrhla uspořádat třístranné setkání ve formátu Ukrajina–USA–Rusko na technické úrovni, přičemž jako místo jednání byly navrženy Spojené arabské emiráty. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina je na takové rozhovory připravena, zároveň ale vyjádřil pochybnosti o ruské ochotě k míru a citoval výroky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Radě bezpečnosti OSN. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že probíhají příslušné kontakty, a uvedl, že třístranné setkání se může konat v blízké době.
-
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinerie a závod Iskra; Zelenskyj potvrdil útoky
V noci na 25. září 2026 zasáhly ukrajinské bezpilotní letouny několik ruských regionů. Generální štáb Ukrajiny a prezident Zelenskyj potvrdili údery na rafinerie Lukoil-Permněftěorgsintez v Permu a Novošaachtinské v Rostovské oblasti, závod Iskra v Uljanovsku patřící koncernu Almaz-Antej a další provozy spojené s obranným průmyslem. Gubernátoři Permu a Rostovské oblasti potvrdili poškození a dočasné zastavení provozu. Podle ukrajinské strany byly zasaženy také radarové stanice u Novošaachtinsku.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Vrchní velitel NATO pro Evropu: Aliance posiluje sdílení zpravodajství v reakci na sabotáže spojované s Ruskem
Vrchní velitel NATO pro Evropu Alexus Grinkevich v rozhovoru pro Reuters uvedl, že Aliance zvyšuje sdílení zpravodajských informací kvůli vlně sabotáží a incidentům pravděpodobně spojeným s Ruskem. Zároveň vyzval ke klidu a odmítl představu, že by Moskva mohla využít vyčerpání amerických zásob přesných raket k útoku na NATO.
-
Rubio se setká s Lavrovem v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se 23. září setká v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Schůzka se koná při zasedání Valného shromáždění OSN a navazuje na úterní jednání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. Kyjev i Washington podle Zelenského chtějí ukončit válku do zimy; Rusko podle Lavrova boj nezastaví, dokud budou možné rozhovory.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
Trump v telefonátu se Zelenským opakovaně žádal Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie
Během telefonátu mezi Donaladem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, ke kterému došlo 20. nebo 21. září, americký prezident opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinerie, a slovo „diesel“ zaznělo při rozhovoru mnohokrát. Trump jako důvod uvedl rostoucí světové ceny nafty. Oba prezidenti se dohodli na osobním setkání 22. září v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde má Trump tlačit na „energetické příměří“.
-
USA varují spojence včetně Ukrajiny před až pětiletými zpožděními dodávek raket a protivzdušné obrany
Spojené státy varovaly spojence, že dodávky klíčových zbraňových systémů mohou být zpožděny až o pět let, protože americká armáda vyčerpala své zásoby během války s Íránem. Německo, země východní Evropy a Ukrajina, která potřebuje další interceptory Patriot před těžkou zimou, patří mezi nejvíce postižené. Zásoby jsou podle odhadů zdecimovány: USA údajně spotřebovaly přes polovinu nejmodernějších raket Patriot, asi třetinu zásob Tomahawk a téměř polovinu raket THAAD.
-
Ukrajinská rozvědka předvedla japonské delegaci součásti severokorejské balistické rakety
Hlavní zpravodajská správa ministerstva obrany Ukrajiny (HUR) představila v Kyjevě součásti severokorejské balistické rakety parlamentní delegaci Japonska vedené předsedou Poslanecké sněmovny Eisuke Morim. Podle HUR umožňuje rozbor součástí posoudit technické vlastnosti rakety i schopnosti severokorejského vojensko-průmyslového komplexu. Setkání, o kterém se hovořilo v sobotu 19. září, je prezentováno jako důkaz spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem, jež ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i Japonsko a další státy asijsko-pacifického regionu.
-
Úder ukrajinských dronů zastavil rafinerii YANOS u Moskvy, poškozen klíčový blok
Ukrajinský úder drony zasáhl ruskou rafinerii Slavněfť-Jaroslavněfťorgsiněz (YANOS) asi 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Poškodil blok primárního zpracování ropy AVT-3 s kapacitou přibližně 40 procent celkové kapacity závodu a rafinerie musela ve čtvrtek 17. září zastavit zpracování ropy. Palivo z Jaroslavle se tentýž den přestalo objevovat na ruské komoditní burze.
-
Trump podepsal zákon Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu
Prezident USA Donald Trump 18. září 2026 podepsal zákon o sankcích proti Rusku a Íránu, pojmenovaný po zesnulém republikánském senátorovi Lindseym Grahamovi. Dokument umožňuje zavést až 100% cla na zboží ze zemí, které patří mezi pět největších kupců ruské ropy a plynu, a rozšiřuje omezení vůči ruskému vojenskému vedení, finančnímu a energetickému sektoru i takzvané stínové flotile.
-
Ukrajinské údery na ruský letiště v Rostově a rafinerii Slavneft-JANOS v Jaroslavli
Ukrajinské síly v noci na 17. září zasáhly vojenské letiště v Rostově na Donu a ropnou rafinerii Slavneft-JANOS v Jaroslavli. Podle prezidenta Zelenského byla při úderu na letišti zničena či poškozena letadla An-12, dvě An-26 a tři vrtulníky; operaci na rafinerii provedly společně SBU, Síly bezpilotních systémů, HUR a SZR. Útok potvrdili i oba ruští oblastní guvernéři, kteří hlásili požáry a výpadky elektřiny, ale odmítli zranění či oběti.