Trump a Putin se dohodli na dodávkách ruské nafty; Kyjev o kroku nebyl informován
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruského motorového dieselu na americký a světový trh. O dva dny později vyhlásil „energetické příměří“, které se týkalo pouze úderů na rafinerie v obou zemích. Ministrem financí USA byla vydána licence umožňující dovoz ruské nafty, Ukrajina o dohodě předem nevěděla a Moskva krátce poté potvrdila, že Putin nebude s Ukrajinou vyjednávat. Italská premiérka Giorgia Meloni označila dohodu za „velmi rizikové rozhodnutí“.
Hlavní body
- Trump se 9. října dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty: přes 300 000 tun okamžitě, 500 000 tun v listopadu a 1 milion tun v krátkém období
- 11. října Trump oznámil „energetické příměří“ vztahující se pouze na údery na rafinerie v obou zemích
- Ministerstvo finanční a USA vydalo generální licenci č. 135 povolující dovoz ruské nafty do 7. dubna 2027
- Kyjev uvedl, že o dohodě nebyl předem informován; Rusko po oznámení pokračovalo v úderech na Ukrajinu
- Skupina 12 amerických senátorů z obou stran vyzvala Trumpa ke zrušení dohody
- Italská premiérka Giorgia Meloni 14. října označila dohodu za „velmi rizikové rozhodnutí“
- Cena galonu nafty v USA byla před dohodou 6,28 USD, 13. října 6,27 USD — pokles o jeden cent
- Volby do Kongresu USA jsou naplánovány na 3. listopadu
Proč je to důležité
Dohoda znamená vydání licence amerického ministerstva financí, jež fakticky obrací zákaz dovozu ruské nafty, který v roce 2022 přijal Kongres, a otevírá Moskvě nový zdroj příjmů. Trump současně tlačil na Kyjev, aby zastavil údery na ruskou energetickou infrastrukturu, a veřejně vyzval Ukrajinu ke zvolení nového vůdce, čímž prohloubil roztržku s Ukrajinou. Minuty po oznámení Kreml potvrdil, že Putin nebude s Ukrajinou vyjednávat, a ruské údery na Ukrajinu pokračovaly — dohoda tak vyhlížela jako politické gesto, které nesnizovalo eskalaci. Proti dohodě se postavili američtí senátoři z obou stran a italská premiérka Meloni, což signalizuje rozpory mezi západními partnery. Analytici i ISW zpochybňují, zda ohlášené objemy mohou ceny pohonných hmot v USA reálně ovlivnit, a dohodu vnímají jako především politické signál před volbami do Kongresu 3. listopadu.
Co se stalo
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské motorové nafty na americký a světový trh s cílem snížit ceny pohonných hmot. Podle oznámení mělo jít o více než 300 000 tun okamžitě, 500 000 tun v listopadu, 1 milion tun v krátkém období a další 3 miliony tun v závislosti na stavu ruského rafinérského sektoru. 11. října Trump ohlásil „energetické příměří“, které se však vztahovalo pouze na pozastavení úderů na ropné rafinerie v obou zemích. Ministerstvo financí USA vydalo generální licenci č. 135, jež americkým firmám povoluje nákup, prodej, dodání a dovoz ruské nafty do 7. dubna 2027. Kyjev uvedl, že o dohodě předem informován nebyl. Krátce po oznámení Kreml potvrdil, že Putin v současnosti nebude s Ukrajinou vyjednávat — údajně kvůli rozhořčení nad údery během voleb do Státní dumy — a Rusko po oznámení pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Trump rovněž veřejně vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového vůdce, a tlačil na Kyjev, aby zastavil údery na ruská energetická zařízení. Skupina 12 amerických senátorů z obou stran zaslala dopis požadující zrušení dohody, italská premiérka Giorgia Meloni ji 14. října označila za „velmi rizikové rozhodnutí“ a evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis zpochybnil, zda by ruský vývoz v takovém objemu vůbec mohl ceny v USA ovlivnit.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média staví dohodu do popředí jako zásadní zradu spojence: připomínají, že Ukrajina o kroku předem nevěděla, že „energetické příměří“ pokrývá pouze údery na rafinerie, zatímco Rusko pokračuje v úderech na ukrajinskou energetickou a vodní infrastrukturu před zimou. Zdůrazňují Zelenského protinávrh, že by Ukrajina mohla dodávat naftu USA výměnou za záruky ochrany ukrajinské energetiky, a citují, že jediný klíčový ukrajinský rafinérský závod vyřadily ruské údery z provozu již v roce 2022. Rámec dohody spojují se zákonem Graham z 18. září a s licencí ministerstva financí jako rozporný postoj USA, který tlačí na Ukrajinu a zároveň ulehčuje Rusku. Připomínají také pokles ruských příjmů z ropy a plynu o 17 % za první tři čtvrtletí jako důsledek ukrajinských úderů a rámec západního odporu vůči dohodě (Meloni, Dombrovskis, senátoři z obou stran) prezentují jako důkaz, že krok je kontroverzní i mimo Kyjev.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zahraniční zpravodajství — zejména z čínského tisku citovaného Al-Džazírou — prezentuje dohodu jako politicky motivovaný, možná dočasný a předvolební manévr před volbami do Kongresu 3. listopadu; analytici jako Ma Bo a Lin Boqiang jej popisují jako „reciproční“ nouzové gesto, nikoli strukturální změnu sankcí. Zároveň upozorňuje, že ruské úřady přímo říkají, že hlavní příčinou nedostatku nafty je válka kolem Íránu, ne ukrajinské údery na ruské rafinerie, a připomíná ujištění ruského vicepremiéra Novaka, že vývoz podle dohody nenaruší ruský domácí trh — ujištění, které ISW vyhodnotil jako předběžné zmírňování obav. Mezinárodní rámec rovněž zahrnuje varování, že sekundární sankce vůči velkým dovozcům ruské energie mohou zůstat v platnosti i nadále. Zvláštní pozornost věnuje postojům vůči dohodě uvnitř Západu: italská premiérka Giorgia Meloni ji 14. října označila za „velmi rizikové rozhodnutí“, které může legitimizovat postup Moskvy, generovat nové válečné příjmy a implicitně oslabit tlak sankcí, zatímco americký ekonomický komisař Valdis Dombrovskis zpochybnil, zda by ohlášené objemy vůbec mohly mít smysluplný dopad na ceny pohonných hmot v USA.
V čem se zpravodajství liší
Neshody mezi zdroji se týkají několika klíčových bodů. Zaprvé, samotného účinku dohody na americké ceny pohonných hmot: Trump a Bílý dům slibují rychlý pokles, zatímco ekonomové, komisař EU pro hospodářství Valdis Dombrovskis, analytici Ivan Preobraženský a Alexandr Gabuev, italská premiérka Meloni i ruští experti citovaní čínským tiskem tvrdí, že objemy jsou příliš malé a hlavním faktorem růstu cen je válka kolem Íránu, nikoli ukrajinské údery na ruské rafinerie. Zadruhé, ochoty Ruska jednat s Ukrajinou: Kreml krátce po oznámení dohody potvrdil, že Putin nebude vyjednávat, zatímco Trump 13. října prohlásil, že oba, Putin i Zelenskyj, chtějí válku ukončit, ale „nevědí jak“. Zatřetí, hrozby Washingtonu pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou: evropští představitelé toto tvrzení přeposlali čínskému tisku, Trump jej veřejně popřel a prohlásil, že sdílení zpravodajských informací pokračuje. Nakonec panují rozdíly v tom, jak daleko dohoda sahá: některé texty čínského tisku popisují šestiměsíční pozastavení sankcí na vývoz ruské energie a povolení prodávat za tržní ceny, ale dodávané materiály současně konstatují, že žádný regulatorní text vymezující rozsah, podmínky a příjemce nebyl zveřejněn.
Souvislosti
Na pozadí dohody stojí několik protichůdných skutečností. 18. září Trump podepsal zákon Graham, který mu dává pravomoc uvalit sekundární cla až 100 % na země dovážející ruskou energii — opatření, které se s novým uvolněním sankcí vůči ruské naftě jen obtížně snáší. Ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu přinutily Rusko, jednoho z největších světových dodavatelů motorové nafty, částečně pozastavit vývoz a přispěly k přibližně 17% meziročnímu poklesu ruských příjmů z ropy a plynu za první tři čtvrtletí. Světové ceny ropy se dříve v roce pohybovaly kolem 60 dolarů za barel, ale po válce USA a Izraele proti Íránu vystoupaly nad 100 dolarů za barel — což odborníci včetně Meloni i ruští představitelé citovaní ISW považují za důležitější příčinu růstu cen nafty v USA než ukrajinské údery na ruské rafinerie. Rusko se zároveň potýká s akutním domácím nedostatkem pohonných hmot, což je kontext ujištění vicepremiéra Novaka, že vývoz podle dohody ruský trh nenaruší — ujištění, které ISW popisuje jako předběžné zmírňování rizik. Tyto energetické kroky navazují na setkání Trumpa a Putina v Anchorage na Aljašce 15. srpna 2025. Evropští představitelé, jak je cituje čínský tisk, tvrdí, že Washington pohrozil pozastavením sdílení zpravodajských informací a mechanismu dodávek zbraní, aby přiměl Ukrajinu zastavit údery na ruská zařízení — což Trump popřel a současně prohlásil, že sdílení zpravodajských informací pokračuje.