Evropa připravuje tvrdší sankce proti Rusku navzdory Trumpově dohodě o dodávkách ruské nafty
Evropští představitelé hodnotí Trumpovu dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty na americký trh jako krok motivovaný vnitropolitickými tlaky před listopadovými volbami v USA. Ministry zahraničních věcí EU 12. října schválili dosud největší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku, Evropská komise pracuje na 23. sankčním balíčku a lídři Polska, Německa, Británie a Norska vyzývají k dalšímu zpřísnění omezení. Kyjev i vlády EU odmítly Trumpovo tvrzení o energetickém příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Hlavní body
- 12. října ministry zahraničních věcí EU schválili dosud největší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku, na nějž přibylo přes 1600 fyzických a právnických osob.
- Evropská komise pracuje na 23. sankčním balíčku, který má být vládám členských států předložen do konce roku 2026.
- Trump 9. října oznámil dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh; objem může činit 4,8 milionu tun, což evropští a ukrajinští představitelé odhadují na zhruba 10 dní americké spotřeby.
- Evropští činitelé spojují Trumpovo rozhodnutí s vnitropolitickými motivy před listopadovými volbami do Kongresu USA, které se konají 3. listopadu 2026.
- Polský premiér Donald Tusk a německý kancléř Friedrich Merz vyzvali k výraznému zpřísnění sankcí; Británie a Norsko rovněž deklarovaly připravenost tlak na Moskvu zvyšovat.
- Kyjev oficiálně popřel, že by mezi Ukrajinou a Ruskem existovala dohoda o zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, a 11. října ruské síly zasáhly TEC-5 v Charkově a obec Pesočyn; tři lidé zahynuli a přes 20 bylo zraněno.
Proč je to důležité
Evropští politici vnímají ruskou dohodu o dodávkách nafty jako oslabení páky na Moskvu, která slouží domácím politickým potřebám Trumpa před volbami do Kongresu. Přislíbených 4,8 milionu tun ruské nafty podle odhadů evropských a ukrajinských činitelů pokryje zhruba jen 10 dní americké spotřeby, takže cenový dopad bude minimální. Členské státy EU současně zpřísňují sankce – schválily dosud největší rozšíření sankčního seznamu a připravují 23. balíček – což ukazuje prohlubující se rozpor s Washingtonem v politice vůči Rusku. Trumpovo tvrzení o energetickém příměří odmítly jak Kyjev, tak evropské vlády, a po ohlášení pokračovaly ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Co se stalo
Americký prezident Donald Trump 9. října oznámil během telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Objem dodávek může v následujících měsících činit 4,8 milionu tun, což evropští a ukrajinští představitelé odhadují na zhruba 10 dní americké spotřeby. Podle evropských diplomatů je krok spojen s vnitropolitickými tlaky před listopadovými volbami do Kongresu USA, které se konají 3. listopadu 2026; během kampaně v roce 2024 Trump sliboval snížení ceny benzinu pod 2 dolary za galon a američtí voliči nyní platí více než dvojnásobek. 11. října Trump prohlásil, že mezi Ruskem a Ukrajinou začalo energetické příměří; Kyjev to oficiálně popřel a požádal Washington o podrobnosti. Tentýž den ruské síly zasáhly TEC-5 v Charkově a odpálily raketu na obec Pesočyn v Charkovské oblasti – tři lidé zahynuli a přes 20 bylo zraněno. 12. října ministry zahraničních věcí EU schválili dosud největší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku, na který přibylo přes 1600 subjektů; Evropská komise pracuje na 23. sankčním balíčku, který má být předložen do konce roku 2026. Polský premiér Donald Tusk, německý kancléř Friedrich Merz a ministři Británie a Norska vyzvali k dalšímu zpřísnění sankcí. Lídři EU chystají na čtvrtečním summitu v Bruselu společné prohlášení s výzvou k novým sankcím proti ruským ropným příjmům.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Kyjev oficiálně popřel, že by mezi Ukrajinou a Ruskem existovala jakákoli dohoda o zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, a vyzval Washington, aby případné dohody upřesnil. Ukrajinské zdroje zdůrazňují, že bezprostředně po Trumpově ohlášení „příměří“ pokračovaly údery ruských sil na TEC-5 v Charkově a na obec Pesočyn. Zelenskyj varoval, že jakékoli uvolnění sankcí vůči Rusku bez jasné a trvalé deeskalační dohody je „zřejmou slabostí, která hraje do karet Rusku“. Ukrajinští představitelé rovněž zpochybňují, že by přislíbených 4,8 milionu tun ruské nafty mělo výraznější vliv na ceny pohonných hmot v USA.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Média včetně Politica shledávají, že mezi evropskými činiteli převládá názor, že Trumpovo rozhodnutí je motivováno vnitropolitickými tlaky před listopadovými volbami do Kongresu USA. Přislíbených 4,8 milionu tun ruské nafty podle evropských odhadů pokryje jen asi 10 dní americké spotřeby a jeden z vysokých úředníků EU uvedl, že „další dodávky paliva budou mít na ceny v USA minimální dopad“. Většina evropských činitelů se Trumpovi vyhýbá otevřené kritice, přestože o dohodě pochybují; zároveň se připravuje čtvrteční summit Evropské rady, na kterém lídři Polska, Německa, Británie a Norska společně vyzvou k novým sankcím proti ruským ropným příjmům a k uzavření mezer v platných omezeních. Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Trump je před volbami „přitlačen ke zdi“ a hledá východisko v zahraniční politice.
Souvislosti
Trump 9. října oznámil dohodu o ruské naftě během telefonátu s Putinem v době, kdy ukrajinská delegace spolu se zástupci EU jednala v Miami. 11. října Trump tvrdil, že začalo energetické příměří; Kyjev to popřel a tentýž den Rusko zaútočilo na TEC-5 v Charkově a na obec Pesočyn, kde tři lidé zahynuli a přes 20 bylo zraněno. Evropští lídři vnímají ruské energetické příjmy jako klíčovou páku pro donucení Moskvy k jednání. Představitelé Británie a Norska rovněž deklarovali připravenost tlak na Moskvu zvyšovat.