Zveřejněno · Aktualizováno

Petr Pavel: Trumpova dohoda o ruském naftě poskytla Moskvě šanci na příměří a odebrala ji

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network uvedl, že dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem o dodávkách nafty oslabila tlak na Moskvu a připravila ji o možnost příměří s Ukrajinou, které podle něj bylo blízko. Pavel ujistil o podpoře prezidenta Volodymyra Zelenského, odmítl obviňovat Ukrajinu z konfliktu a dohodu označil za „chybu", zároveň ale odmítl mluvit o zradě ze strany USA.

Hlavní body

  • Český prezident Petr Pavel se domnívá, že zrušení sankcí na ruskou naftu Trumpem připravilo Moskvu o šanci na příměří, které považuje za blízké.
  • Na začátku října Trump oznámil dohodu, podle níž mělo Rusko dodávat do USA stovky tisíc tun nafty.
  • Pavel dohodu označil za „chybu" a uvedl, že dala Kremlu „možnost si odpočinout" a posílila jeho morálku.
  • Bílý dům ve středu prohlásil, že Trump „úspěšně vyjednal" dohodu o zajištění „obrovských objemů nafty" a snížení cen.
  • Pavel vyjádřil podporu Volodymyru Zelenskému a odmítl obviňovat Ukrajinu z konfliktu.
  • Demokrat Gregory Meeks předložil bipartizní návrh zákona, který má dohodu zablokovat, a 12 senátorů zaslalo Trumpovi dopis požadující její zrušení.
  • Pavel odmítl dohodu označit za zradu USA vůči Ukrajině nebo evropským partnerům.

Proč je to důležité

Dohoda otevírá cestu pro velké objemy ruské nafty na světový trh a může oslabit sankční tlak na Moskvu, čímž se mění podmínky pro případné příměří na Ukrajině. V USA se zároveň formuje bipartizní odpor — návrh zákona demokrata Gregoryho Meeks a dopis 12 senátorů — který může dohodu zablokovat nebo zrušit. Postoj českého prezidenta je výslovně pro-ukrajinský, ale zároveň zdrženlivý vůči hodnocení kroků USA jako zrady.

Co se stalo

V rozhovoru poskytnutém síti Axel Springer Global Reporters Network, do které patří i Politico, český prezident Petr Pavel zhodnotil říjnovou dohodu Donalda Trumpa s Ruskem o dodávkách nafty. Podle Pavla zrušení sankcí na ruskou naftu připravilo Moskvu o šanci na příměří, které bylo podle něj blízko. Koordinované sankce USA a Evropy proti ruské ropě, oligarchům a dalším odvětvím podle něj dostávaly Rusko „do úzkých", ale dohoda Kremlu poskytla „možnost si odpočinout" a posílila jeho morálku. Bílý dům ve střegu uvedl, že Trump „úspěšně vyjednal" dohodu s cílem zajistit „obrovské objemy nafty" a snížit ceny. Pavel dohodu označil za „chybu", protože dává Rusku novou naději ignorovat Evropu a Ukrajinu a soustředit se na dohody s USA a případně s Čínou. Zároveň odmítl dohodu nazvat zradou USA vůči Ukrajině či evropským partnerům. Vyjádřil rovněž podporu Volodymyru Zelenskému, který čelil kritice ze strany Trumpa, a odmítl z konfliktu obviňovat Ukrajinu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média zdůrazňují důsledky dohody pro mírový proces, vyjádřenou podporu Volodymyru Zelenskému a obranu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Pavel v rozhovoru připomněl, že to ne Ukrajina napadla Rusko a ne Ukrajina Rusku vyhrožovala, a odmítl z konfliktu obviňovat Kyjev. Zvláštní důraz je kladen na riziko, že Moskva získá možnost ignorovat zájmy Ukrajiny a Evropy v dalších jednáních a dohodách.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní rámec se soustředí na deklarovaný cíl dohody — zajištění světového trhu s naftou a snížení cen — a zároveň na kritický postoj Prahy a na iniciativy amerických zákonodárců, kteří se dohodu snaží zablokovat či zrušit. Srovnání zdůrazňuje, že Trump zaujímá vůči Rusku otevřenější přístup než evropští lídři, přičemž Pavel se zdržel hodnocení tohoto kroku jako zrady USA. Pavel zároveň naznačil, že Trumpa může přitahovat Vladimir Putin jako autoritářský vůdce, ale že americký prezitent nahlíží situaci optikou ekonomické prosperity USA, nikoli střetu demokracie s autokracií.

Souvislosti

Trump oznámil dohodu na začátku října s tím, že Rusko mělo dodávat do USA stovky tisíc tun nafty. Bílý dům dohodu vysvětlil snahou zajistit světovému trhu velké objemy pohonných hmot a snížit ceny. Pavel ji spojuje se zrušením sankcí na ruskou naftu a s následným uvolněním tlaku na Moskvu. Zároveň nevyloučil, že by evropské země mohly v budoucnu ruskou ropu opět nakupovat, podle něj je na to ale „potřeba čas".