Téma: Svět
-
Sněmovna USA bude příští týden hlasovat o sankčním zákoně Graham–Blumenthal proti Rusku
Sněmovna reprezentantů USA má v týdnu od 14. září 2026 hlasovat o rozsáhlém sankčním zákoně proti Rusku (a Íránu), který spoluautorizovali senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal. Návrh, který již prošel Senátem, čelí odporu demokratů i části republikánů kvůli rozsáhlým kompetencím udělovaným prezidentovi k uvalování až 500procentních cel a kvůli nedávnému úmrtí hlavního sponzora Lindseyho Grahama.
-
Evropská komise schválila Ukrajině úvěr 6,1 miliardy eur na drony a rakety Patriot
Evropská komise oficiálně schválila přidělení úvěru ve výši 6,1 miliardy eur na podporu Ukrajiny. Peníze jsou určeny na nákup dronů a raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, včetně raket PAC-3. Rozhodnutí vyžadovalo pět výjimek ze standardních pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, aby mohly být prostředky směřovány na nákup zbraní ze třetích zemí. O schválení novinářům v Bruselu informoval evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.
-
Polsko dvakrát za den zvýšilo bojovou pohotovost letectva kvůli ruským dronům nad západní Ukrajinou
Polské operační velení 10. září dvakrát během jednoho dne přesunulo část svých sil a prostředků protivzdušné obrany do zvýšené pohotovosti v reakci na činnost ruských tryskových dronů nad západní Ukrajinou. Preventivní opatření zahrnovala činnost vojenského letectva v polském vzdušném prostoru, omezení východopolského vzdušného prostoru a varovné SMS pro obyvatele dvou příhraničních vojvodství. Polské velení uvedlo, že během operace nezaznamenalo žádné narušení polského vzdušného prostoru.
-
Trump hovořil s Putinem, tvrdí že chce dohodu; Kyjev hlásí nejhlubší úder do Ruska a volá po dalších 27 miliardách dolarů
Americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu s Vladimirem Putinem prohlásil, že ruský vůdce chce dosáhnout dohody o ukončení války na Ukrajině. Kreml hovor popsal jako hodinový a „velmi konstruktivní a upřímný". Zároveň ukrajinský úder dronem zasáhl průmyslový areál v jamalském regionu asi 2 800 km od hranice, který Kyjev označil za dosud nejhlubší zásah od roku 2022, a Rusko svými útoky zabilo nejméně šest lidí v několika ukrajinských regionech. List The New York Times mezitím napsal, že Ukrajina potřebuje na zbytek roku dalších 27 miliard dolarů.
-
Ukrajina žádá od partnerů dalších 27 miliard dolarů, Evropa je překvapená
Prezident Zelenskyj sdělil evropským partnerům, že Ukrajina do konce roku potřebuje dalších 27 miliard dolarů. Evropští činitelé byli rozsahem deficitu překvapeni a nyní zjišťují jeho příčiny a možnosti dalšího financování. Jednou z reálných variant je zrychlení čerpání již schválené půjčky EU za více než 100 miliard dolarů; Ukrajina zároveň vyzývá k využití zmražených ruských aktiv v Euroclearu.
-
Støre: dron téměř zasáhl letadlo s Zelenským při odletu z Moldavska; Kyjev to zpochybňuje
Norský premiér Jonas Gahr Støre 9. září v rozhovoru s NRK uvedl, že dron málem zasáhl letadlo přepravující ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, když 8. září odlétal z Moldavska na pohřeb krále Haralda V. Norská státní tajnice Bhanuja Rasiah i zdroj z Kanceláře prezidenta Ukrajiny později tvrzení zmírnili s tím, že šlo o zpoždění kvůli uzavření moldavského vzdušného prostoru a že není známo, zda dron představoval přímou hrozbu pro letadlo. Zelenskyj 9. září v Oslu pohřeb absolvoval a krátce poté Norsko opustil.
-
Ramstein: Německo dodá Ukrajině rakety PAC-2 a AIM-9 ze svých zásob, Británie přispěje 100 milionů liber na PURL
Na 36. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu, které se 8. září konalo virtuálně, oznámilo Německo naléhavé dodávky raketových střel PAC-2 pro systémy Patriot a dalších střel AIM-9 ze zásob Bundeswehru, spuštění projektu „City Dome“ na ochranu ukrajinských měst a spolufinancování desítek tisíc dalekonosných dělostřeleckých nábojů. Velká Británie oznámila příspěvek 100 milionů liber (asi 135 milionů dolarů) do mechanismu PURL na zimní balíček protivzdušné obrany zahrnující rakety Patriot. Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara, který se Ramsteinu účastnil poprvé, vyzval partnery k zapůjčení střel ze zásob a oznámil, že Ukrajina s podporou partnerů a úvěru EU uzavírá kontrakty na zhruba 1 000 raket Patriot.
-
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky: Rusko má zdroje na válku do roku 2028, verboval najatce z 40 zemí
Šéf Hlavního zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Ukrajiny Oleh Ivaščenko poskytl rozhovor agentuře Ukrinform, ve kterém uvedl, že Rusko využívá zahraniční žoldáky z více než 40 zemí, jeho ekonomika je výrazně slabší než na začátku plnohodnotné invaze a že rozvědka nevylučuje, že ruské zdroje mohou stačit na vedení války i v letech 2027 a 2028. Ivaščenko zároveň uvedl, že podle odhadu HUR je denně 1200 až 1400, někdy až 1500 ruských vojáků zabito nebo těžce zraněno, a že proti válce se vyslovuje více než 60 % ruské populace.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.
-
Izraelští policisté přijeli do Umani na Róš ha-Šana, společně s ukrajinskou policií
Izraelští policisté dorazili do Umani v Čerkasské oblasti, aby s ukrajinskými kolegy zajišťovali veřejný pořádek a bezpečnost během letošního hasidského pouti na svátek Róš ha-Šana. O příjezdu informovala policie Čerkasské oblasti. Izraelští a ukrajinští policisté, společně se záchranáři DSNS a příslušníky Národní gardy, provádějí společné hlídky a osvětu mezi poutníky; podle policie je situace ve městě stabilní a pod kontrolou.
-
Ukrajina se při hlasování OSN o nové mapě světa zdržela kvůli vyznačení Krymu
Valné shromáždění OSN 4. září schválilo mapovou projekci Equal Earth jako náhradu Mercatorovy projekce. Ukrajina se hlasování zdržela, protože mapa zobrazuje okupovaný Krym odděleně od zbytku Ukrajiny světlejším odstínem, který se liší od barev Ukrajiny i Ruska. Stejně se zachovaly Srbsko, Estonsko, Gruzie, Litva a Moldavsko; proti hlasovaly Spojené státy, pro 164 států.
-
Rusko podruhé za týden udeřilo na hraniční přechod Orlivka, Rumunsko vyhlásilo letecký poplach
V noci na 6. září 2026 zasáhly ruské síly pohraniční infrastrukturu v Izmajilském okrese Oděské oblasti. Mezinárodní přívozový přechod Orlivka na ukrajinsko-rumunské hranici musel kvůli útoku dočasně přerušit provoz. Rumunsko kvůli blížícím se vzdušným cílům krátce vyhlásilo letecký poplach a připravilo systémy protivzdušné obrany; porušení vzdušného prostoru nakonec zaznamenáno nebylo. Přechod byl podle pozdějších zpráv v neděli ráno opět v běžném provozu.
-
Lavrov označil německou reakci na dronový útok v Lipsku za „začátek opravdové války“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že německá reakce na neuskutečněný dronový útok na ukrajinské nákladní letadlo An-124 na letišti Lipsko/Halle je „začátkem opravdové války“. Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko z pokusu o útok, uzavřelo poslední ruský generální konzulát v zemi (v Bonnu) a zrušilo dohodu o činnosti „Ruského domu“ v Berlíně. Moskva oznámila protiopatření vůči německým kulturním institucím.
-
Evropská komise: od USA jsme nedostali oficiální žádost o kompenzaci pomoci Ukrajině
Evropská komise 4. září uvedla, že od Spojených států neobdržela žádnou oficiální žádost, aby Evropa kompenzovala americkou pomoc Ukrajině poskytnutou za prezidenta Joea Bidena. Reagovala tak na příspěvek Donalda Trumpa ze 3. září na Truth Social, ve kterém o takovém požadavku hovořil.
-
Albánie odmítla přijmout tanker HANUMAN z ruského „stínového flotily" v přístavu Drač
Albánie 29. srpna zakázala tankeru HANUMAN, který ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) řadí k ruské „stínové flotile", vstup do přístavu Drač. HUR zveřejnil zprávu o zákroku 4. září a označil ho za doklad mezinárodní sankční solidarity. Od začátku roku 2025 přepravil tanker podle HUR nejméně 452 000 tun ruského paliva.
-
Bessent: Ukrajinské údery na ruské rafinerie prohlubují globální energetický šok
Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že ukrajinské údery na ruské ropné rafinerie prohlubují globální energetický šok způsobený zároveň válkou na Ukrajině a konfliktem s Íránem. Vyjádření zazněla v rozhovoru pro Fox News po dvoudenním zasedání ministrů financí skupiny G20 v Severní Karolíně, kam Spojené státy pozvaly také ruského ministra financí Antona Siluanova.
-
Soud v Chorvatsku odročil jednání o vydání Volodymyra Žuravlova do Německa kvůli nové kvalifikaci „válečný zločin“
Soudní jednání plánované na 4. září v Chorvatsku o možném vydání ukrajinského občana Volodymyra Žuravlova do Německa v případu sabotáže Nord Stream bylo odročeno. Německá strana podle obhájců aktualizovala evropský zatykač a doplnila do něj novou kvalifikaci „válečný zločin".
-
Ruský dron zasáhl budovu SBÚ v centru Kyjeva, podle Zelenského mířil na kancelář šéfa tajné služby
V pátek 4. září zasáhl ruský dron centrálu Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBÚ) na Volodymyrské ulici v centru Kyjeva naproti katedrále Svaté Sofie. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byl dron nasměrován přímo na kancelář úřadujícího šéfa SBÚ Oleksandra Poklada, který v době útoku v kanceláři nebyl. Po zásahu vznikl požár, zřítila se část stropní konstrukce a obvodové zdi, podle poslední zprávy města bylo zraněno devět lidí, z nichž sedm skončilo v nemocnici. Ministr zahraničí Andrij Sybiha útok označil za vážnou eskalaci a požádal mezinárodní partnery a UNESCO o reakci.
-
Maďarsko bude i nadále poskytovat ochranu ukrajinským mužům v branném věku navzdory novým pravidlům EU
Maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že maďarská vláda zachová právo udělovat dočasnou ochranu ukrajinským mužům v branném věku, kteří utíkají do Maďarska. Rozhodnutí se týká především etnických Maďarů z Podkarpatské Rusi (Zakarpatska). Tento krok je v rozporu s novými pravidly EU, která omezují dočasnou ochranu pro ukrajinské muže s problémy s vojenskými evidenčními doklady a vstoupila v platnost 5. srpna 2026. Mluvčí Evropské komise Markus Lammert uvedl, že Budapešť dosud formálně neinformoval Komisi o záměru odchýlit se od unijních pravidel.
-
První samostatná bilaterální návštěva indického ministra zahraničí na Ukrajině: Džajšankar jednal v Kyjevě o míru, ropě a Černém moři
Indický ministr zahraničí Subrahmanyam Džajšankar přicestoval večeriku 3. září do Kyjeva, kde se setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šlo o první samostatnou bilaterální návštěvu indického ministra zahraničí na Ukrajině v historii dvoustranných vztahů. Tématy jednání byly mírové snahy, dvoustranná spolupráce, svoboda plavby v Černém moři a globální potravinová bezpečnost. Džajšankar prohlásil, že rusko-ukrajinská válka bude vyřešena diplomacií, nikoli rozhodnutími jednotlivých zemí o nákupech ruské ropy.