Téma: Svět
-
Trump tvrdí, že USA mají „téměř neomezené“ zásoby munice a vyzve Evropu k úhradě pomoci Ukrajině
Americký prezident Donald Trump zveřejnil 3. září na Truth Social příspěvek, v němž prohlásil, že Spojené státy mají „téměř neomezené“ zásoby munice střední a vysoké třídy, a obvinil média z neobjektivního informování o stavu zásob. Zároveň zopakoval, že administrativa Joea Bidena poskytla Ukrajině zdarma více munice, než USA spotřebovaly v operaci proti Íránu, a oznámil, že Washington bude po Evropě požadovat úhradu stovek miliard dolarů, které byly podle něj dříve bezplatně poskytnuty Ukrajině a NATO.
-
Zelensky oznámil předběžné termíny schůzek se zástupci Trumpa v Kyjevě i Moskvě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 3. září oznámil, že byly dohodnuty předběžné termíny jednání se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského schůzky potvrzeně proběhnou v Moskvě i v Kyjevě, přičemž Kyjev návštěvu očekává v nejbližších dnech. Speciálními vyslanci Trumpa, kteří mají na Ukrajinu dorazit, jsou Steve Witkoff a Jared Kushner.
-
Moskevská letiště Vnukovo a Šeremetěvo zastavila provoz druhou noc po Zelenského varování
Letiště Vnukovo a Šeremetěvo v Moskvě zastavila druhou noc po sobě příjem a odesílání letadel poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovatele, že ruský vzdušný prostor je pro civilní letectví zcela nebezpečný. Ukrajina o tom 2. září informovala ICAO a vyzvala k úplnému zákazu civilních letů nad Ruskem. ICAO následně aktualizovala svá doporučení k bezpečnosti v konfliktních zónách, zatímco ruské úřady včetně Vladimira Putina varování odmítly jako „státní terorismus“.
-
Evropa po podezření ze sabotáže v Lipsku hromadně předvolává ruské diplomaty
Německo obvinilo Rusko ze sabotážního pokusu s dronem naplněným výbušninou na letišti v Lipsku. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil uzavření ruského konzulátu v Bonnu a "Ruského domu" v Berlíně. K Německu se připojila řada evropských zemí včetně Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Británie, Francie, Belgie, Nizozemska a EU, které předvolaly ruské diplomaty.
-
Burnham a Macron na Downing Street jednali o výrobě raket SCALP na Ukrajině
Britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron se na Downing Street setkali, aby projednali další kroky k vytvoření montážních linek na Ukrajině pro rakety SCALP dlouhého doletu. Vedle toho zhodnotili výsledky nedávného zasedání „koalice ochotných“ v Kyjevě a koordinaci britsko-francouzské technologie, na které je raketa založena.
-
Poblíž Mnichova začala sériová výroba více než 5 000 bojových dronů pro Ukrajinu
Společný podnik německo-americké obranné firmy Auterion a ukrajinského partnera Airlogix zahájil poblíž Mnichova sériovou výrobu více než 5 000 bojových dronů s dlouhým doletem pro Ukrajinu. Zakázka německé vlády v hodnotě přibližně 300 milionů eur má být dokončena do poloviny roku 2027. Součástí projektu je i model s doletem až 1 500 km.
-
Dánská rozvědka varovala před ruskými sabotážemi na obranných podnicích kvůli pomoci Ukrajině
Dánská zpravodajská služba PET 3. září veřejně varovala, že ruské tajné služby konkrétně plánují sabotáže proti dánským obranným podnikům, zejména těm, které se podílejí na vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa kontrarozvědky PET Emila Græsholma cílí Moskva na zastavení dodávek zbraní pro Ukrajinu a na zastrašení Dánska, aby omezila svou podporu. PET zároveň upozornila, že Rusko verbovalo dánské občany přes sociální sítě a herní platformy.
-
Německo obviňuje Rusko z dronového útoku v Lipsku a plánuje posílit pomoc Ukrajině
Berlín 1. září oficiálně připsal srpnový incident s drony na letišti Lipsko/Halle Rusku a oznámil odvetná opatření. Podle informací Der Spiegel německá vláda plánuje dodat Ukrajině tisíce útočných dronů a rakety k systémům protivzdušné obrany Iris-T ještě v září, prohloubit spolupráci rozvědek a dále pomáhat se sběrem souřadnic cílů. Německo také uzavře ruské generální konzulátu v Bonnu a "Ruský dům" v Berlíně a tlačí na přísnější sankce EU.
-
Putin na Východním ekonomickém fóru prohlásil, že Rusko a Ukrajina musí válku ukončit především mezi sebou
Na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku Vladimir Putin prohlásil, že Rusko a Ukrajina musí o ukončení války jednat především mezi sebou a že existuje šance na mírové urovnání. Zároveň varování ukrajinského prezidenta Zelenského o nebezpečnosti ruského vzdušného prostoru pro civilní letectví označil za „státní terorismus", který komplikuje dvoustranné mírové rozhovory. Západní partnery Ukrajiny, kteří podle něj mlčí, obvinil z toho, že se stávají spoluúčastníky mezinárodního terorismu.
-
Maďarsko blokuje část jednohořství o přistoupení Ukrajiny k EU
Maďarský premiér Péter Magyar dne 3. září prohlásil, že Budapešť podpoří vstup Ukrajiny do EU pouze při dodržení standardního procesu a splnění všech požadavků, a svůj postoj svázal s otázkou práv maďarské menšiny na Ukrajině. Ukrajinský vicepremiér Vsevolod Čencov uvedl, že Ukrajina splnila podmínky pro otevření druhého a třetího jednacího clusteru a že výhrady Maďarska k právům menšin se týkají pouze již otevřeného prvního clusteru. Nejvyšší rada (Verkhovna Rada) tentýž den jednomyslně přijala prohlášení odsuzující zločiny sovětské vojenské správy v Zakarpatsku v letech 1944–1946, které maďarský parlament přivítal, ale znovu vyzval k plnému provedení dohody o právech menšiny.
-
Evropský účetní dvůr: obranyschopnost EU do roku 2030 zůstává obtížně dosažitelná
Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zprávu o obranné politice EU, podle které je dosažení obranyschopnosti bloku do roku 2030 obtížným úkolem. Mezi hlavní překážky patří závislost na Spojených státech a roztříštěnost národních obranných systémů. Zpráva uvádí, že 78 % obranných nákupů vlád EU mezi únorem 2022 a červnem 2023 směřovalo mimo blok a 63 % z těchto mimoblockových nákupů připadalo na Spojené státy.
-
WSJ: Rusko využívá Maledivy jako tranzitní bod pro obcházení západních sankcí
Investigace Wall Street Journalu uvádí, že Rusko využívá mezinárodní letiště v maledivském Malé jako tranzitní uzel pro dovoz sankcionovaného a zboží dvojího užití z USA, Evropy a Číny. Každé ráno přistává na letišti let Aeroflotu, místní prostředníci spolupracující s ruskými logistickými firmami pomáhají proclít zásilky, které jsou poté naloženy na lety do Moskvy. Úřady Malediv i provozovatel letiště se k obviněním odmítly vyjádřit.
-
Rubio potvrdil jednání o licenci na výrobu raket Patriot na Ukrajině, ale varoval před lety čekání
Americký ministr zahraničí Marco Rubio 2. září potvrdil, že Spojené státy jednají s Ukrajinou o udělení licence na výrobu raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Zároveň však upozornil, že i s licencí by rozjezd výroby trval několik let a neřeší to aktuální nedostatek raket na Ukrajině.
-
Ukrajina varovala před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a informovala ICAO
Ukrajina 2. září oficiálně informovala Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), že ruský vzdušný prostor je nebezpečný pro civilní letectví kvůli zvýšené vojenské aktivitě. Ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil notifikaci na síti X a odkázal na právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Již 1. září prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruský vzdušný prostor se stává zcela nebezpečným, a vyzval letecké společnosti, pojišťovatele a vlády, aby to zohlednili. První aerolinky, včetně tureckých dopravců, začaly rušit lety do Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin Zelenského výrok označil za „tvrzení o státním terorismu" a pohrozil odvetou.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového útoku na letišti Leipzig/Halle, EU chystá zpřísnění víz
Německo 1. září oficiálně obvinilo Rusko ze srpnového dronového útoku na letiště Leipzig/Halle, kde byl dron s výbušninou nalezen u ukrajinského transportního letounu An-124. Vyšetřovatelé identifikovali dva podezřelé spojované s ruskou zpravodajskou službou; jeden vstoupil do EU na italské turistické vízum. Ministři zahraničí EU v Irsku jednali o zpřísnění víz pro ruské občany a o zákazu vstupu bývalých ruských bojovníků.
-
Německo obvinilo Rusko z dronového incidentu na letišti Leipzig/Halle a oznámilo protiopatření
Německo 1. září oficiálně připsalo Rusku odpovědnost za objevení dronu s výbušninou u ukrajinského nákladního letadla Antonov na letišti Leipzig/Halle ze 4. srpna. Ministr zahraničí Johann Wadephul oznámil uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, ukončení dohody o takzvaném „Ruském domě" v Berlíně, návrh nových sankcí EU a zpřísnění kontrol na hranicích. EU si předvolala ruského velvyslance, Kreml obvinění odmítl.
-
Trump: jsem připraven setkat se s Putinem, ale až bude připravena mírová dohoda
Americký prezident Donald Trump 2. září prohlásil, že je připraven okamžitě se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, chce však, aby se schůzka uskutečnila teprve tehdy, až budou Rusko a Ukrajina připraveny uzavřít mírovou dohodu. Zopakoval, že hlavní překážkou dohody je „obrovská nenávist" mezi Zelenskyj a Putinem, a uvedl, že USA chtějí dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. Jeho slova zazněla v kontextu několika dalších diplomatických kroků USA – cesty ředitele CIA Ratcliffea do Moskvy a jednání Bessenta se Siluanovem na okraj G20.
-
Zelensky varoval, že ruský vzdušný prostor je kvůli ukrajinským dronům nebezpečný pro civilní letectví
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky varoval 1. září, že ruský vzdušný prostor se stává zcela nebezpečným kvůli ukrajinským úderům dronů. Zdůraznil, že Ukrajina necílí na civilní letectví, a vyzval zahraniční velvyslance a letecké společnosti létající do Moskvy, Petrohradu a dalších ruských měst, aby rizika zohlednili. Zároveň potvrdil, že Ukrajina na žádost partnerů již dříve pozastavila údery a je připravena tak učinit znovu pro plánovaná setkání v Moskvě.
-
Německo po incidentu s dronem na letišti v Lipsku zruší ruský dům a konzulát v Bonnu
Německo oficiálně obvinilo Rusko z incidentu s dronem na letišti v Lipsku, při kterém byl zasažen ukrajinský transportní letoun. Ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministr zahraničí Johann Wadephul oznámili sérii odvetných opatření: zrušení dohody o Ruském domě v Berlíně, ukončení činnosti generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, předvolání ruského velvyslance, zpřísnění kontrol vstupu ruských občanů a zvýšení tlaku na ruskou stínovou flotilu.
-
Bessent Siluanovovi: žádná ekonomická spolupráce s Ruskem, dokud neskončí válka
Setkání amerického ministra financí Scotta Bessenta s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem na okraj zasedání G20 v Asheville v Severní Karolíně se podle zpráv soustředilo na Trumpův mírový plán pro Ukrajinu. Bessent údajně přerušil Siluanova, když se pokusil hovořit o otázkách „společného zájmu“, a zdůraznil, že žádné uvolnění ekonomických omezení ani dohody nebudou možné, dokud válka neskončí. Evropští zástupci vyjádřili nespokojenost s osobní účastí Siluanova, který se zúčastnil finančního zasedání G20 poprvé od začátku plnohodnotné invaze.