Støre: dron téměř zasáhl letadlo s Zelenským při odletu z Moldavska; Kyjev to zpochybňuje

Proč je to důležité

Incident se týká bezpečnosti hlavy státu cestujícího v době probíhající války a ilustruje, jak ruské dronové průniky zasahují vzdušný prostor sousedních zemí, včetně Rumunska jako člena NATO. Zároveň otevřel otázku, jak veřejně charakterizovat hrozbu pro prezidentské letadlo, protože se liší vyjádření norských představitelů a ukrajinské prezidentské kanceláře. Cesta posloužila i jako příležitost k jednáním o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a k diskusi o evropské protiraketové iniciativě FREYJA.

Co se stalo

Dne 8. září kolem 16:20 místního času vstoupil do moldavského vzdušného prostoru dron, předběžně identifikovaný jako typ Shahed, z území Ukrajiny. Moldavské ministerstvo obrany nahlásilo porušení vzdušného prostoru a úřady částečně uzavřely vzdušný prostor nad střední částí země. Kvůli tomu se zpozdily tři odlety a čtyři přílety, včetně letu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který směřoval na pohřeb norského krále Haralda V. do Osla. Dron podle moldavských úřadů havaroval v slunečnicovém poli u vesnice Stări Măhlăni v okrese Rîșcani, asi 160 kilometrů od letiště v Kišiněvě; požár způsobil čtyři ohniska, nikdo nebyl zraněn. Stejný dron mezitím přeletěl do Rumunska, které k jeho sledování vyslalo dva stíhačky F-18 španělského letectva a dočasně zastavilo provoz na letišti v Iaşi.

Norský premiér Jonas Gahr Støre 9. září v rozhovoru s norskou veřejnoprávní NRK prohlásil, že letadlo s prezidentem Zelenským „téměř zasáhl dron" při vzletu z Moldavska, a tuto událost označil za „realitu, ve které Zelenskyj žije". Norský ministr financí a bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že o incidentu se dozvěděl od Zelenského při setkání večer 8. září a že odlet se zpozdil. Norská státní tajnice na úřadu vlády Bhanuja Rasiahová později uvedla, že není známo, jak blízko se dron k letadlu dostal, a že šlo o zpoždění kvůli uzavření vzdušného prostoru. Zdroj z Kanceláře prezidenta Ukrajiny agentuře AFP sdělil, že tvrzení, že Zelenskyj byl v nebezpečí, je „přehnané"; podle zdroje citovaného Suspilnem ukrajinská strana čekala, až drony zmizí z radarů (v 17:15), a letadlo odstartovalo v 17:30, takže ve vzduchu nebyly současně.

Zelenskyj dorazil do Osla večer 8. září, 9. září se zúčastnil pohřebu krále Haralda V. a po obřadu Norsko krátce nato opustil. Během návštěvy jednal se Størem, Stoltenbergem a norským ministrem zahraničí Espenem Barthem Eidem o posílení ukrajinské protivzdušné obrany, vojenské a civilní pomoci a o evropské protiraketové iniciativě FREYJA, včetně setkání s představiteli obranných firem z partnerských zemí.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média, zejména v pozdějším zpravodajství, kladou důraz na technické okolnosti uzavření moldavského vzdušného prostoru a na časování na radaru: dron zmizel v 17:15, letadlo odstartovalo v 17:30. Výrazně přitom zmiňují vyjádření Kanceláře prezidenta Ukrajiny, že Støreho líčení je „přehnané" a že letadlo a dron nebyly ve vzduchu současně. Ukrajinské zpravodajství incident zasazuje do širšího kontextu ruských dronových průniků do Moldavska a Rumunska i nočního úderu na infrastrukturu na ukrajinsko-moldavské hranici a zdůrazňuje, že Zelenského cesta měla i pracovní agendu: jednání o protivzdušné obraně a o iniciativě FREYJA.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní média (anglická, španělská, francouzská, německá, arabská, ázerbájdžánská) převážně vycházejí z původního rozhovoru Støreho pro NRK a zdůrazňují formulaci, že letadlo „téměř zasáhl dron", a poznámku o „realitě, ve které Zelenskyj žije". Pozornost soustředí na symbolický rozměr hrozby pro válečného prezidenta cestujícího na královský pohřeb. Některé texty zmiňují i následné norské upřesnění o neznámé vzdálenosti dronu od letadla, i dráhu ruského dronu typu Shahed přes Moldavsko a Rumunsko, kterou popsal Institut pro studium války.

V čem se zpravodajství liší

Norský premiér Støre řekl, že letadlo s prezidentem Zelenským „téměř zasáhl dron" při vzletu z Moldavska. Norská státní tajnice Bhanuja Rasiahová a následná vyjádření norské vlády to později zmírnila s tím, že není známo, zda dron představoval přímou hrozbu pro letadlo a jak blízko se k němu dostal. Zdroj z Kanceláře prezidenta Ukrajiny agentuře AFP označil tvrzení, že Zelenskyj byl v nebezpečí, za „přehnané"; tentýž zdroj agentuře Suspilne řekl, že letadlo s dronem nebyly ve vzduchu současně a že ukrajinská strana čekala, až dron zmizí z radarů, a letadlo odstartovalo v 17:30. Zdroje se rovněž různí v tom, zda se incident týkal jednoho, nebo dvou dronů, a jeden zdroj datum letu uvádí na 7. září, zatímco drtivá většina zdrojů jej klade na 8. září.

Souvislosti

Norský král Harald V. zemřel 28. srpna ve věku 89 let; pohřeb se konal v Oslu 9. září. Moldavský vzdušný prostor byl 8. září kolem 16:20 místního času porušen dronem, předběžně identifikovaným jako typ Shahed, který přiletěl směrem z Ukrajiny. Moldavsko částečně uzavřelo vzdušný prostor a zpozdily se tři odlety a čtyři přílety, včetně letu se Zelenským. Dron později havaroval v slunečnicovém poli v okrese Rîșcani, asi 160 km od Kišiněva, a způsobil čtyři požáry bez zranění. Rumunsko v reakci na porušení vzlétlo stíhačky (včetně dvou F-18 španělského letectva) a dočasně zastavilo provoz na letišti v Iaşi. V noci z 8. na 9. září ruské drony znovu udeřily na infrastrukturu na ukrajinsko-moldavské hranici; moldavská prezidentka Maia Sanduová odsoudila ruský úder na hraniční přechod s Ukrajinou, při kterém zahynuli dva lidé.