Téma: Sankce
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční útok: dvě rakety Kh-59 a 580 dronů, ukrajinská obrana sestřelila 536
V noci na 15. října (od 18:00 14. října) Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými leteckými raketami Kh-59 vypa 160;lenými z Černého moře a 580 útočnými drony typu Shahed, Gerbera a imitátory. Ukrajinská protivzdušná obrana do 08:00 neutralizovala 536 dronů, zásahy byly zaznamenány na 31 místech, trosky sestřelených cílů pak na dalších 11 místech. Útok zasáhl nejméně 15 oblastí včetně Kyjeva a způsobil civilní ztráty v Kirovohradské a Dnipropetrovské oblasti.
-
Lotyšský premiér vyzval Evropany: jedno pivo ročně na záchranu Ukrajiny
Lotyšský premiér Andris Kuļbergs vyzval před summitem EU v Bruselu 15. října evropské lídry ke zvýšení finanční podpory Ukrajiny. Náklady na zajištění přežití Ukrajiny v zimě podle něj odpovídají každému z přibližně 450 milionů obyvatel EU ceně jednoho piva ročně. Současně vyzval k posílení sankcí vůči Rusku a k zastavení dodávek západních komponentů používaných při výrobě ruských raket.
-
Británie urychlí dodávky raket LMM na Ukrajinu, Zelenskyj jednal v Londýně
Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Londýně 14. října britská vláda oznámila urychlení dodávek lehkých víceúčelových raket LMM určených k likvidaci reaktivních dronů. Součástí balíčku je nový protiletadlový balíček v hodnotě 45 milionů liber, z něhož se urychlí dodávky za 10 milionů liber ještě před zimou. Británie rovněž plně zavádí zákaz námořních služeb pro export ruského zkapalněného zemního plynu.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
Finsko vyzvalo EU k úplnému zákazu turistických víz pro ruské občany, připojilo se Estonsko
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová vyzvala členské státy EU, aby se připojily ke společnému dopisu Evropské komisi s žádostí o úplný zákaz vydávání turistických schengenských víz ruským občanům do té doby, než Rusko ukončí válku proti Ukrajině. Finsko předložilo pět konkrétních opatření a estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna oznámil, že Estonsko se k výzvě připojuje.
-
Kellogg vyzval k právu Ukrajiny útočit na cíle v Rusku, čímž se postavil proti Trumpovi
Bývalý zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg na bezpečnostním fóru ve Varšavě prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost svobodně zasahovat cíle na území Ruska. Postavil se tak proti výzvám prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev přestal útočit na ruské rafinerie.
-
Drony zasáhly dvě obchodní lodě u bulharského pobřeží, jedna se potopila
V noci na 13. října 2026 zasáhly bezpilotní letouny dvě obchodní lodě v Černém moři u pobřeží Bulharska. Maltézský nákladní člun CHELSEA 3 s ukrajinským vlastníkem byl zasažen třemi bezpilotními letouny asi 18 námořních mil východně od města Bjala; všech 15 členů posádky bylo evakuováno do přístavu Varna. Druhá loď se potopila asi 17 námořních mil východně od mysu Krapec; jeden člen posádky byl zachráněn, 11 osob je nadále pohřešováno. Bulharský premiér Rumen Radev svolal zasedání bezpečnostní rady, oznámil předvolání ruské velvyslankyně a požádal o pomoc EU a NATO. Ukrajinský prezident Zelenskyj a ministryně zahraničních věcí Sybiha z útoku obvinili Rusko.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
EU za ruská paliva zaplatila zhruba 209 miliard dolarů, tvrdí Brusel – Trump uváděl 250 miliard
Zdroj z EU sdělil Evropské pravdě, že členské státy zaplatily Rusku od března 2022 do července 2026 přibližně 197 miliard eur (zhruba 209 miliard dolarů) za fosilní paliva. Toto číslo je v přímém rozporu s tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na sociálních sítích uvedl, že EU Rusku poslala 250 miliard dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň kritizoval Trumpovo jednostranné uvolnění sankcí a dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Sikorski vyzývá NATO k přípravě rozhodné odpovědi na ruské hybridní útoky v Evropě
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro Financial Times při návštěvě Londýna vyzval Severoatlantickou alianci, aby se připravila na rozhodnou odpověď v případě smrtících ruských hybridních útoků v Evropě. Varoval, že riziko obětí roste, a navrhl konkrétní opatření: zavírání ruských konzulátů, omezení pohybu ruských diplomatů, zavedení biometrických pasů pro Rusy vstupující do EU a snížení počtu turistických víz. Týž den na Varšavském bezpečnostním fóru varoval ukrajinský prezident Zelenskyj, že Rusko připravuje „četné hybridní operace" proti evropským zemím.
-
Ukrajinská rozvědka zveřejnila 3D model ruské rakety „Křižák" a seznam 58 podniků z kooperace
Hlavní zpravodajská správa ukrajinského ministerstva obrany (HUR) zveřejnila na portálu War&Sanctions interaktivní 3D model a podrobné informace o složení, kooperačních podnicích a charakteristikách ruské aerobalistické rakety Ch-47M2 „Křižák" (9-S-7760). Rozvrženo bylo 58 ruských podniků zapojených do výroby, z nichž 22 dosud nečelí sankcím žádné ze zemí sankční koalice. HUR zároveň vyzvala k synchronizaci sankcí a zpřísnění kontroly exportu technologií.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Zelensky a Starmer se dohodli na bilaterálním setkání, Británie posílí sankce vůči Rusku
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se během telefonátu dohodli na bilaterálním setkání v nejbližších dnech. Starmer vyjádřil plnou solidaritu s Ukrajinou, slíbil další sankce vůči Rusku a podpořil okamžité příměří v energetice. Hovor se uskutečnil poté, co americký prezident Donald Trump vyzval ke změně ukrajinského vedení a oznámil dohodu s Ruskem o dodávkách ruské nafty.
-
МАGA-narativ obviňuje Zelenského z útoků na ruské rafinerie a pomoci Demokratům před volbami v USA
Američtí konzervativci napojení na hnutí MAGA šíří tezi, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj záměrně pokračuje v úderech na ruské ropné rafinerie, aby poškodil Donalda Trumpa před listopadovými kongresovými volbami a pomohl Demokratům. Narativ prosazují bloggeři, televizní moderátoři i někteří senátoři, zatímco část washingtonského establishmentu – včetně republikánského kongresmana – připravuje bipartisanský návrh zákona proti zrušení sankcí na ruskou ropu.
-
Estonsko navrhne na summitu EU zvýšení pomoci Ukrajině, aby mohla ničit ruské rafinerie
Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že Estonsko navrhne na nadcházejícím zasedání Evropské rady zvýšení pomoci Ukrajině, jejímž cílem má být schopnost Ukrajiny ničit ruská ropná zařízení. Návrh přichází v reakci na dohodu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o dodávkách 4,8 milionu tun ruského dieselu, kterou estonští představitelé označili za velkou chybu a za prostředek financování ruské války proti Ukrajině.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Miami rozhovory o Ukrajině skončily po jednom dni; Kyjev ostře kritizoval Trumpovu dohodu o ruském naftě
Zatímco se 9. října v Miami setkali zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO, aby jednali o ukončení války před zimou, americký prezident Donald Trump oznámil telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Ukrajinská delegace zkrátila pobyt a odcestovala domů; rozhovory trvaly místo plánovaných dvou dnů pouze jeden. Prezident Zelenskyj Trumpovo rozhodnutí ostře napadl a označil ho za slabé a za „dar k narozeninám pro Putina".