Dmytro Lytvin
-
Putin navrhl humanitární misi s evakuací obyvatel Kostiantynivky
Vladimír Putin navrhl zorganizovat humanitární misi s evakuací civilistů z Kostiantynivky na Donbasu podle vzoru operace v Oleskach. Zastupce prezidenta Ukrajiny Dmitrij Litvin a DeepState však varují, що Moskva може викориžít humanitárний формаč k rotaci vojáků a dopravě techniky. Kontrola nad Kostiantynivkou zůstává sporná.
-
Witkoff a Kushner se setkali s Putinem: jednání pokračují, účast Evropy zůstává nejasná
Zvláštní představci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner se 12. listopadu 2026 setkali v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po dvoudenních jednáních USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí oznámili obnovení třístranných jednání a účast evropských zástupců v příštím kole, ale Kreml tuto formulaci omezil a účast Evropy podmínil. Zároveň proběhly hovory o bezpečnosti Evropy, potenciálním evropském vojenském kontingentu v Ukrajině a humanitární misi v Kostjantynivce.
-
Ukrajinský soud poslal na 60 dní do vazby Володимира Ценова, jiného podezřelého z operace „Kartágo“ bez možnosti kauce
Ukrajinská protikorupční úřady Národní antikorupční kancelář (NABU) a Specializovaná antikorupční prokuratura oznámily podezření pěti členům zločinné organizace odhalené v rámci operace „Kartágo“. Podle vyšetřovatelů organizace zajišťovala ochranu podvodných call center, obchodu s drogami a výroby padělaných cigaret a cizích měn, přičemž využívala vliv vyšetřovatelů bezpečnostních a policejních orgánů. Vyšší protikorupční soud 5. listopadu 2026 rozhodl o vazbě Volodymyra Tsenova a Vitalije Rybalka.
-
Finský prezident a norský premiér telefonovali s Putinem o válce na Ukrajině
Alexander Stubb a Jonas Gahr Støre oslovili 27. října Vladimira Putina v rámci telefonátu iniciovaného skandinávskými lídry, kteří jednali za své země, nikoli za Evropskou unii. Po rozhovoru informovali Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že podle jejich hodnocení je Rusko vážně připraveno na jednání převorových skupin v Abú Zabí. Rusія при этом сохранила прежние максималистские требования, а окончательная дата встречи зависит от позиции США.
-
Trump oznámil blízkou schůzku Zelenského a Putina, příprava jednání v Abú Zabí pokračuje
Donald Trump oznámil, že schůzka Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina se má uskutečnit „velmi brzy“ a očekává při ní významný posun. Ukrajina připravuje technická jednání Ukrajiny, USA a Rusie v Abú Zabí, zatím však bez potvrzeného data. Příprava zahrnuje zejména deeskalaci v energetice a námořním sektoru, výměnu zajatců, propuštění civilistů a návrat ukrajinských dětí.
-
Finsko a norské vůdci telefonovali Putinovi a žádali o deeskalaci a obnovení jednání
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uspořádali 27. října koordinovaný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Před rozhovorem konzultovali s Ukrajinou a podle Volodymyra Zelenského na Poutinovi jasně požadovali skutečné kroky k ochraně ukrajinské energetiky a infrastruktury. Po rozhovoru informovali Ukrajinu a sjednotili svůj postup s jejím na přípravu trojstranného jednání v Abú Zabí.
-
Jižní Korea částečně stáhla osm diplomatů z Ukrajiny kvůli sporu o předání korejských zajatců
Jižní Korea částečně stáhla osm diplomatických pracovníků z Ukrajiny kvůli sporu o zveřejném oznámení předání dvou severokorejských zajatců. Klíčový personál velvyslanectví však zůstal v zemi a ministr zahraničí Cho Hyon pokračuje v jednání s ukrajinským ministrem Andrijem Sybihou. Soul podle něj celkovou podporu Ukrajině nemění.
-
Trump tvrdí, že omezení rychlosti Starlink bylo zrušeno, Ukrajina stále hlásí výpadky
Donald Trump oznámil 22. října, že Elon Musk zrušil rychlostní omezení Starlinku pro ukrajinské vojáky, ale odmítl potvrdit, zda s Muskem osobně telefonoval. Někteří ukrajinské jednotky hlásily vyšší rychlosti nebo stabilnější spojení, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho poradci a vojenské zdroje uvedli, že omezení nebylo plně zrušeno a spojení se stále ztrácelo přibližně při 160–161 km/h. Původ omezení zůstává sporný.
-
Zelensky oznámil obnovení úderů na ruské rafinerie; USA hrozily zastavením sdílení zpravodajských informací a omezily Starshield
Prezident Zelensky v rozhovoru pro Financial Times oznámil, že Ukrajina po třídenní pauze, o kterou požádaly USA, obnoví údery na ruské rafinerie. Podle něj Rusko během přestávky pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetiku, USA Ukrajinu včas nevarovaly před ruskými balistickými údery na Kyjev a přišla omezení satelitního spojení Starshield. Washington podle The Washington Post varoval ukrajinskou ambasádu, že další údery zastaví sdílení zpravodajských dat. Rozhovor vyšel 15. října 2026.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
Ruský útok zničil poslední velký logistický sklad společnosti Epicentr v Chmelnyckém
Ruské síly 13. října provedly deset úderů na logistické distribuční centrum společnosti Epicentr v Chmelnyckém a téměř jej zcela zničily. Požár zničil asi 85 % skladovaného zboží, žádný ze zaměstnanců Epicentru nebyl zraněn. Šlo o poslední velký sklad firmy, který přečkal plnou invazi – firma varovala, že jsou ohroženy mzdy a pracovní místa tisíců lidí.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Rusko 13. října zasáhlo Kyjev balistickými raketami, hlavním cílem byla TEC-4
Večer 13. října zasáhly ruské balistické rakety Kyjev. Hlavním cílem byla tepelná elektrárna TEC-4 (TEC-4/CHPP-4), která byla zasažena. Zároveň byl zasažen devítipodlažní obytný dům v desňanském obvodu, kde vznikl požár. Podle prezidenta Zelenského a jeho poradce Dmytra Lytvyna Ukrajina nedostala od partnerů varování před odpaly přes obvyklé zpravodajské kanály a rakety byly ukrajinskými systémy detekovány teprve při přiblížení ke Kyjevě. Šlo o druhý noc po sobě, kdy Kyjev čelil ruskému balistickému útoku bez partnerského varování.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Zelensky nabídl vzájemné zastavení úderů na energetiku; Kyjev tvrdí, že se o „energetickém příměří“ od Trumpa dozvěděl až z veřejného oznámení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinérie a energetickou infrastrukturu, pokud Rusko recipročně zastaví údery na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je reálné takové příměří dosáhnout okamžitě, avšak Putin to údajně nechce. Zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy. Ve stejný den americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem s okamžitou platností. Zelensky podle novináře Baraka Ravida z Axios uvedl, že Trumpovo oznámení bylo pro Kyjev překvapením a že o něm diplomací slyšel poprvé až veřejně. Rusko příměří veřejně nekomentovalo a ve stejný den zasáhlo mimo jiné teplárnu TEC-5 v Charkově.
-
Miami rozhovory o Ukrajině skončily po jednom dni; Kyjev ostře kritizoval Trumpovu dohodu o ruském naftě
Zatímco se 9. října v Miami setkali zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO, aby jednali o ukončení války před zimou, americký prezident Donald Trump oznámil telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Ukrajinská delegace zkrátila pobyt a odcestovala domů; rozhovory trvaly místo plánovaných dvou dnů pouze jeden. Prezident Zelenskyj Trumpovo rozhodnutí ostře napadl a označil ho za slabé a za „dar k narozeninám pro Putina".
-
Trump vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta; Zelenskyj to odmítl
Americký prezident Donald Trump 10. října prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta schopného uzavřít dohodu o ukončení války s Ruskem, a obvinil Volodymyra Zelenského, že válku mohl „mnohokrát“ ukončit, ale neudělal to. Prohlášení přišlo den poté, co Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Zelenskyj dohodu označil za „dar Putinovi k narozeninám“ a za slabost; ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha zdůraznil, že o vedení země rozhoduje ukrajinský lid.
-
Jižní Korea odvolala svého velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o převzetí severokorejských zajatců
Jižní Korea 8. října oznámila odvolání svého velvyslance na Ukrajině Park Hi-čchanga na pozadí diplomatické roztržky vyvolané tím, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil na Valném shromáždění OSN převzetí dvou severokorejských válečných zajatců Soulem. Soul obviňuje Kyjev z porušení dohody o mlčenlivosti, Ukrajina existenci takové dohody popírá. Současně se obě strany přou o údajné dodávky jihokorejského paliva do Ruska v rozporu se sankcemi.
-
Jihokorejský prezident pohrozil Ukrajině „dalšími kroky" kvůli odhalení přesunu dvou severokorejských zajatců
Jihokorejský prezident Lee Jae-mung pohrozil na síti X nespecifikovanými „dalšími kroky", pokud se Ukrajina veřejně neomluví za to, že prezident Zelenskyj na Valném shromáždění OSN zveřejnil přesun dvou severokorejských zajatců do Jižní Koreje. Kyjev označil rozpor za „diplomatické nedorozumění" a ujistil, že pracuje na jeho vyřešení. Obě strany se neshodují, zda o utajení přesunu existovala dohoda.