Politico
Politico je americká mediální organizace založená v roce 2007, která se zabývá politikou a veřejnou politikou, primárně se zaměřením na vládu Spojených států a Evropskou unii. Provozuje zpravodajský web a týdenní tištěné noviny a má evropskou edici se sídlem v Bruselu. Médium je známé rychlým zpravodajstvím z Kapitolu, Bílého domu a institucí EU, stejně jako názorovou publicistikou a analýzou politiky.
-
Trump zpochopnil další vojenskou podporu Ukrajině, evropští lídři ji ale hájili
Donald Trump po telefonátu s evropskými lídři zpochopnil další výdaje na vojenskou podporu Ukrajině a tvrdil, že Spojené státy nejsou válkou ovlivněny. Zároveň uvedl, že americký vývoz zbraní evropským partnerům přináší zisk, přestože většina nakoupeného vybavení podle něj směřuje na Ukrajinu. Evropští lídři pokračování podpory obhajovali s аргументом, що вона umožňuje jedнати з позиції сили.
-
Berlínská summit Koalice ochotných: Evropa se zapojí do jednání s Ruskem a podpoří Ukrajinu
Summit Koalice ochotných v Berlíně 19. listopadu 2026 ukončil dohodou o účasti Evropy v budoucích jednáních s Ruskem ve čtyřstranném formátu Ukrajina–Evropa–USA–Rusko. Účastníci vyzvali Moskvu k zimnímu energetickému příměří a k deeskalaci v Černém moři, přislíbili další leteckou obranu, financování a zabezpečení Ukrajiny. Místo ani přesný termín čtyřstranné schůzky však nebyl určen.
-
Colby kritizoval ukrajinské údery do ruské infrastruktury, evropští ministři ho odmítají
Zastupce amerického ministra obrany Elbridge Colby na 37. zasedání Kontaktní skupiny ve formátu „Rammstein“ ocenil postup Ukrajiny na bojišti, ale kritizoval její dlouhodobé údery do ruské civilní infrastruktury jako neúčinné. Zároveň vyzval k podpoře udržení fronty, rozvoji evropské obranné průmyslové kapacity a pokračování financování mechanismu PURL. Německýministr obrany Boris Pistorius a britskýministr obrany Wes Streeting jeho kritiku odmítli a požadovali pokračování úderů na strategické a vojenské cíle.
-
NATO začalo jednat o nových požadavcích na vojenský potenciál: „a“ místo „a“
32 členských zemí NATO zahájilo jednání o cílových ukazatelích vojenských schopností Aliancie, které určují, jaké vojsky a výzbroj poskytnou při konfliktu a kdo je financuje. Jde o dokument „Politické směry“, součást čtyřletého procesu revize, jehož konečným výsledkem má být schválení nových požadavků na vojenský potenciál do roku 2029. Návrh nyní obsahuje spojení „nebo“, tedy možnost soustředit zdroje na jeden ze dvou scénářů — velkou válku v Evropě nebo menší krizové mise.
-
Francie se zúčastní jednání v Abú Zabí, aby hájila hlas Evropy
Francie se zúčastní jednání o ukončení války na Ukrajině, která se podle plánů uskuteční 10.–11. listopadu v Abú Zabí za amerického zprostředkování. Ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barro uvedl, že Francie bude zastupovat Evropu, přesný formát evropské účasti však zůstává sporný.
-
USA navrhly evropskou bezpečnostní architekturu s Ruskem, Evropa je skeptická
Administrativa Donalda Trumpa navrhla zapojit Rusko do nové celoevropské bezpečnostní architektury v rámci jednání o ukončení války na Ukrajině. Návrh vyvolal skepticismus evropských hlavních měst a varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že bezpečnostní architekturu nelze projednávat před ukončením války a zajištěním ukrajinských bezpečnostních záruk.
-
Trump oznámil blízkou schůzku Zelenského a Putina, příprava jednání v Abú Zabí pokračuje
Donald Trump oznámil, že schůzka Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina se má uskutečnit „velmi brzy“ a očekává při ní významný posun. Ukrajina připravuje technická jednání Ukrajiny, USA a Rusie v Abú Zabí, zatím však bez potvrzeného data. Příprava zahrnuje zejména deeskalaci v energetice a námořním sektoru, výměnu zajatců, propuštění civilistů a návrat ukrajinských dětí.
-
EU zatím neurčila, kdo by měl jednat s Putinem o ukončení války
Evropské vlády a diplomaté uvažují jmenování jednoho zástupce nebo skupiny zástupců pro přímá jednání s Vladimírem Putinem o mírovém ukončení války v Ukrajině. Jednotná volba však dosud neexistuje. Diskuse se zintenzivnila po návštěvě amerického zvláštního vyslance Stiwa Witkoffa v Rusii, který navrhl třestranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenskyjem.
-
Pavel: dohoda o ruské naftě oslabila tlak na Moskvu a přiblížila se k přerušení palby
Český prezident Petr Pavel uvedl, že dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách ruského dieselu zmírnila tlak na Moskvu a podle něj zmařila šanci na přerušení palby, které bylo podle jeho slov velmi blízko. Pavel zároveň vyzval Evropu k aktivnější účasti na jednáních o ukončení války na Ukrajině. washingtonská administrativa ujistila, že cílem dohody je zvýšit nabídku dieselu a snížit ceny.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Polsko se stalo největším exportérem z EU na Ukrajinu s rekordním přebytkem 9,7 miliardy eur
Polsko se stalo největším vývozcem z EU na ukrajinský trh, přičemž jeho kladné obchodní saldo s Ukrajinou dosáhlo v květnu 2026 rekordních 9,7 miliardy eur. Vyplývá to z posledního vydání Monitoru ukrajinských záležitostí polské Banky národního hospodářství (BGK), založeného na datech Eurostatu. Růst táhly především energetika, zbraně a letecká technika.
-
Zelensky oznámil obnovení výměny zpravodajských informací s USA po třídenní přestávce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru pro NBC „Meet the Press“, odvysílaném v neděli 18. října, oznámil, že Spojené státy obnovily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou poté, co bylo na „určitou dobu“ přerušeno. Podle Zelenského trvalo přerušení tři dny a během nich Ukrajina nedostávala varování před odpaly ruských balistických raket, která podle něj poskytují výhradně USA. Zelensky vyjádřil naději, že jednání s USA by mohla proběhnout ještě tento týden, a varoval, že případné přiklonění USA na stranu Ruska by bylo „historickou chybou a velkou tragédií“.
-
Trump pozastavil sankce proti Rusku podle „Grahamova zákona" dva dny před vstupem v platnost
Prezident USA Donald Trump podepsal 16. října 2026 exekutivní nařízení, kterým pozastavil uplatňování sankcí, omezení a cel předpokládaných takzvaným „Grahamovým zákonem" proti Rusku. Nařízení vstoupilo do platnosti dva dny před 30denní lhůtou, po které měl prezident povinnost tyto sankce zavést. Trump se při rozhodnutí odvolal na ustanovení zákona umožňující prezidentovi odmítnout uplatnění sankcí, pokud to odpovídá národním zájmům USA, a oznámil, že o tom informoval Kongres.
-
Zelenskyj potvrdil americkou výhrůžku ukončením zpravodajské výměny; Kyjev zasáhly balistické rakety bez varování
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro NPR potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa varovala Ukrajinu, že zastaví výměnu zpravodajských informací, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské rafinérie. Zelenskyj uvedl, že varování bylo předáno jeho generálům, nikoli jemu osobně, a že výměna dosud fakticky zastavena nebyla. Současně byl Kyjev 12. a 13. října večer zasažen balistickými raketami, aniž Ukrajina dostala od amerických partnerů předstihové informace. V noci na 14. října společnost SpaceX zavedla rychlostní omezení na terminálech Starlink a Starshield používaných ukrajinskou armádou.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
SpaceX v noci na 14. října bez varování omezil rychlost vojenských terminálů Starlink v Ukrajině
Společnost SpaceX v noci na 14. října jednostranně zavedla omezení rychlosti pro terminály Starshield (vojenský balíček Starlink) používané ukrajinskými ozbrojenými silami během pohybu, a to bez předchozího upozornění. Omezení vedlo ke zrušení několika vojenských misí, včetně operací dronů na guljajpolském směru. Prezident Zelenskyj označil rozhodnutí za „velkou chybu“ a vyzval Muska k obnovení plného provozu. Polský ministr zahraničí Sikorski Muska obvinil ze zpolitizování jeho produktů.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
-
Україна попросила сусідní země o pomoc s vývozem obilí — Polsko a Rumunsko odmítly
Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysocký odcestoval tento týden do Bruselu, kde požádal partnery v EU o pomoc s vývozem obilí kvůli blokádě černomořských přístavů. Polsko a Rumunsko žádost odmítly s odůvodněním, že musí chránit zájmy svých vlastních zemědělců. Ukrajina zároveň požádala o 1,1 miliardy eur na pokrytí zvýšených přepravních nákladů.