NATO začalo jednat o nových požadavcích na vojenský potenciál: „a“ místo „a“
32 členských zemí NATO zahájilo jednání o cílových ukazatelích vojenských schopností Aliancie, které určují, jaké vojsky a výzbroj poskytnou při konfliktu a kdo je financuje. Jde o dokument „Politické směry“, součást čtyřletého procesu revize, jehož konečným výsledkem má být schválení nových požadavků na vojenský potenciál do roku 2029. Návrh nyní obsahuje spojení „nebo“, tedy možnost soustředit zdroje na jeden ze dvou scénářů — velkou válku v Evropě nebo menší krizové mise.
Hlavní body
- 32 zemí NATO zahájilo jednání o cílových ukazatelích vojenských schopností Aliance.
- Jednání se týká dokumentu „Politické směry“, součásti čtyřletého procesu revize vojenského potenciálu.
- Návrh nyní používá spojení „nebo“ místo „a“: zdroje se mají soustřeďovat na jeden ze dvou scénářů, ne na oba.
- Diskuse o volbě mezi „a“ a „nebo“ je na velmi raném stupni.
- Nové požadavky na vojenský potenciál mají být schváleny do roku 2029; o konečném sjednocení dokumentu se očekává do února.
- Změna požadavků nebude mít automatický dopad na současné operace NATO za hranicemi, zejména mise v Kosovu a Iráku.
- Členské země již déle než 20 let požadují dostatečné síly pro oba scénáře současně; evropský úředníci opakovaně varují před možným ruským vpádem na území NATO do roku 2029.
- USA přezkoumávají svou vojenskou přítomnost v Evropě a podle médií mohou stáhnout zhruba třetinu kontingentu nebo i více.
Proč je to důležité
Nová pravidla mohou rozhodnout, zda má NATO současně držet dostatečné síly pro velkou válku v Evropě a pro několik krizových misí, či zda se má připravovat jen na jeden z těchto scénářů. Změна odpovídá tlaku ze strany USA, aby Alianc prioritizoval ochranu Evropy v rámci projektu, který Washington označuje jako „NATO 3.0“. Evropští úředníci přitom opakovaně varují před možným ruským vpádem na území NATO do roku 2029, zatímco USA přezkoumávají svou vojenskou přítomnost v Evropě a podle médií mohou stáhnout zhruba třetinu kontingentu nebo i více. Rostoucí rozpočtová omezení výdajů na obranu přitom podle očekávání překládání revize ztíží.
Co se stalo
Dvaatřicet členských zemí NATO zahájilo jednání o cílových ukazatelích vojenských schopností Aliancie. Tyto ukazatele určují, jaké vojsky a výzbroj musí členové poskytnout v případě konfliktu a kdo bude financovat jejich zajištění. Jednání jsou součástí čtyřletého procesu revize vojenského potenciálu a týkají se dokumentu „Politické směry“. V návrhu se dosud používá spojení „nebo“, které předpokládá plánování zdrojů pro jeden ze dvou scénářů — velkou válku v Evropě nebo několik menších krizových misí — místo současného покриття обох. Обговорення щодо вибору між формулюваннями «і» та «або» перебувають на дуже ранньому етапі. Кульмінацією процесу має стати затвердження союзниками НАТО нових вимог до військового потенціалу до 2029 року; остаточне узгодження документа очікується до лютня. Зміни до планування не матимуть автоматичного впливу на поточні операції НАТО за кордоном, зокрема місії в Косово та Іраку.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinské materiály se soustředí na prioritu odporu vůči Rusku, ochranu Evropy a přezkum americké přítomnosti. Zdůrazňují projekt „NATO 3.0“, možný ruský vpád do roku 2029 a rozpočtová omezení, která přezkum ztěžují. Jsou popsány různé pozice členů: Jižní Evropa tíhne k krizovému řízení, zatímco USA, severní Evropa a spojenci na přední linii podporují obrannou prioritu.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Materiály Politico a rozhovory s médii zdůrazňují mechanismus přezkumu cílových ukazatelů a otázku, zda by se spojenci měli připravovat na oba scénáře. Vysocí představitelé NATO zdůrazňují, že velká mimořádná situace v Evropě bude mít prioritu, ale možnost krizového reagování se neruší. Zdůrazňuje se, že současné operace v Kosovu a Iráku nebudou automaticky dotčeny a konečné sjednocení dokumentu se očekává do února.
V čem se zpravodajství liší
Stav projektu se mezi výpisy liší: některá formulace podávají jednání a dokument jako potvrzené, інші — jako projekt na velmi raném stupni. Informace o tom rozchodu přinesly ZN.UA, Ukrajinská pravda a Evropská pravda.
Souvislosti
Po skončení studené války se NATO soustředilo převážně na operace za hranicemi svého území, zejména v Kosovu, Iráku a Afghánistánu. Požadavek na dostatek sil pro oba scénáře existuje nejméně 20 let. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 přinutila NATO přehodnotit priority evropské obrany. Jižní Evropa tradičně upřednostňuje partnerské vztahy v NATO a krizové řízení, zatímco USA, severní Evropa a ostatní spojenci na přední linii kladou větší důraz na obranu vzhledem k ruské hrozbě. Vedení NATO uvádí, že možnost krizových operací se neruší a rozhodnutí o vyslání vojsk zůstává politickou otázkou.