Téma: Svět
-
Turecko a OSN organizují nová jednání o příměří v Černém moři na ochranu exportu obilí
Turecko a OSN připravují na začátek října jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři, jehož cílem je ochrana obchodní plavby a exportu obilí. Mediátorem má být švýcarská nevládní organizace Center for Humanitarian Dialogue. Podle Bloombergu účastníci dosavadních konzultací diskutovali o "úzce vymezené a vzájemné dohodě" zahrnující svobodnou obchodní plavbu a ochranu přístavní a energetické infrastruktury.
-
USA uvalily sankce na ruskou finanční síť A7, označily ji za transnacionální zločineckou organizaci
Americké ministerstvo financí 1. října 2026 zařadilo ruskou platební síť A7 na sankční seznam a označilo ji za transnacionální zločineckou organizaci. Podle úřadu síť využívala přes 70 fiktivních firem a kryptoměny k převodu peněz pro subjekty sankcionované kvůli Rusku i Íránu, včetně nákupu součástek pro zbraně a drony. Opatření je součástí operace Economic Outcast, která má izolovat íránskou ekonomiku.
-
Putin na Valdajském fóru: Ukrajina musí zůstat neutrální, jaderné zbraně "musí vystřelit"
Vladimir Putin přednesl 1. října na plenárním zasedání 23. Valdajského diskusního klubu projev, ve kterém zopakoval tvrzení, že válku inicioval Západ, prohlásil, že Ukrajina musí zůstat neutrálním státem, a odmítl vzájemné zastavení úderů na lodě a rafinérie. Při úvahách o jaderných zbraních použil metaforu "pušky visící na stěně, která musí vystřelit" a prohlásil, že přímý útok na Rusko či Kaliningradskou oblast by nevyhnutelně vyvolal otázku použití všech dostupných zbraní. Zároveň připustil, že ukrajinské údery na ruské rafinérie způsobily Rusku ztráty přibližně 1 % HDP.
-
Polsko od 1. října zjednodušuje pravidla pro sestřelování vzdušných objektů
Polsko od 1. října zavádí zjednodušené postupy pro detekci a sestřelování cizích vzdušných objektů ve svém vzdušném prostoru. Místo povinné vizuální identifikace bude stačit takzvaná pozitivní identifikace na základě radarových dat a informací od ukrajinské strany. Změnu oznámil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, podle nějž je motivem pravidelné pronikání ruských dronů a dalších objektů do polského vzdušného prostoru při úderech na Ukrajinu.
-
Kryvonozhko: ukrajinští piloti F-16 sestřelili přes 3 150 vzdušných cílů
Velitel ukrajinského letectva Anatolij Kryvonozhko oznámil, že piloti F-16 od zavedení letounů do služby sestřelili přes 3 150 vzdušných cílů, včetně 666 střel s plochou dráhou letu a zhruba 2 500 dronů, a provedli přes 650 úderů na pozemní cíle. Delegace ukrajinského letectva jednala se zástupci americké společnosti Lockheed Martin o možném přechodu na novější modifikace F-16, včetně verze Block 70/72.
-
Moldavsko hlásí pád dronu u vesnice Hyrbovăť, Kišiněv předvolal ruského velvyslance
Ráno 30. září vstoupil dron do moldavského vzdušného prostoru a kolem 05:43 spadl a vybuchl u vesnice Hyrbovăť v okrese Anenii Noi. Podle předběžných údajů si incident nevyžádal žádné oběti ani zraněné. Později dopoledne byl zaznamenán druhý dron a Moldavsko uzavřelo vzdušný prostor v severní a střední části země. Ministr zahraničí Mihai Popșoi incident odsoudil a 1. října moldavské MZV předvolalo ruského velvyslance.
-
Čtyři členové Kongresu vyzvali Trumpa, aby neuvolňoval sankce vůči Rusku a uplatnil „Grahamův zákon“
Čtyři zákonodárci z Kongresové skupiny na podporu Ukrajiny — Marcy Kaptur, Brian Fitzpatrick, Mike Quigley a Joe Wilson — zaslali prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, v němž jej žádají, aby neoslaboval sankce vůči Rusku a místo toho uplatnil takzvaný „Grahamův zákon“ s „pekáním „cílenými omezeními. Krok je reakcí na zprávy médií, podle nichž Trumpova administrativa zvažuje výměnu uvolnění sankcí za propuštění politických vězňů zadržovaných Ruskem.
-
Příjmy Ruska z vývozu ropy dosáhly rekordu 2,75 miliardy dolarů týdně
Příjmy Ruska z námořního vývozu ropy za týden do 27. září vystoupaly na 2,75 miliardy dolarů, což je nejvyšší týdenní částka od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Růst táhly vyšší objemy i zdražení uralské a ESPO ropy, zatímco zisky z rekordních příjmů částečně vyrovnává ruský zákaz vývozu nafty.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Rusko prodloužilo zákaz vývozu nafty do konce října 2026
Ruská vláda prodloužila zákaz vývozu nafty pro producenty do 31. října 2026. Zákaz je součástí série opatření reagujících na domácí palivovou krizi zhoršenou ukrajinskými údery dronů na ruské rafinérie. Souběžně s tím pokračuje všeobecný zákaz vývozu pohonných hmot do 31. ledna 2027.
-
Mezinárodní registr škod RD4U otevřel všech 43 kategorií žádostí o odškodnění
Mezinárodní registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině (RD4U) dokončil 30. září fázované spouštění všech 43 kategorií žádostí. Registry přijal již přibližně 195 000 žádostí, z nichž více než 65 000 bylo uznáno jako přípustné a zapsáno. Samotný registr pouze zaznamenává nároky; o výši a vyplácení odškodnění má v budoucnu rozhodovat mezinárodní Komise pro odškodnění Ukrajiny.
-
Více než polovina ukrajinských F-16 je mimo službu kvůli zpožděnému servisu v Belgii
Podle zprávy The Wall Street Journal je přes polovina ukrajinských stíhaček F-16 nebojeschopných kvůli zpožděním technické údržby v Belgii. Servis zajišťuje belgická společnost Sabena Aerospace Engineering na základě americké zakázky za zhruba 235,5 milionu dolarů. Kyjev chce s podporou Západu přesunout většinu oprav na ukrajinské území; ukrajinský mluvčí ministerstva zahraničí tvrzení o „katastrofálně nízké“ bojeschopnosti odmítá.
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
V Berlíně se pochodovalo za obyvatele okupovaných Olešek, Moskva vinu za krizi odmítá
Ukrajinské občanské hnutí Vitsche Berlin uspořádalo 28. září v centru Berlína pochod za humanitární přístup a evakuaci civilistů z ruskem okupovaných Olešek v Chersonské oblasti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov siceal připustil „kritickou situaci" ve městě, ale pokusil se odpovědnost za ni přenést na Ukrajinu. Ukrajinské Centrum pro potírání dezinformací to označilo za typický kremelský propagandistický manévr.
-
Pentagon a Raytheon uzavřely předběžnou smlouvu na 20,7 miliardy dolarů na výrobu raket AMRAAM
Americké ministerstvo obrany podepsalo předběžnou víceletou smlouvu s divizí Raytheon společnosti RTX v hodnotě 20,7 miliardy dolarů na urychlení výroby raket AMRAAM. Rakety jsou klíčové jak pro letecký boj, tak pro protiletadlový systém NASAMS, který používá i Ukrajina. Smlouva je součástí širšího úsilí o doplnění vyčerpaných zásob munice po dodávkách spojencům a vojenských operacích USA.
-
Nový návrh chce přesunout zmražená ruská aktiva z Euroclear pod zvláštní nástroj EU
V Bruselu byl na analytickém setkání v centru EPC představen návrh, podle nějž by se zmražené účty ruské centrální banky z Euroclearu v Belgii, Clearstreamu v Lucembursku a dalších depozitářů převedly na rozvahu zvláštního nástroje EU, který by je spravoval jako depozitář. Cílem je chránit depozitáře a Belgii před ruskými žalobami a připravit právní základ pro další využití ruských zdrojů ve prospěch Ukrajiny. Autoři návrhu tvrdí, že již má podporu několika členských států EU a části europoslanců; belgická vláda se podle Dixona dosud nevyjádřila.
-
Ruské mobilní palebné skupiny zřejmě používají čínské protiletadlové systémy QW-18/19
Během cvičení v Rostovské oblasti bylo u mobilní palebné skupiny ruské 51. divize protivzdušné obrany zachyceno dosud neidentifikované protiletadlové kompletní přenosné systémy. Rusové je nazývají „Iva“ (Ива). Na základě vizuální analýzy jsou považovány za čínské QW-18 nebo QW-19; přesný původ nelze ověřit, protože odpalovací zařízení nenesou žádné označení.
-
Ukrajina a Belgie se dohodly na převodu tří stíhaček F-16 do konce roku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil 29. září dohodu s Belgií o převodu tří stíhaček F-16 na Ukrajinu do konce roku. Podle jeho slov budou letouny předány zrychleným postupem; Ukrajina již podle něj obdržela i urgentní dodávky munice pro F-16 z Belgie a dalších zemí, včetně Španělska.
-
Rusko podniklo rozsáhlou noctí raketový a dronový útok na Ukrajinu, zasáhlo Kyjev i deset oblastí
Rusko v noci na 29. září zaútočilo na Kyjev a nejméně deset ukrajinských oblastí kombinovaným úderem balistických raket, protilodní střely a více než 150 dronů. Poškozeno bylo depo kyjevského nádraží Kyjev-Pasažyrskyj, datová a obchodní centra, obytné domy, energetická zařízení i dvě zahraniční lodě v Oděské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana podle ranních údajů sestřelila všechny rakety a 106 dronů. Prezident Zelenskyj poděkoval USA, Norsku, Francii a Německu za nedávné dodávky raket pro systémy protivzdušné obrany.
-
Ukrajinec podezřelý ze sabotáže Nord Streamu požádal v Chorvatsku o politický azyl
Ukrajinský občan Volodymyr Žuravlov, podezřelý z německého vyšetřování sabotáže plynovodů Nord Stream, požádal v Chorvatsku o politický azyl s odůvodněním, že se mu v Německu nedostane spravedlivého soudu. Jeho obhájce Mykola Katerynčuk uvedl, že žádost o azyl automaticky nezastavuje vydání. Okresní soud v Pule již dříve rozhodl o přípustnosti vydání Žuravlova do Německa, proti kterému se obhajoba hodlá odvolat.