Witkoff se v Petrohradě sešel s Putinem, předal návrhy z jednání v Oslu
Speciální vyslanec USA Steve Witkoff dorazil 21. října do Petrohradu, kde se v Konstantinovském paláci setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putinovu poradci Jurije Ušakova potvrdil, že hlavním tématem je válka proti Ukrajině. Witkoff přivezl dokumenty s americkými přístupy k ukončení války, které vyplynuly z předchozích rozhovorů v Oslu za účasti prezidenta Zelenského a evropských lídrů. Podle amerických představitelů mají návrhy otevřít cestu k přímým třístranným a širším mnohostranným jednáním.
Hlavní body
- Witkoff přiletěl 21. října do Petrohradu a v Konstantinovském paláci jednal s Putinem; vládního představitele u letiště Pulkovo přivítal Putinův zvláštní zástupce Kirill Dmitrijev.
- Hlavním tématem schůzky byla podle Ušakova válka proti Ukrajině; Witkoff přivezl dokumenty s americkými přístupy k jejímu ukončení.
- 20. října se v Oslu konala jednání Zelenského, Witkoffa, Jareda Kushnera, finského prezidenta Stubba a norského premiéra Størea; účastnili se také zástupci EU a NATO.
- Podle Stubba bylo v Oslu dosaženo „reálného pokroku“ a byly vymezeny prvky mírového urovnání, které měl Witkoff předložit v Petrohradě.
- Witkoff prohlásil, že existují předpoklady pro dosažení příměří, a vyzval Putina, aby zvážil obnovení třístranných rozhovorů Rusko–USA–Ukrajina.
- Zelenskyj uvedl, že dalším krokem by měla být třístranná schůzka Zelenskyj–Putin–Trump; tento formát Rusko dosud odmítalo.
- Kushner on-line na jednáních v Oslu podle zpráv Axios trval na tom, aby Ukrajina přestala útočit na ruské rafinerie; Zelenskyj nabídl, že tak učiní, pokud Moskva učiní reciproční kroky.
Proč je to důležité
Petěrhardská schůzka měla ověřit, zda je možné přejít od osloského rámcového návrhu k přímým rusko-ukrajinsko-americkým jednáním. Witkoff v ní hovořil o předpokladech pro příměří a vyzval Putina k obnovení třístranného formátu, který Moskva dosud odmítala. Nabídka pokrývá bezpečnostní záruky, územná otázky, sankce, poválečnou obnovu a evropský bezpečnostní řád – tedy celý rozsah možné dohody. Americká strana očekává, že uvolnění sankcí na ruskou naftu a další ústupky přimějí Moskvu k větší ochotě ke kompromisu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média kladou důraz na možné obnovení přímých rusko-ukrajinsko-amerických rozhovorů a na požadavek Ukrajiny se jich účastnit. Velká pozornost se věnuje bezpečnostním zárukám včetně variant připomínajících článek 5 washingtonské smlouvy, dále formátům příměří, územním otázkám a poválečné obnově. Zvlášť vyzdvihován je požadavek USA, aby Ukrajina zastavila údery na ruské rafinerie, i Zelenského nabídka, že tak učiní výměnou za reciproční kroky Moskvy.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Zahraniční zpravodajství se soustředí na otázku, zda americký návrh může přenést osloský rámec do přímých třístranných či širších mnohostranných jednání. Zmiňuje očekávání Bílého domu, že uvolnění sankcí na ruskou naftu může zvýšit ruskou ochotu ke kompromisu. Petrohradská schůzka je zasazena do širšího kontextu ekonomických dohod, Putinova zájmu o obnovení rusko-americké spolupráce a diskusí o možné schůzce Trump–Putin–Si, kterou Trump avizoval 19. října a chtěl by na ní podle svých slov řešit jaderné otázky, nikoli rusko-ukrajinskou válku.
V čem se zpravodajství liší
Liší se popis rozsahu výsledků jednání v Oslu: část zdrojů uvádí, že byly dohodnuty bezpečnostní a ekonomické aspekty, jiné je charakterizují spíše jako projednané než plně dohodnuté (bezpečnost, energie, ekonomika). Rozdíly jsou také v tom, jak byl popsán údajný Kushnerův příspěvek – část zdrojů zdůrazňuje, že kvůli nemoci necestoval a k jednáním v Oslu se připojil on-line, jiný popis chování v některých případech naznačuje, že se na jednání v Petrohradě měl připojit videospojením.
Souvislosti
Den před petrohradskou schůzkou se v Oslu konala jednání za účasti prezidenta Zelenského, Witkoffa, finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Størea. Tématem byl rámcový návrh řešení; Stubb hovořil o reálném pokroku a dohodnutých bezpečnostních a ekonomických aspektech. Zelenskyj uvedl, že dalším krokem by měla být schůzka s Putinem a Donaldem Trumpem – tedy formát, který Rusko dosud nepřijalo. Celý kontext zapadá do širších amerických aktivit kolem možného ukončení války, včetně 9. října oznámené dohody o dodávkách ruské nafty a diskuse o summitech Trump–Putin–Si či třístranné schůzce Zelenskyj–Putin–Trump, kterou Trump naznačil 19. října s hlavním tématem jaderných zbraní, nikoli války.