Trump hrozil Kyjevu přerušením zpravodajských informací a dodávek zbraní, tvrdí média; NATO to vidí jinak

Proč je to důležité

Pokud by Washington skutečně přerušil zpravodajské služby a nákupy zbraní v programu PURL, znamenalo by to zásadní oslabení ukrajinské schopnosti bránit se i zasahovat cíle hluboko v Rusku. Zároveň jde o tři konkrétní oblasti závislosti — zpravodajství, protiraketové střely a nákupy zbraní — na nichž se ukazuje, jak úzký je prostor pro evropské spojence, kteří se snaží americkou podporu nahradit. Rozpor mezi popřením hrozeb z americké strany a zprávami Axios, CNN, Financial Times a The New York Times zároveň ukazuje, že ani samotné veřejné mínění ve Spojených státech nemá jednoznačnou představu o pozici Bílého domu.

Co se stalo

Podle zpráv Axios (10. října), CNN (12. října), Financial Times a The New York Times američtí zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner varovali během jednání u Miami 9. října ukrajinskou delegaci, že pokud Kyjev nezastaví údery na ruské rafinerie a energetická zařízení, Donald Trump přeruší přístup Ukrajiny k americkým zpravodajským informacím a programu PURL, přes který evropští spojenci nakupují americké zbraně. Západoevropské zpravodajské služby byly v tu chvíli zastoupeny poradci pro národní bezpečnost Británie, Německa a Francie a vyššími představiteli EU a NATO.

The New York Times popsal reakci vyslanců jako „zastřenou hrozbu“, zatímco jeden americký představitel existenci hrozby popřel; podle NYT Trump „zuřil“ na Ukrajinu tak, že „je těžké říct, co by mohl udělat“. Anonymní zdroj z NATO deníku Politico naopak prohlásil, že „nejsou známky“, že by Washington své hrozby hodlal naplnit, a že omezení PURL by poškodilo i samotné americké výrobce zbraní.

Jednání, které mělo trvat 9. a 10. října, skončilo předčasně. Podle The New York Times ztroskotalo poté, co Trump oznámil dohodu s Putinem o dovozu ruské nafty a Kreml odmítl obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou. Během jednání podle The Telegraphu Witkoff a Kushner účastníkům oznámili právě tuto dohodu o dodávkách nafty, což přítomné zaskočilo. Zároveň média zaznamenala, že Trump během jediného dne prohlásil, že je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta, a oznámil dohodu s Putinem, čímž znovu ostře kritizoval Volodymyra Zelenského a prohluboval svůj obrat směrem k Moskvě.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (ZN.UA, NV) vycházejí ze zahraničních zpráv (Politico, The Telegraph, NYT, CNN, Axios, Financial Times) a celou situaci rámují jako tlak na Kyjev a jako otázku toho, co všechno Ukrajina může ztratit. Zvlášť zdůrazňují tři konkrétní sféry závislosti — zpravodajství, protiraketové střely PAC-3 a program PURL — i skutečnost, že Trumpovo rušení přímé americké pomoci zužuje jeho vlastní páky, protože zbraně nyní platí Evropa a EU se zavázala poskytnout 90 miliard eur na dva roky. Důraz je kladen také na osobní rovinu: nové útoky Trumpa na Zelenského, oznámení dohody s Putinem o dodávkách nafty a požadavky vyslanců, aby Ukrajina zastavila údery na ruské rafinerie.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství, ze kterého ukrajinská média vycházejí, je samo rozporuplné. Politico a jeho anonymní zdroj z NATO líčí situaci spíše jako rozpor mezi Evropou a Trumpem a zpochybňují, že by Washington hrozby skutečně naplnil. Naopak Axios, CNN a Financial Times, stejně jako dva zdroje The New York Times, chápou slova Witkoffa a Kushnera jako varování či zastřenou hrozbu. Mezinárodní zpravodajství se navíc rozchází v otázce, zda Francie skutečně nahradila USA jako hlavního zpravodajského partnera Ukrajiny: Macron tvrdí, že Francie pokrývá dvě třetiny ukrajinských potřeb, ale nezávislí experti upozorňují, že žádná evropská země nemá satelitní kapacity srovnatelné s USA.

V čem se zpravodajství liší

Média se neshodnou především ve třech bodech. Za prvé, zda Witkoff a Kushner v Miami skutečně hrozili: Axios, CNN, Financial Times a dva zdrojové NYT hovoří o hrozbě či „zastřené hrozbě“ přerušit zpravodajské služby a program PURL, zatímco jeden americký představitel jakékoli hrozby popřel. Za druhé, zda Washington své hrozby hodlá naplnit: anonymní zdroj z NATO listu Politico říká, že „nejsou známky“ žádného takového kroku a že omezení PURL by poškodilo i americké výrobce zbraní, kdežto Axios, CNN a Financial Times referují o tom, že Trumpova administrativa taková varování skutečně předala. Za třetí, zda Francie nahradila USA jako hlavní zpravodajský partner Ukrajiny: Macron tvrdí, že Francie pokrývá nejméně dvě třetiny potřeb, ale nezávislí experti namítají, že žádná evropská země, Francie nevyjímaje, nemá satelitní schopnosti srovnatelné se Spojenými státy.

Souvislosti

Spojené státy v průběhu roku 2025 již jednou krátkodobě zastavily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, aby zvýšily tlak na Volodymyra Zelenského; tehdy se evropské země začaly pokoušet tento výpadek nahradit. V lednu francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie nyní pokrývá nejméně dvě třetiny ukrajinských zpravodajských potřeb — což nezávislí experti zpochybnili s tím, že žádná evropská země nemá satelitní kapacity srovnatelné s USA. Ukrajina již vyčerpala zásoby protiraketových střel PAC-3, částečně protože dostupné americké zásoby byly přesunuty na Blízký východ; v červenci pět evropských zbrojních firem zahájilo společný projekt moderní protiraketové střely a Ukrajina pracuje na vlastním protiraketovém programu s dalšími evropskými partnery — podle The Telegraphu ale nebude zkušební prototyp dříve než příští rok. EU se zavázala poskytnout Kyjevu 90 miliard eur na letošní a příští rok jako náhradu za zrušení americké pomoci.